Praha je jedinečné město: historičtí analfabeti i fanatici, lovci kultůrních zážitků i kavárenští povaleči se v tomto prastarém městě vyřádí. Ať mluvíte o Praze s domorodcem, či cizincem, na jednom se shodnou všichni – Praha je ráj nočního života. S tolerantním okolím, bláznivými lidmi a bary, kluby či hospodami na každém kroku. Člověk městem neprojde bez nezapomenutelných zážitků. Součástí této rovnice jsou také pilné včeličky za pultem: barmani. Bez těchto trpělivých opatrovníků, kteří ti vyčarují drink a musí přitom poslouchat tvé neohrabané a opilecké žvásty, bychom si alkoholické vodopády jen tak neužili.

Prošla jsem pražské kluby a bary na lovu za nejšílenějšími historkami z pozadí pultu. Jelikož ty nejunikátnější zážitky téměř pokaždé zahrnují nahotu a sex, úniky tekutin ze všech možných míst na těle a celkově nehezké pohledy, barmani si zakládali na anonymitě. Ale jak mi poradil jeden zaměstanec v nonstop baru: „Když vydržíte do sedmý do rána, tak se toho dočkáte sami."

„Tady jsem měl na baru vyskládaný celý platíčko zapálených B52. Přijde frajerka, celá do toho spadne a okamžitě začne hořet. Hned jsem ji uhasil, ošetřil a zavolal záchranku. Nicméně ona mě pak začala mlátit, že jsem to zavinil já. Tak jsem na ni řval zpátky, at' se laskavě uklidní, když jí pomáhám! Ale pak utekla z baru, nečekala ani na záchranáře a druhej den jsem dostal trestní oznámení za ublížení na zdraví. Lidi jsou fakt magoři, ale my to musíme odhadnout."

– barman, Staré město

„Nejvíc šokující příběh? Já ani nevím, kde začít! Samý vyražený zuby, rozmlácený hlavy, popáleniny třetího stupně, usnutí s bankovkou v ruce na baru, zvracení do koše, prostě všechno a přede všema. Ale třeba úplně vylitej jsem si tady házel kolu a stály vedle mě dvě holky – dvojčata! Přísahám bohu, dvojčata! Krásný, super holky, mladý blondýnky. Jak jsem vzal tu flašku koly a chtěl jsem si ji hodit, měl jsem mokrý ruce a vyklouzla mi. Vší silou jsem jednu trefil do hlavy a jak se to od ní odrazilo, tak to trefilo tu druhou! Tak dvě frajerky s mega boulema na čele tu stály a řvaly na mě: Já tě zabiju! No, já brečel smíchy."

– barman, 5 let praxe

„Třeba stojíš za barem, pohodička, pohodička. Přijde slečna a dává si víno, nějakou dobu tu sedí a ještě chce vodku. Najednou přijde vyhazovač a říká, že slečna čůrá. Celá pochcaná! Ve dvě ráno tu je úplně narváno, ted' ti chybí barman a jako manažer to musíš nějak držet pohromadě. No a ted' ti slečna tohle dělá… Nevíš, co jí je, ale půl hodiny čekáš na záchranku, než ji odvezou. No a za dva týdny je slečna zpátky! Jakoby nic, jen: Dobrý den. Pohoda."

– manažer klubu a barman

„Jednou tu byla úplně, ale úplně zfetovaná holka. Docela hezká, v minisukni, ale totálně našrot. A najednou slyšíš všude řev, lidi běhali sem tam, sem tam. Tak jsem volal ochranku, kdyby se někdo pral. Ale frajerka ležela zkroucená na zemi – dostala záchvat a omdlela. Ted' další opilí lidi všude kolem ní a ona se celá, kompletně celá zesrala. Tak jsme jí pomohli, zavolali záchranku a nějaký její kámoši to po ní uklízeli. Ta sem už podle mě v životě nevkročí."

– barman

„Všichni víme, že fronty na záchody v klubech a barech jsou občas otřesný. Ale tahle holka nám jednou nechala dobrý překvapení. Nevím, jestli tu frontu vyloženě nemohla vydržet nebo to byl akorát další opileckej vtip. Každopádně se na to vykašlala, vzala kelímek, vykonala svoji potřebu a dáreček na nás čekal vedle záchoda."

 – veterán, nyní barman

„V klídečku si tady na baru dvě hezký holky popíjejí – pohodička, drinčičky. Najednou frajer, docela v pohodě, Přijde, zdraví a chce pivo. Tak pro to jdu a mezitím on si sedne k nim. Okamžitě slyším řev: Co děláš?! Ten týpek se normálně vychcal na bar a pochcal holkám nohy. Takže pomočený holky mu daly facana a vyhodili jsme ho."

– barman, centrum Prahy

„Byl to další narvanej pátek. V klidu si stojíte za barem, fůra lidí, jeden týpek má narozeniny a kamarádi mu chtějí udělat radost. Samozřejmě se chtějí co nejvíc rozjet, tak hned zjišťujou, co nabízíme za speciality. Hned mě napadla věc, na kterou si ještě nikdo netrouf: Cesta kolem světa. Princip spočívá v tom, že odvážnému nalijeme 10 ml z každý flašky na baru a naskládáme všechny panáky vedle sebe do řady. Jeden za druhým by to měl vypít, pokud to zvládne. V tý době jsme na baru měli okolo 50 lahví, takže dohromady půl litru různých druhů alkoholu. Tak jsme to mistrovi krásně připravili, no a frajer všechno do tří minut vypil. Všichni jásali a tleskali, ale do 15 minut nám týpek odpadl. A samozřejmě začal dělat větší bordel, než jsme zvládali… Tak jsme mu objednali taxíka a přijel pán, který už vezl hodně našich nepovedených případů. Jeho ale odmítl a strašil s dvoutisícovou pokutou, kdyby cokoliv pozvracel. Jelikož to u sebe dotyčný neměl, tak jsme vymysleli jinou alternativu. Našli jsme dostatečně velký kýbl, vzali frajera a napevno jsme mu kýbl připevnili lepicí páskou kolem těla. Sedl si do taxíka a hlava mu hezky spadla do kýble, takže kdyby se náhodou znova pozvracel, šlo by to do kyblíku. Řidiče to pobavilo, přijal ho a už byl na cestě."

– bývalý provozovatel a barman soukromého klubu

„Tohle byla super příhoda… Vážně výborný. Den potom, co tu slečna byla, nám přes den volá a v klidu se představí: Já bych se chtěla zeptat… No… Já jsem včera byla u vás a nejspíš jsem tam ztratila psa. Nenašli jste psa? Ted' co na to říct… Psi sem nesmí, tak říkám: Slečno, vy jste tady byla se psem? A ona: Nó, já jsem ji měla v kabelce. Takovou malou čivavu. Ale jak jsem se ztřískala, tak jsem ji někde ztratila. Tak volám, jestli náhodou není u vás. Já oči v sloup a odpovím: Ne, žádnýho psa jsme tu vážně nenašli. Nashle."

– barman, 12 let praxe

„Rozhodně mě fascinujou lidi, co o pití nemají páru. Například vešly slečny a chtěly Metaxu. Máme víc druhů, tak jsem se zeptala jakou. A jedna suverénně odpoví: No, normální! 50 ml!"

– barmanka

„Nejlepší je, když přijdou turisti a koukají. Civí na ten obrovskej bar s tolika flaškama a zeptají se: Děláte tady koktejly?"

– barmanka, centrum Prahy

„Jednou sem vkráčel pán, nějaký turista. Podle něj jsme ho urazili, ale my mu akorát nechtěli nalít vzhledem k jeho stavu. No, a pán se sebral, stoupnul si před dveře, svlékl si kalhoty a zařval: Víš, co ty jseš?! A ukázal se nám v celé své kráse. Prostě opilí cizinci. "

– barmanka, centrum Prahy

„Svlíkání je velkej hit… Třeba slečna v pohodě tancovala a najednou byla nahá. Úplně nahá, jen ty boty jí zbyly. Evidentně moc alkoholu, nebo taková osobnost. Já fakt nevím."

– barman, kultivovaný podnik

„Tady mám vážně příběhy každej den… Když vydržíte do sedmý do rána, tak se toho dočkáte sami. Začne to tím, že se holky tamhle postaví ke stolům, a rozjede se striptýz se vším všudy."

– barman, nonstop bar

„Nejsem z Prahy, ale už nějakou dobu tu žiju a pracuju jako barman. Co já toho viděl… Holky si bez problému vytáhnou dilda na baru, ze záchoda se vrátí k baru se spermatem ve vlasech a všichni spí se všema! Praha je celkově strašně o sexu. Turisti se tak akorát vožerou do němoty, ale pro stálý zákazníky je to spíš sex, sex, sex. A to mluvím o baru! Žádnej kabaret, žádnej strip klub, žádnej bordel… Bar!"

– americký barman žijící v Praze

„Co se děje za barem, jo? To ti snad nemůžu říct, to asi nechceme nějak ventilovat… Abych ti to vysvětlil: Když sedíš u baru, tak nevidíš nic. Ale když si jdeš stoupnout za bar, tak vidíš úplně všechno. A věř mi, občas ty pohledy vážně nejsou hezký, a ty situace, když lidi mají něco v sobě, nejsou dobrý. Na každým baru to máš jako televizi! Hezky zapneš televizi a jen koukáš."

– barman, mnoho let za pultem

„Jsme si říkaly, že bychom měly napsat knihu všech zážitků za barem. Ale jak žijeme ten noční život, člověk tím proplouvá, a ještě funguje přes den, tak často zapomínáme. Stejně na tu práci pak člověk nemyslí a radši si další den nevzpomene."

– dvě barmanky

„Barmanství je náhodou velká šichta. Za barem musíme neustále fungovat a být na pozoru. Do toho musíme být i pozitivní, usmívat se a dělat show. Jenže jakmile si dáme pauzu, vylezeme z pozadí pultu, dáme si cígo, ta maska spadne a proklínáme všechny ty blázny. A pak se zase hezky vrátíme zpátky a hurá do dalšího kola. Obrovská část naší práce je prostě být milí a dělat náladu. Ale v duchu si občas říkáš: Ježiši! Jak já ty lidi nesnáším!"

– barman s prací na půl úvazku