Lamar C. Taylor, kreativní ředitel The Weeknd (foto: Martin Rybář)

Představujeme českého fotografa, který fotil největší jména současného rapu

Exkluzivní fotky a rozhovor s Martinem Rybářem o tom, jak se dostat do backstage ke světovým hvězdám.

|
čvc 10 2018, 1:14pm

Lamar C. Taylor, kreativní ředitel The Weeknd (foto: Martin Rybář)

Mladý český fotograf jménam Martin Rybář jednou takhle odcestoval do Sydney a prostě se rozhodl, že chce fotit slavné osobnosti rapové a street scény. A tak je dnes fotí. Dostal se například ke jménům jako Virgil Abloh, The Weeknd, GoldLink, Tyga či Ian Connor. Nás zajímalo, jak se mu to povedlo.

Martine, na začátek se nám představ. Čím se živíš a jaká je tvá tvorba?
V současné době jsem v Sydney a fotím převážně na film, od Polaroidu po klasické point and shoot. Dávám přednost filmu před digitálem z jednoho obyčejného důvodu. Jsem omezený počtem fotek. A když někde jsem, tak fotím jen opravdové momenty, které stojí za to, a snažím si na daném místě uvědomit sám sebe a určitý moment. Nemám tisíce fotek a nemusím trávit čas u počítače editováním, aby fotka vypadala dobře. Fotky na film jsou autentické a vypadají dobře samy o sobě, žádnou svojí fotku jsem nikdy neupravil.

K focení jsem přidal i video, točím na VHS kameru a Super 8, baví mě používat staré formáty, nevýhodou je většinou cena celého procesu, ale je stojí to za to. Žádná videa jsem zatím nepublikoval, ale chystám se. K tomu všemu pracuju v restauraci, abych měl stálý příjem, a mohl se věnovat tomu, co chci dělat. Je to tam v pohodě, takže mě to neubíjí. Hlavně věřim, že to, co dělám, je součást plánu a jednou se mi to vrátí.

Gunner Stahl (foto: Martin Rybář)

Za čím si odešel do Sydney?
Vždycky jsem někam jezdil, většinou na delší dobu a zároveň jsem u toho pracoval. Je to jeden ze způsobů, jak být vlastně na dovolené, jak dlouho chci. Díky tomu mám větší šanci poznat místní kulturu, poznat lidi a hlavně se inspirovat. Nejel bych jen tak někam na dva týdny, protože víš, že se musíš za chvíli vrátit zpátky. Několik roků po sobě jsem jezdil na léto do Kalifornie, kde jsem si našel obyčejnou práci, abych si něco našetřil a cestoval.

Do Sydney jsem plánoval jet snad asi přes rok, ale pořád jsem se nemohl rozhodnout a hrozně dlouho jsem to protahoval. Neměl jsem žádný plán, za čím bych do Sydney jel, jen jsem věděl, že musím odjet. Když se na to kouknu zpětně, tak jsem za to rád, protože kdybych odjel dřív, nic z toho, co jsem zažil, by se mi asi nestalo.

Virgil Abloh (foto: Martin Rybář)

Už po týdnu v Sydney si fotil Virgila Abloha. Jak ses k němu dostal?
Úplnou náhodou jsem viděl pozvánku na akci, kde měl mít Virgil Abloh DJ set, a zbytek bylo o náhodě. Už ve frontě u vstupu jsem začal s networkingem a tvrdil jsem, že jsem přijel fotit na akci pro jeden magazín. Řekl jsem, že potřebuju mluvit s někým, kdo to organizuje, aby věděl, že tam budu fotit. Za chvíli jsem stál s člověkem, který je s Virgilem v kontaktu a měl to celé na starost. Nechal mě fotit s tím, že jim mám pak dát vědět, jak to dopadlo.

Když jsem si nechal vyvolat fotky, tak mi trvalo ještě třeba tak týden, než jsem se jim ozval. Napsal jsem jim mail, že to s daným magazínem nevyšlo, a že fotky můžou použít oni. Odepsali mi zpátky, že moje fotky se jim líbí víc než ty, které měli od svých lidí. Poslali je týmu od Virgila a použili je jako fotoreport z akce s tím, že až bude něco dalšího, dají mi vědět. Tohle asi všechno odstartovalo, potřeboval jsem dostat příležitost tady něco udělat, abych na tom mohl dál stavět.

The Weeknd (foto: Martin Rybář)

Jaké další koncerty jsi díky přístupu "Fake it till you make it" nafotil?
Asi dva týdny po akci s Virgilem měl být v Sydney The Weeknd. Měl jsem takové tušení, že najdu, kde bydlí, a něco z toho bude. Na základě jeho story na Instagramu a pár lidí od něj jsem po asi dvouhodinovém pátrání na Google mapách zjistil, kde by mohl být. Chvíli jsem čekal před barákem, a když začali do garáže jezdit černý Range Rovery, bylo to jasný. Normálně jsem jim řekl, jestli bych nemohl udělat pár fotek, ale vyhodili mě. Ještě hodinu jsem čekal poblíž, ale pak jsem si řekl, že to nechám, a šel jsem na pláž, která byla hned u toho baráku. Po pár minutách jsem viděl Lamara, nejlepší kamarád Weeknda a creative director, jak jde proti mně. Okamžitě jsem se k němu nanominoval, jak se má a tak podobně. Vyprávěl jsem mu, jak jsem fotil Virgila, a že mu udělám také fotku. Chvíli jsme si povídali, a pak mi řekl, že mě dá na guest list na koncert Weeknda, který měl být další den. Našel si mě na Instagramu a doteď jsme v kontaktu.

Na to se nabalovaly další věci, na pár koncertů jsem si udělal falešné vizitky, jenom abych mohl fotit. Přišel mi mail od jedné společnosti, že viděli moje fotky, jestli bych s nimi chtěl spolupracovat. Díky nim jsem už nemusel řešit falešné průkazy, protože mě dostávají na všechny akce jako média. Problém je v tom, že média nemají přístup do backstage, takže od teď se můj cíl posunul na to, jak se dostat tam.

Ace Hood (foto: Martin Rybář)

A jak se tam tedy dostat?
Musí se to všechno promyslet. Už během koncertu hledám lidi, kteří by mohli být z jejich crew a snažím se seznamovat a fotit. Od toho se pak dá navázat konverzace, co dělám a koho jsem třeba fotil. Po koncertě se snažím dostat skrz ochranku a hlásím se k lidem, které jsem už potkal, a oni si mě pamatují, takže mě představují dál. Nefunguje to ale pokaždé a jde spíš o náhodu a štěstí.

Madeintyo (foto: Martin Rybář)

Který koncert / backstage byl nejlepší zážitek?
Pravděpodobně festival Jumanji, kde vystupovali Madeintyo, Tyga, Lil Wayne a další. Dostal jsem se do backstage, kde byl Gunner Stahl, jeden z lidí, co nejvíc obdivuju. V jednu chvíli jsem stál já, Gunner a Metro Boomin vedle sebe a jen tak jsme si povídali. Nebo když jsem se dostal do crew ke GoldLinkovi a jeli jsme na afterparty a všichni si mysleli, že patřím k nim. Bavil jsem se s jeho managerem o focení a o všem kolem toho, řekl mi, abych mu poslal fotky, aby je mohli používat dál.

Ale asi nejlepší bylo dostat se k Ianu Connorovi, zvolil jsem stejný scénář, pár náhod a známých lidí a najednou jsem s byl na jejich afterparty a pak s nimi doma. Fotil jsem na starý Polaroid, který jsem si koupil den před akcí, náhoda? Doufám, že se se všemi dostanu brzy znovu do kontaktu, ale uvidíme, co z toho bude.

Ian Connor (foto: Martin Rybář)

V Česku jsem tě zaregistrovala díky projektu PEE, sérii fotografií, ve které si fotil svou přítelkyni při čůrání v různých restauracích. Plánuješ třeba další sérii z Austrálie nebo další podobnou kontroverznost?
Jsem rád, že jsi viděla PEE, to byl můj takový první projekt, díky kterému jsem poznal nové lidi, a motivoval mě tvořit dál. Každopádně nebýt Petera Hajdučka a Footshopu, tak by nic z toho nebylo, ještě jednou díky. Na PEE jsem dostal skvělý feedback jak u nás, tak od lidí ze zahraničí. Nebylo by špatné to vystavit na pár dalších místech, ale podle mě by to nebylo tak autentické jako v Praze.

ASAP Ferg (foto: Martin Rybář)

Koho dalšího máš ještě v měřítku na focení?
Brzy bude v Sydney A$AP Rocky a Skepta, byl bych neskutečně rád, kdybych se někam dostal a udělal pár fotek. Také jsem dostal mail, že přijede jeden významný člověk, nemůžu říct kdo, ale mohlo by to být dobré. Ještě než jsem odjel, a také celou dobu, co jsem v Sydney, jsem v kontaktu s Viktorem Sheenem a bude to jediný člověk, s kým bych chtěl u nás spolupracovat, až se vrátím.

Lil Uzi Vert (foto: Martin Rybář)

Objevil si nějaké australské značky, umělců nebo osobnosti, které bychom měli znát?
Potkal jsem se s pár místními umělci, některé z nich jsem fotil. Za zmínku stojí I.E., Manu Crook$, Kwame, nebo Lister, taková australská verze Banksyho. Fotograf Chris Loufty a vintage obchod Store Room Vintage.

Weezy (foto: Martin Rybář)

Na více fotek se můžete podívat na Martinově Instagramu.

Ještě více VICE
Vice Channels