Měli by muži mít možnost vyvléknout se z otcovství?

Matt Dubay a Lauren Wells se rozešli ještě před tím, než Lauren zjistila, že je těhotná. Chodili spolu krátce, pár měsíců, a na rodičovství měli oba naprosto odlišný názor: Lauren si chtěla dítě nechat, Matt se otcem stát nechtěl. Když mu stát Michigan nařídil platit alimenty, odmítl.

Následná právní bitva se stala jedním z doposud nejsledovanějších případů zabývajících se reprodukčním právem mužů. Přestože soudní pře oslaví v letošním roce už desetileté jubileum, mnoho se od té doby nezměnilo.

Mattovi bylo tehdy 25 let a před soudem se hájil pozoruhodně: pokud je dítě neplánované, měl by muž mít stejné právo jako žena, která se rozhodne pro potrat. Jinými slovy, ženy si mohou vybrat, zda se chtějí nebo nechtějí vázat k právním a finančním povinnostem, které s sebou rodičovství nese. Tím pádem by muži měli mít stejnou možnost.

Aby bylo jasno, Matt netvrdil, že by měl muž mít možnost přinutit ženu k interupci. Naopak. Rozhodne-li se žena pro mateřství proti vůli otce, měl by otec mít možnost vzdát se veškerých práv a povinností, které z otcovství vyplývají. Otec by tedy neměl žádný právní vztah k dítěti a vyhnul by se placení alimentů.

Předsedající soudce žalobu zamítl s odůvodněním: "Není-li kavalírství mrtvé, jeho životaschopnost je žalujícím nesmírně ohrožena."

Případu známého jako: "Mužská podoba soudního sporu Roe vs Wade," využilo Národní centrum pro muže pro mediální cirkusovou konfrontaci s Národní organizací pro ženy.

Soudní spor "Roe vs Wade" dal ženám kontrolu nad vlastním reprodukčním životem, pro muže se ale zákon nezměnil," napsal Mel Feit, ředitel Národního centra pro muže. "Ženy mají nad svým životem po neplánovaném početí kontrolu, zatímco muži ne. Naopak, jsou nuceni přijmout finanční zodpovědnost za rozhodnutí dané poze ženám a jsou tedy nuceni se vzdát své vlastní volby."

Kim Gandy, tehdy prezidentka Národní organizace žen , řekla vCNN: "Muži se snaží vykroutit ze zodpovědnosti za své děti už léta. Tomuhle by se to podařit nemělo."

Dubay svůj postoj vysvětlil v přímém přenosu na show Dr. Phil : "Nutit mě, abych byl otec finančně, mentálně i fyzicky mi rozhodně nepřipadá fér." Na dotaz týkající se antikoncepce Dubay odvětil, že zpočátku používali kondomy, ke konci jejich krátkého vztahu však už ne. Wells mu prý tvrdila, že bere prášky.

V době, kdy Dubay rozdával rozhovory médiím, Wells už porodila. Vyhýbala se pozornosti, přesto ale poskytla písemné prohlášení, ve kterém klade důraz na vytvoření láskyplného domova pro malou Elizabeth. "Jsem zklamaná, že se Matt rozhodl nebýt součástí Elizabethina života a místo toho napadá veškerou zodpovědnost za náš dobrovolný intimní styk v minulém roce," napsala. "Věřím, že život začína početím a poté kvete. Za své chování nesu plnou zodpovědnost a budu dělat vše v mých silách, jako dospělý člověk i jako matka, abych ochránila a zabezpečila naší dceru.

Dubay se odvolal, ale jeho odvolání bylo zamítnuto. Nancy Gibbs, tenhdejší redaktorka a nynější šéfredaktorka časopisu TIME, popsala případ jako "právní show." Nicméně zdůraznila, že "budeme-li kampaň chápat jako způsob, jak poukázat na dvojité standardy a nedomyšlené důsledky, tak dává smysl."

Jinými slovy, Dubay nikdy neměl šanci spor vyhrát, ale případ rozpoutal důležitou veřejnou diskuzi: měli by mít muži stejné právo na kontrolu svého reprodukčních života, včetně finanční budoucnosti, jako ženy?

Na jedné straně existujue argument o rovnosti podmínek mužů i žen. V případě, že by jedna strana neměla o rodičovství zájem a chtěla je ukončit, pak by měla mít obě pohlaví stejná práva. Žena má možnost se rozohdnout, zda podstoupí interupci nebo si dítě nechá, bez ohledu na názor a přání muže. Nicméně, pokud se rozhodne si dítě ponechat, měl by i muž mít právo se rozhodnout, zda se otcem stát chce a zda chce příjmout veškerá otcovská práva a povinnosti. Oba by tedy měli mít možnost stejné volby, bez toho, aby si navzájem zasahovali do svých rozhodnutí. V podstatě je to o reprodukční rovnosti a autonomii obou pohlaví.

Jakým způsobem by to fungovalo v praxi ještě není úplně jasné. Frances Goldscheider, bývalá profesorka sociologie na Brown University, byla jedna z prvních akademiček, která předložila návrh na tzv. " finanční potrat." Fungovalo by to asi následnovně: muži by se oznámilo, kdyby se dítě omylem počalo a ten by měl možnost se rozhodnout, zda se chce či nechce přihlásit k rodičovským právům a zodpovědnostem. Rozhodnutí by muselo padnout v krátkém časovém období a bylo by celoživotní. To znamená, že by otec nemohl rodičovství anulovat v okamžiku, kdy by se mu to už nehodilo. Rozhodnutí by se také zaznamenalo právně – například na rodném listu dítěte nebo soudním příkazem.

Kritici ale poukazují na to, že rovné reprodukční právo pro muže a ženy prostě není realistické. Jak usoudili soudci v Dubayově případě, právo ženy na potrat a právo muže nebýt otcem nejsou zcela stejná. Při interupci se žena rozhoduje o tom, zda chce či nechce přivézt dítě na svět. Právo dítěte na právní vztah s otcem – zejména právo na finanční podporu nebo na pomoc s výchovou – by mělo zvítězit nad právem se otcovství vzdát. Navíc za početí dítěte jsou zodpovědní oba rodiče, a proto by odpovědnost po narození měli převzít rodiče společně.

Susan Appleton, profesorka rodinného práva na Washington University School of Law, na téma "reprodukce a lítost" psala rozsáhle naposledy pro Yale Journal of Law and Feminism. Řekla mi, že v rodinném zákoně je paragraf o "osobní odpovědnosti." Jinými slovy: "Dubay se v okamžiku heterosexuálního styku bez použití antikoncepce při ejakulaci rozhodl a převzal tak riziko možného rodičovství."

Appleton předkládá případy jako "Dubay vs Wells" studentům ve svém semináři rodinného práva, kteří o tom rádi diskutují. "Oceňují Dubayovo argumenty o nespravedlnosti a nerovnosti, ale téměř vždy dospějí k záveru, že jiné východisko není možné."

Rozsudek, který Dubay v soudním sporu "Dubay vs Wells" před deseti lety napadal, zůstává nedotčený dodnes. I proto od té doby mnoho podobných soudních sporů neproběhlo.

Legaslitivní změny, které by umožnily mužům mít svá vlastní reprodukční práva, odmítli navrhnout i politici. Nejspíš kvuli předpokladu, že by takový krok otevřel Pandořinu skřínku a neslýchané množství mužů by se otcovství začalo vzdávat. A tak bude v dohledné budoucnosti i myšlenka o právu mužů na rozhodnutí o otcovství pouze tématem v historických knihách, na kterých se usazuje prach.