Hráči s číslem 13 na zádech

Podle všech pramenů, které jsme prohledali, si moc hráčů 13 nevybírá. Tak jsme vybrali několik hráčů, kterým po většinu času přinášelo tohle číslo štěstí – jako by nestačilo, že si dokážou vydělat kopáním do meruny.

Michael Ballack

Tento německý “špílmachr”, vystudoval jako jeden z mála vysokou školu (titul v Německu znamená něco jiného, než titul v ČR) a to ho opravňovalo dirigovat hru v takových klubech, jako je: Bayer Leverkusen, Bayern München a Chelsea. Jeho mozkové závity hráli prim i v německé reprezentaci, s kterou získal stříbro a bronz na MS a stříbro na ME. Z těchto skutečností vyplívá, že číslo 13 mu přineslo štěstí. Aspoň se to tak zdá. Michael Ballack během svého angažmá v Chelsea ztratil svůj punc světového hráče a nakonec se vrátil do Bayeru Leverkusen, kde na německém pažitu opět předvádí svá kouzla ve středu hřiště.

Alessandro Nesta

Tomuto bravurnímu hráči přineslo číslo 13 bezpochyby tuny a tuny štěstí. Jen posuďte sami: 2 x vítěz LM, vítěz MS, druhý na ME a vítěz ME do 21 let a druhé místo v poháru UEFA. Zkrátka tento neprostupný střední obránce moc černých koček nepotkává. Ten si spíš zajde do restaurace a preventivně si jich pár dá k obědu před zápasem.

Park Ji Sung

Park Ji Sung je nejlepší jihokorejský fotbalista. Což asi není nic těžkého… Jenže tento křídelní hráč hrál za jeden z nejlepších týmů v Anglii – Manchester United. Na MS v Japonsku a Korei vyřadil svým památným golem Portugalsko a to mu vyneslo angažmá v holandském PSV Eindhoven. Zde rozhodně nechodil na “štrúdly” do coffee shopu. Makal na sobě ještě víc, až si ho všiml Sir Alex Fergussen. Park Ji Sung si vybojoval v Manchesteru základní sestavu a byl u všech úspěchů za posledních sedm let. Tenhle chlapík z města Goheung číslo 13 rozhodně ze svých zad nesundá.

William Gallas

Jedna z hrajících legend francouzské obrany z MS 2006, kdy Francie získala stříbro, díky slavné Zidanově hlavičce. V ten moment se musel Gallas proklínat, že má na sobě 13. Vypadá to, že si veškeré štěstí vybral při dvou titulech za sebou v Chelsea. Poté však přestoupil do Arsenalu a 13 ho opět posadila na zadek. V Arsenalu už další velkou trofej nezískal, a tak po několika sezónach přestoupil do Tottenhamu Hotspurs, kde hraje velice sporadicky, protože je často zraněn. Od roku 2010 odehrál pouze 27 soutěžních zápasů.