Lidi nám povyprávěli, jaký to bylo, když se totálně přehulili

Poprvé a naposled, kdy jsem se zhulila až moc, mi bylo 19. Jeli jsme s přítelem na Covent Garden, abychom si dali špeka. Dvakrát jsem si potáhla a napálilo mě to neskutečným způsobem. Přišlo mi, že se potápím, a zanedlouho jsem ležela na zemi a nemohla se hýbat. Když jsem se snažila otevřít oči, bylo to jako kdybych zvedala skály. Byla jsem celkem přesvědčená o tom, že tady umřu. Nakonec mě můj přítel dotáhl do taxíku a odvezl mě domu k rodičům, kde jsem se musela proplížit po všech čtyřech do svého pokoje na půdě, protože jsem pořád nemohla stát na nohou.

Ale tak už to chodí. Každý se může zhulit až moc. Nezáleží na tom, jestli jste nováček, nebo ostřílený hulič. Občas vás to prostě položí. Všechno se začne mlžit, točí se s vámi celý svět a jen těžko se můžete hýbat a tak nějak zkolabujete do nejbližšího pelechu.

Vyzpovídala jsem tedy pár lidí, kteří se taktéž pořádně ztrapnili svými zážitky s ďáblovým zelíčkem.

Vím, že to bude znít jako něco z filmu se Sethem Rogenem, ale přísahám, že se to stalo. Byla jsem se svým klukem v Amsterdamu a měli jsme namířeno do našeho 4 hvězdičkového hotelu. Měla jsem hlad, tak jsem si koupila po cestě kuřecí Ceasar salát. Když jsme dorazili do hotelu, poprosila jsem o příbor. Řekli mi, že ho donesou na pokoj. Po pár minutách, přišel týpek s hodně čínským přízvukem, a začal mi nutit čaj a mléko. Snažila jsem se ho poprosit o vidličku, ale on to pochopil, jako nějakou prosbu o šoust. Začala jsem se hrozně tlemit, pak se mi zatočila hlava a skončila jsem na zemi. Po cestě jsem nějak stihla zabouchnout dveře.

Po chvíli jsem se probrala. Slyšela jsem týpka, jak křičí: „Haló, haló," a mlátí na dveře.To trvalo asi tak 30 vteřin, protože můj přítel byl naloženej tak moc, že nestíhal chápat co se děje. Pak mě tedy dotáhl do postele, vymyslel si, že mám dysfunkci, kvůli které občas prostě omdlím a poslal týpka pryč, se slovy, že vidličku vlastně nepotřebujeme. Mezitím jsem se nechutně potila a blila všude kolem. Měla jsem zvratky i ve vlasech. Jakmile jsem se znova probrala, vyděšený týpek stál u nás v pokoji a zakrýval si oči vidličkou. Zapomněli jsme totiž zamknout.

V ten samý rok, co jsem se přestěhovala do Londýna, jsem navštívila kamaráda. Ve čtyřech lidech jsme seděli v zavřené koupelně a pálili dva špeky. Tohle se odehrávalo během mých nováčkovských let, co se marijánky týče, takže jsem byla komplet vysmažená po dvou minutách a poprosila jsem, aby mě pustili ven. Odmítli, prý aby nám kouř neutekl z koupelny, tak jsem se uchýlila k toaletní míse, a se svíčkou v ruce jsem čekala. Ale tou dobou, co bylo po hulení, bylo i po mně. Z vyprávění se mi doneslo, že mě donesli na zahradu na čerstvý vzduch, kde jsem se poblila, zeptala se, kde jsem, a poblila se znova, když mi řekli, že jsem v Anglii.

Když jsem byla puberťák, bydlela jsem na hrozně nudném předměstí v Leeds. Moje nejlepší kamarádka bydlela kousek blíž centru než já a měla fakt pohodový rodiče. Takže na pátky jsme chodili k ní. Jednou jsme pozvali pár kluků z naší školy. Dorazil i ten, do kterýho jsem byla zabouchnutá. Přitáhli s sebou špeka, což mi přišlo boží, protože to byl pravděpodobně vůbec první joint, co jsem kdy viděla.

Párkrát jsem si potáhla, a sunula se do koupelny, s dřevěnýma nohama. Řekla jsem si, že lehké ublinknutí by mi mohlo pomoct. Celou další hodinu jsem strávila s hlavou v hajzlu. Nikdy předtím jsem se necítila tak zničeně. Nicméně do téhle doby jsem měla za svůj život dohromady asi jedno pivo. Další ráno jsem se probudila na posteli kamarádčiných rodičů, kompletně zeblitá. Prý mě tam donesl ten kluk, co se mi líbil. Nikdy jsme to spolu dohromady nedali.

Bylo to někdy v létě a já jsem byl s kámošema pít a hulit. Asi kolem druhé hodiny ráno jsem se rozhodl vzít to k mojí holce přes cukrárnu. V dost veselým stavu jsem nedokázal odhadnout, kolik toho zvládnu sníst, a nechal jsem se unést. Došel jsem k přítelkyni domů, a pálil dalšího špeka. Do toho jsem jedl jablečnej koláč a pudink, o kterej jsem se odmítal s kýmkoliv dělit. Po dvou soustech se mi udělalo trochu blbě, a všechno se začalo točit. V ten moment mi bylo jasný, že je konec. Kolem bylo pár dalších lidí, tak jsem si říkal, že se vypařím, aniž by si někdo něčeho všiml. Holce jsem napsal zprávu, že si jdu odpočinout na hajzl. Tam jsem se poblil a usnul. Nejhorší bylo, že přes moje tělo nešly otevřít dveře, a moje holka je musela rozmlátit. Každej, kdo pak chodil chcát, mě musel překročit. Až ráno jsem se vyplazil pryč.

Hráli jsme s kapelou na plese. Když jsme dohráli, začal jsem se bavit s jednou holkou. Na konci večera, jsme byli už dost opilý, ale rozhodli jsme se jít k ní a dát si jointa. Nevím sice proč, ale když byla na záchodě, celej jsem se svlíknul a vlezl k ní do postele. Tvářila se docela překvapeně, ale smála se a poprosila mě, ať ubalím.Abych udělal frajera, umotal jsem to fakt silný. Začali jsme kouřit a po třech šlukách se mi svět začal točit a mě bylo jasný, že budu zvracet. Snažil jsem se to nějak uhrát, protože jsem jí ještě ani nedal pusu. Cejtil jsem, jak blednu a ona se zeptala, jestli budu blejt. Řekl jsem, že jsem v pohodě, ale bylo jí jasný, že kecám. Dotáhla mě na hajzl, kde jsem se vyzvracel, pořád celej nahej. Ona se celou dobu tiše smála. Překvapivě jsem to nějak zachránil. Dala mi kartáček a nakonec jsme si to rozdali.

Bylo mi 18 a měl jsem nulovou zkušenost s tím, jak člověka dokážou napálit sušenky. Kámoš a já jsme si nějaké upekli z asi 7 gramů a všechny je do deseti minut snědli, protože jsme evidentně měli v hlavě nasráno. Nejdřív jsem měl takovej hezkej, odlehčenej pocit, ale dost rychle se to zvrtlo v dost nepříjemnou high. Nemohl jsem se vůbec hýbat, a připadalo mi, že mě někdo přilepil k sedačce. Napsal jsem zprávu mámě, že jí mám rád a že umírám. Pak jsem se další dvě hodiny snažil nakrmit Lacoste krokodýla na mojí košili. Bylo to fakt šílený.