Picasso: péromalba

Už od dávných dob figuruje ve výtvarném umění falickej symbol na všemožný způsoby, ale žádnej malíř ho zatím nedokázal využít tak doslovně, kreativně a úspěšně jako Tim Patch AKA Pricasso (pro úplnost - prick = péro, penis, pták, čurák, mrdák, bodák, pindík, kláda, apod…. pozn. překladatele). Pricasso se posledních šest let živí jako jediný „penisový umělec” na světě. Jo, přesně tak, stačí vypláznout něco mezi 75 až 100 doláčema (podle toho, co všechno chcete vyobrazit) a Pricasso vám namaluje portrét technikou, při který využívá výhradně svýho ptáka. A chcete-li hmatatelnej důkaz, ochotně vám to nafilmuje a pošle na DVDčku případně se můžete koukat se zvídavýma kámošema z bezpečný vzdálenosti naživo přes Skype.

Z počátku jsem předpokládal, že tenhle chlápek bude jenom další z nekonečný řady šalamounskejch rádoby moderních umělců, co zrovna dostali skvělej nápad jak zaplatit nájem, ale když jsem si projel jeho stránky (www.pricasso.com), byl jsem příjemně překvapenej. Pricasso má totiž evidentní talent a opravdu ve svém nezaměnitelném stylu, pulzujících tazích svého „štětce”, precizním vyobrazení světových vůdců a klidem oplývajících krajinomalbách nemá konkurence. Zastihl jsem ho v jeho domě v Austrálii, kterému přezdívá PricCastle (Pérohrad, pozn. překladatele), a po našem rozhovoru přes Skype mohu s klidem říct, že Pricasso se zapíše do historie, jako jeden z velikánů moderního umění.

Zdravím! Doufám, že v Austrálii není moc pozdě.
Ne, zrovna jsem dovečeřel. Je asi tak půl devátý.

Jak a kdy ses vlastně naučil malovat?
Napadlo mě to zčistajasna, když jsem byl před asi šesti lety nakupovat. Tehdy jsem se živil jako stavbař a trvalo mi pár let než jsem se naučil malovat penisem tak dobře, abych s tím mohl vylézt na veřejnost, protože jsem si uvědomoval, že budu muset bejt lepší než většina lidí, který malujou rukama, aby mě vůbec někdo bral vážně. Lidi by si o mně jinak mysleli, že jsem jenom nějakej honič.

Maloval jsi někdy před tím štětcem nebo si vzal rovnou do ruky svýho ptáka?
Vždycky jsem uměl docela dobře kreslit, ale nikdy jsem se do toho moc nepouštěl, protože můj táta v tom byl odjakživa daleko lepší. Měl jsem pocit, že je to moc silná konkurence.

Takže, vezmem-li v potaz okolnosti, maluješ jenom olejovýma barvama? Vodovkama?
Dělám si vlastní barvy, protože musí být fakt jemný, klouzavý a naprosto netoxický. A taky smývatelný. Jsou rozpustný ve vodě.

Měl jsi z toho někdy zdravotní problémy?
Když jsem začínal, neuvědomoval jsem si, jak toxický barvy vlastně jsou, protože kůže toho dokáže fakt hodně vstřebat. Občas mi bylo fakt blbě, hlavně potom, co jsem byl 12 hodin v kuse celej od barev. Kůže na mým žaludu se docela brzo sedřela z malování na plátno, takže plátno už moc nepoužívám. Maluju teď nejvíc na hodně hladký kartony.

Můžu se zeptat, jestli máš obřízku? A myslíš, že to hodně ovlivňuje tvoji práci?
Jo, obřezanej jsem odjakživa. Moc velkej rozdíl to asi není, protože záleží na co si člověk zvykne. Jednou jsem to učil nejlepšího japonskýho komika Takashiho Ockamura v jeho programu. Obřízku neměl a šlo mu to docela dobře.

Seznámil ses i s dalšíma slavnejma lidma? Všiml jsem si na tvým webu galerie věnované portrétům světových vůdců.
Ani ne. Je těžký přemluvit slavný, aby ti seděli modelem. Celej ten nápad jim zní dost divně, dokud nevidí, jak kvalitních věcí jsem schopen, ale po pár minutách jsou už spíš zaujatý než šokovaný. Většina lidí pak obraz chce, ale až potom, co jim ho ukážu.

Máš nějaký konkrétní umělecký styl, téma nebo předmět, který rád používáš? Jak myslíš, že použití penisu obohacuje tvoje sdělení?
Říkám tomu PRICASSOISMUS. Mám pocit, že čím víc maluju, tím rychlejší a preciznější dokážu být. Lidi se začnou nudit, když to trvá víc než 15 minut. Tak jsem si pořídil televizní obrazovku, na který můžou sledovat, jak jejich portrét přichází na svět. Tak můžou celou věc vidět ještě z dalšího úhlu. Je to taková osobní výzva a já pracuju na svým stylu, omezuju výběr barev a dávám hodně na šoumenství. Pozadí dělám třeba otiskama svejch půlek. Lidi to rozesměje a je to dobrej způsob jak rychle pokrýt velkou plochu.

Ovlivňuje malba penisem tvůj sexuální život?
Vlastně spíš naopak. Když maluješ celej den nebo celou noc na nějaký party, je to vlastně jako 12 hodin předehry.

Znamená to, že nemáš žádnou drahou polovičku? Nebo jsi snad věrný jenom svému plátnu?
Byl jsem dvakrát ženatý a mám 4 děti, ale v tuhle chvíli je pro mě lepší být single… Nikdy nevím, co dalšího mě ještě čeká, takže jsem radši ve vztahu sám se sebou.

Dáváš přednost malování erekcí nebo ochablým penisem? Je mezi tím nějakej dramatickej rozdíl ve kvalitě?
Maluju vždycky jenom ochablej, protože potřebuju, aby byl ohýbací a napínatelnej. Je taky docela těžký udržet dvanáctihodinovou erekci, protože tak dlouho někdy maluju portrét na erotickejch akcích čtyřy dny v kuse. I když v Mexiku jsem to dělal celejch 6 dní jenom s pár krátkejma přestávkama. Třeba na akcích pro ženský, jako loučení se svobodou, někdy nechám holky, aby obraz podepsaly mým ptákem, ale jenom když jsou v tý správný náladě. Vždycky jim to přijde fakt vtipný.

Všiml jsem si, že jsi taky básník a sochař. Využíváš nějak svůj penis i při těchhle uměleckejch formách?
Ani ne, i když jsem párkrát na čtení svý poezie na mejdanech tu a tam něco přihrával. Lidi to rozesmívá, hlavně moje báseň: „Měl jsem sen, že jsem byl ženou jeden den.”

Skvělý. Takže, co dalšího tě v životě čeká? Doufáš, že se tvoje dílo zapíše do historie jako to Picassovo?
Si kurva piš! Mám pocit, že jsem na pokraji něčeho opravdu jinýho. Je to poučná zkušenost s mnoha slepejma uličkama a jenom pár výhrama. Nikdo na světě tohle přede mnou nedělal a snažit se aspoň trochu zaujmout uměleckou obec je docela boj. Posledních pět let jsem nedělal nic jinýho, až tenhle měsíc se to změnilo, protože se ke mně vrátil můj patnáctiletý syn. Takže teď dostavuju náš barák, na kterej jsem docela dlouho ani nesáh. Bude to trvat ještě další čtyři měsíce, ale potom už budu zase organizovanej.