Slovy klasika: "Never go full retard."

Pokud někoho z vás šokovalo nové video Miley Cyrus k tracku 'BB Talk', doporučuji vám ke shlédnutí film Junior, ve kterém Arnold Schwarzenegger hraje těhotného muže. To vás totiž teprv posadí na prdel.

Pokud vás ale stejně jako mě spíše fascinuje dvojakost jejího nového singlu, tak s Juniorem čas asi ani ztrácet nemusíte, ač je to samozřejmě skvělej film.

Od včerejška to totiž tak trochu jedu na repeat a nemůžu si pomoct, ale ten refrén je absolutně odzbrojující. Jenže (Bože, já tak nenávidim tyhle jenže…). Jenže: můžete mi někdo vysvětlit, proč je zbytek tý písničky záznam jejího posledního sezení u terapeuta?

Ne, že by na mým rozhořčení nějak záleželo (jako obvykle), ale mě asi někde v hloubi duše uráží, že takhle skvělej refrén si nezasloužil ani jednu ucházející sloku, která by stavbu písničky změnila aspoň na: recitál / refrén / sloka / refrén / refrén / recitál / refrén / refrén / refrén / refrén / refrén / refrén, atd.

Na druhou stranu ta nečekaná civilnost i bůhví jestli vůbec důvěryhodná otevřenost textu vlastně i v téhle "odfáknuté" formě celkem funguje, ač po vícero posleších začne spíše evokovat telefonát vaší ex, kterej nechcete poslouchat, tak při obracení očí v sloup dáváte telefon od ucha, než konečně zase přijde další refrén.

V kombinaci s ne zrovna nápaditým klipem nabízejícím kreativitu typu: "Jak se ta písnička jmenuje? BB Talk? Cože? Jo, Baby Talk? Tak ji oblečte jako mimino. Hotovo. Další!" bohužel ale zbylý potenciál songu odtéká pro valnou většinu odpadem, neboť tolik tlačená a propíraná současná kontroverznost interpretky je díky své intenzitě asi tak zajímavá a obohacující, jako pleš Petra Jandy pro nové album Olympiců.

Přitom by stačilo tak málo, aby se z BB Talk stal, místo dalšího absolutně (a nečekaně, žejo) retardovaného videa od Miley, singl přístupný a zajímavý pro absolutně všechny vrstvy posluchačstva: ať už to ryze povrchně konzumní rádiové, fanoušky popu krize středního věku, kterým poslední dobou válcuje žebříčky Adele, ale i alternativní obec, která by zde měla ocenit odklon zpěvačky od omezujícího popového textu a sevřenou minimalistickou produkci evokující hip hop staré školy absolutně vytržený z kontextu.

Ale pozdě bycha honiti, no. Tak snad příště a o trochu lépe.