Minulý týden jsme si mohli více či méně nostalgicky připomenout poctivý rudý totalitní časy. Komunisté ocenili "revoluční základ" února 1948 a zároveň práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. O tom, jaká byla jejich obětavost, svědčí asi pár desítek tisíc jejich obětí. Na druhé straně vyjádřili pietu a lítost především politici českých pravicových stran. Ve čtvrtek proběhla demonstrace nazvaná Oligarchům zvoní hrana, kde politici ODS a TOP09 varovali před Andrejem "Strana jsem já" Babišem a plíživou ztrátou svobod. Zdá se, že třídní nenávist stále kvete a do toho nám jako na potvoru umřel nejstarší z bratrů Castrových, Ramón.

V mezičase únorové totalitní piety stihla Praha podepsat sesterskou smlouvu s Pekingem. Zavazuje se zde ke spolupráci a dalšímu utužování vztahů s našimi asijskými soudruhy. Zároveň je smlouva kudlou do zad Tchaj-wanu, který Čína od roku 1949 považuje za "neosvobozenou" část své lidové vlasti. Je to ten stejný Tchaj-wan, který si nedávno zvolil ve svobodných volbách ženu jako prezidentku, a u kterého nyní Čína rozmisťuje rakety. Nový konflikt je zdá se na spadnutí, ale hlavně že jsme si připomněli výročí a hrůzy komunismu a zaradovali se, jakou u nás máme svobodu.

V západní Sýrii se zastavily boje a začalo platit dohodnuté příměří, které zprostředkovaly Spojené státy a Rusko. S klidem zbraní souhlasilo téměř 100 povstaleckých skupin. Džihádistů z Islámského státu, Fronty an-Nusra a dalších organizací, které OSN považuje za teroristické, se příměří netýká. Může tak dojít k dalším nejasným střetům s výmluvou, že jde o boj s teroristy. V nepřehledné blízkovýchodní situaci se však daří zorientovat českým vědcům, kteří vytvořili interaktivní mapu zničených památek v iráckém městě Mosul. Projekt Ohrožená architektura má pomoci v obnově historického města. Mezitím Islámský stát vyrábí výbušniny za pomocí produktů, vyrobených asi v 20 zemích světa včetně České republiky. Zlatý český ručičky prostě netratí na ničem.

Zdá se, že tenhle rok budou světem lomcovat samé volby. Putin se nechal slyšet, že se k nim nabourávají cizí agenti, kteří chtějí tuto parlamentní ruskou ruletu, která se odehraje v září, ještě pořádně roztočit. Jakoby předem nebylo jasné, že těch 140% pověstných voličů, kteří k urnám přijdou, hodí své svobodné hlasy přesně podle Putinova diktátu. Kdyby si raději vzal k srdci slova čečenského vůdce Kadyrova, který minulý týden oznámil, že každý má svůj limit a rezignoval.

Pěkně přiostřuje už i v Americe. V nedávné televizní debatě se do sebe republikánští kandidáti pustili natolik, že moderátor neměl dál co moderovat. Donald Trump jako vždy házel nekonstruktivně špínu na všechny okolo, v čemž pokračoval ještě dále na svém účtu na Twitteru, kde zase hýřil pravopisnými chybami. U čtenářů si za to vysloužil posměšné reakce. Dva bývalí mexičtí prezidenti ho zase přirovnali k Hitlerovi, nám ale spolu se svými kolegy spíše připomíná příznivce Islámského státu.

S volbami se naopak nepárají v Kosovu, kde se v pátek stal novým prezidentem Hashim Thaçi. Představitelé opozice tuto slávu doplnili zvláštními efekty a v jedné z lavic otevřeli tři kanystry se slzným plynem. Venku před parlamentem zase řádili protivládní demonstranti a zasypávali řady policistů kameny a zápalnými lahvemi. Volbu prezidenta se ani tak nepodařilo překazit. Tak snad máme tento revoluční týden konečně za sebou a můžeme se v klidu na závěr podívat, s jakým elánem to berou na Slovensku. Třeba už konečně vyfičí i Fico.