Nekouřím ptáky

Nekouřím ptáky. Tak to prostě a jednoduše je. Je mi jasný, že tímto prohlášením rozdurdím spousty chlapů, dokonce možná i žen, kteří berou orální sex jako povinnou součást postelového repertoáru, ale nedá se nic dělat. Chápu to. Jenže já to prostě nenávidím a rvát si do pusy penisy programově odmítám.

Neříkám tím ale vůbec, že bych penisy nenáviděla. Nemyslím si, že by byly jakkoliv odpudivé nebo nechutné. Standartní penis má podle mě fakt vychytanej a uhlazenej design, kterého si velice cením. Ač miluju svoji vagínu a všechny její součásti, často se načapám při tom, že penisům závidím jejich jednoduchost a bezstarostnost. Vždyť si ho ani nemusíte otírat po močení. A to je to nejmenší! Gratuluju všem penisům. Stejně si je ale strkat do pusy a imitovat to, co jinak v klidu zvládá vagína, nemíním.

Mohlo by vás zajímat: Japonská erotika pro ženy

V současné době se vídám s jedním chlapem. Neřekla bych, že spolu úplně chodíme. Prostě se u mě doma jednou za čas objeví a vylíže mě. Docela mu to i jde. Možná vám to některým přijde divný, ale mě to přijde naprosto ideální. Už na našem druhým rande jsem mu dala možnost, aby mi oblízl klitoris. Prostě jsem mu poděkovala za doprovod domů a pak prohodila: „Nechceš jít nahoru a vylízat mi kundu?" Nadšeně přitakal a bylo. Seděla jsem mu na obličeji, dokud jsem se neudělala, a pak ho poslala domů. Takhle to u nás funguje už dva měsíce. Jestli vás zajímá, proč spolu nesouložíme, tak proto, že jsem si slíbila, že nebudu s nikým souložit, dokud nebudu připravená na vztah. Tenhle kluk je očividně tuze velkorysý, ale chybí mi mezi náma ta chemie, když dojde na ty malý věci. Třeba na konverzaci.

Od chvíle, co jsem s ním začala trávit čas, jsem se zařekla, že ptáka do pusy už nikdy nestrčím. Navrch jsem se taky rozhodla, že se odmítám romanticky zaplést s kýmkoliv, kdo mi nebude chtít poskytnout orální sex. Jsem sobecká? Dost pravděpodobně ano. Ale je mi to volný. Prostě si to dlužím za všechny ty chlapy, který mě odmítali lízat. Ti, kteří se k tomu „snížili" to nikdy ani nebyli schopný dotáhnout do konce.

Zakopanej pes je v tom, že spousta heteráků je toho dojmu, že ženy mají orgasmy především z penetrace. Jenže tak to fakt není. 50 až 70% žen k dosažení orgasmu vyžaduje stimulaci klitorisu. Pouze malé procento má klitoris dostatečně blízko vagíně, aby se udělaly při pouhé penetraci. Můj klitoris sice od mojí vagíny není nijak přehnaně daleko, ale stejně je tam dostatečná mezera, abych orální sex prostě potřebovala. Abyste si to dokázali představit, řekněme, že můj kliťák je Aljaška, zatímco moje vagína je Rusko. Pokud je na vás tahle analogie moc zimomřivá, zaměňte Aljašku s Jižní Koreou a Rusko se Severní Koreou.

Jsem obeznámena s faktem, že existuje něco jako stimulace klitorisu během penetrace, ale pro mě to nefunguje. Udělat se pro mě znamená spoustu soustředění. Můj klitoris vyžaduje výhradní pozornost, aby mohl výsledek dosáhnout mých očekávání. A téhle pozornosti se mu prostě nedostává, když na mě poskakuje spocenej chlap a opakuje rétorickou otázku: „Tak co, kotě, líbí se ti to?"

Podívejte, já vím, že to, že se mi léta orálu nedostává, je i moje vina. Tenkrát jsem byla úplně jiný člověk. Neříkala jsem si o to dost nahlas, protože jsem se bála, že bych díky tomu byla míň atraktivní. Vím, že nejsem jediná. Hodně žen to tak má. Raději se snaží vyplnit chlapům jejich sny, než se zaměřit na ty svoje. Aby o něj nepřišli. I ta nejsilnější, nejnezávislejší, nejprogresivnější žena se stane obětí takového způsobu přemýšlení. Ale já už to mám holt za sebou. Já vím, co chci, a nebojím se si o to říct. Stejně tak jako vím, co nechci… A to je něčí pták v mý puse.

Bratr ve zbrani: Heterosexuál, který nesnese orální sex