V Rusku vzali film Fight Club dost vážně

Skoro nikoho nepřekvapuje, že Rusko vzalo film Klub rváčů sakra vážně. Deprese a násilí jsou pevně zakořeněné v ruské DNA. Ať už to je výlev jejich homofobního zneužívání v mládí, extrémní šikana v armádě, kastrace mladých vojáků nebo "stylový" pokus prezidenta o získání přízně, jak si to vykračuje po venkově, nahoře bez, s flintou přes rameno a odpálí, co mu přijde vhod.

Dva původní členové undergroundového "bare-knuckle" klubu v Moskvě přišli v roce 2008 s nápadem začít svůj vlastní klub rváčů. Začali spolku říkat Ronin Family a za pouhých $900 si jakýkoliv vysoce považovaný byznysmen může užít týden totální řežby a ponížení před naprosto cizími lidmi. Cílem Ronin Family je podle zakladatelů proměna vzdělaných měšťáků v opravdové muže, a to díky fyzickému a psychickému týrání.

Maria Turchenkova, mladá ruská fotografka na volné noze, strávila týden dokumentací tohoto bizarního kempu. Mluvil jsem s ní o tom, co viděla.

VICE: Nazdar Marie. Tak na začátek, kde jsi vůbec o Ronin Family slyšela poprvé?

Maria Turchenkova: Narazila jsem na inzerát na internetu. Psali: "Nejste to, co máte - vaše práce, vaše auto nebo váš bankovní účet. Pokud chcete změnit svůj život, najít v sobě válečníka a poprat se se svým vnitřním nepřítelem - přijďte a přidejte se k nám!" A tak jsem zavolala organizátorům a dovolila se o zdokumentování jejich příběhu.

Jednoduchý jak facka. Musí lidé platit, aby se dostali dovnitř?

Jo, všichni účastníci musí zaplatit okolo $900 za týdenní kurz. Trenéři jsou bývalí členové opravdového Klubu rváčů, což je pravděpodobně hlavní atrakce pro ty méně zocelené. Každý nováček, který se chce stát bojovníkem, musí nejprve vykázat zdravotní průkaz a poté projít pohovorem, dle kterého se rozhodne, zda bude přijat.

Jaký typ boje účastníci kurzu praktikují?

První výzva přichází druhý den tréninku. Je to psychologický boj, ve kterém si účastníci musí vzpomenout na nejhorší věc, kterou kdy udělali. Něco, co nikomu nikdy neřekli, a s tímto se musí svěřit dalším lidem ve skupině. Naopak se pak na cokoliv mohou ptát ostatních.

Pak je čas na fyzickou výzvu. Tohle cvičení je hodně náročné, a když to někdo vzdá už v polovině, dostane nakládačku a ostatní ho donutí začít to celé od znova. Ti, kteří nechtějí pokračovat, musí opustit tělocvičnu a není jim dovoleno se vrátit. Pokud se někdo vrátí, musí čelit totálnímu ponížení a to je v podstatě klíčový bod celého tréningu.

Slyšela jsi hodně řevu a pláče?

No jasně, natočila jsem o tom také video.

Na jedné z fotek vidím, že si chlapi drží ruce. Jaký to má význam? A co ty nože?

To bylo takové 'teambuilding' cvičení. Když někdo cítil slabost, tak ho jeho kámoš musel přidržet - jinak by všichni spadli a museli začít od začátku. Pak přišel čas na nože. Ty byly naštěstí jen ze dřeva, ale úkol zněl: předstírat, že jde o boj o život, takže se stejně mohli dost zranit.

Co víš o zakladatelích Ronin Family?

Dva týpci - oba sportovci, bez jakéhokoliv opravdového spojení s armádou. První se jmenuje 'Gary' - Igor Lunyakov - a druhý se jmenuje 'Razor' - Anton Rudakov. Mimochodem každý ve skupině si musí vymyslet bojovou přezdívku, jako třeba Vlk, Ředitel, Koule, Umělec atd. Tento tým pojmenovali "Nová Sparta".

Co je hlavním cílem klubu? 

Najít v sobě víru a odvahu zahnat strach z rány. Bylo jasné, že se vše odvíjí od psychologie. Bojovníci byli nejprve poníženi a poté donuceni čelit jejich morálním slabostem. To proto, aby - když jim dojdou fyzické síly - dokázali porazit jejich vnitřního nepřítele a konečně si mohli věřit.

Myslíš, že organizátoři berou sami sebe jako nějaké misionáře?

Určitě. Oni se upřímně snaží těmto chlapům pomoct. Nedávno se Gary a Razor hádali o tom, jakým způsobem klub vést, a museli ho zavřít. Gary se rozhodl, že všechna psychologická cvičení neměla smysl, zatímco Razor chtěl dodržovat program takový, jaký byl.

Původně byly jejich názor jednoznačný: Podle Garyho a Razora se všichni v moderní době neustále dohadují o tom, co by mělo a nemělo být povoleno.

Jaká je Garyho metoda?

Gary mi jednou řekl, že jeho názor na život je jako loterie. Pokud je člověk silný, tak najde způsob, jak otevřít mysl a najít sám sebe. Podle něj není nic, co by šlo udělat se slabochem, za předpokladu, že by ho trénovali tímto stylem. Možná by to na něm zachalo spíš negativní následky.

Podle mě celá tahle posedlost "přemáháním svého strachu" je spíš americká záležitost. Připomíná mi to "self-made man" a podobné věci.

Nemyslím si, že je to čistě americká záležitost. Původní myšlenka možná vznikla na základě Klubu rváčů, ale bavíme-li se obecněji, chápu, že chlapi ve velkých městech sdílí tenhle sentimentální pocit. Hlavně ti, kteří pracují pro velké anonymní společnosti nebo ti, co právě kvůli krachu na trhu ztratili práci. Ten pocit neužitečnosti, odcizení a neschopnosti najít víru v budoucnost - tohle jsou obecnější pocity. Zároveň je to typické pro Rusko, tak jako pro jakoukoliv jinou zemi: Existuje zde mnoho společností a také pracovních příležitostí, ale není systému, který by pomáhal lidem zařadit se do globální ekonomiky. Zároveň jsem si všimla, že většině účastníků bylo 30 až 35 let. Krize středního věku nejspíš také hraje svou roli.

Tuším, že ano. Díky Marie.

Více Mariiných prací zde.