Festival Jeden svět určitě znáte. Možná jste se do něj i někdy pasivně zapojili, zašli na dokumenty, zasažení přenesenou skutečností šli domů. Přemýšleli o světě, kde žijete. V tomto roce ale Jeden svět umožňuje už podruhé "aktivně" navštívit i světy, ve kterých tak úplně nežijete. Jsou to světy vycházející z toho našeho, ale virtuální. Virtuální realita - jednoduše skrz futuristickou náhlavní sadu brýlí a sluchátek. Kde se na festivalu vzala, mi pověděl dramaturg festivalu, Ondřej Moravec.
Reklama
Odkud přišel nápad zaměřit se na Jednom světě na virtuální realitu?Virtuální realita je trend, který se nezadržitelně řítí kupředu. Zatímco klasické 3D v kinech je na ústupu, je poměrně logické, že filmaři hledají další nové imerzivní způsoby vyprávění. Už v minulosti jsme na světových festivalech zaznamenali projekty na virtuální realitu. Například loni jsme chtěli přivést tzv. Project Syria, který měl simulovat teroristický útok na skupinku civilistů. Některé projekty na virtuální realitu jsou ale časově i technologické náročné, pracují například i s pohybem diváka. S vývojem nové řady brýlí na virtuální realitu, které jsou propojené s mobilním telefonem, je ale technologie nyní dostupnější. Proto jsme se rozhodli letos projekty konečně představit.
Kdy jsi poprvé slyšel o virtuální realitě? A kdy jsi se s ní setkal?Poprvé jsem o ní slyšel už jako malý. Bylo to asi v nějakém sci-fi filmu. Pamatuji si, že hrdina tu měl na hlavě velkou stříbrnou helmu a uvnitř ní se mu odehrával život nějakého šneka nebo hada. Bylo to dost podivné. Poté se samozřejmě vynořovaly zprávy o virtuální realitě všude možně. Zásadněji jsem se o ni začal zajímat ale až s mým nástupem na festival Jeden svět, když jsem začal objíždět světové festivaly.Byl jsi někdy vtažen počítačovou hrou?Hraní počítačových her je trochu něco jiného než virtuální realita. Co je zde možná stejné je právě to, jak vás to médium dokáže vtáhnout. Ve virtuální realitě také sami ovládáte kameru, stejně jako ve hře určujete, kam postava půjde. Je tedy jednoduché hře či virtuální realitě propadnout. Ostatně proto byly vytvořeny – aby nás uchvátily.
Reklama
Jaký si myslíš, že bude hrát virtuální realita význam v budoucnosti?Pokud se technologicky zdokonalí do té podoby, že vás z ní nebudou bolet oči a motat se vám hlava, poté si myslím, že to může být nové perspektivní médium. Obzvláště pokud se pak kromě zvuku a obrazu do ní zapojí i sensory pro hmat a čich. Už teď se dělají výzkumy, jak se virtuální realita bude moci používat k manipulaci s lidskými emocemi – například když lidem ve virtuální realitě ukážete jatka, budou pak milosrdnější ke zvířatům? Když je necháte projít zničeným lesem, budou pak bojovat za jejich ochranu? Výsledky těchto testů nejsou úplně jednoznačné. Každopádně věřím, že bude svádět k manipulaci s lidmi – ať už pozitivní či negativní.Slyšela jsem, že o virtuální realitě, zvlášť virtuální pornografii, mnozí uvažují jako plnohodnotné náhradě skutečného milostného života. Děsí tě to spíš nebo fascinuje?Neděsí ani nefascinuje. Pořád věřím, že lidé budou vyhledávat reálné vztahy. Aby je přestali hledat, museli by ve virtuální realitě žít pořád a vyhýbat se nepříjemnému procitnutí do reality. A věřím, že vědci i odborníci na etiku nedovolí to, aby nás ta technologie natolik ovládla. Možná bude jednou virtuální realita trochu jako droga a její používání bude korigováno zákonem. Kdo ví.
Která z aplikací či filmů tě zatím nejvíc bavila/zaujala/vyděsila?Nejvíc mě zaujala letos virtuální realita na festivalu v Lipsku. Jednalo se o projekt Deep. Šel jsem takhle po ulici, měl jsem špatnou náladu. Bylo mi smutno, cítil jsem se tak nějak k ničemu. A pak jsem si zalezl do místního stanu, dal na oči brýle a kolem pasu mi připnuli speciální čip. Ocitl jsem se v animovaném podmořském světě, kolem plavaly roztodivné předměty, do uší mi hrála magická relaxační hudba. Smyslem bylo zhluboka dýchat. Čip kolem pasu reagoval na můj dech a sloužil jako pohon pro pohyb v celém podmořském světě. Dýchal jsem zhluboka a zrychloval. Zmocnila se mě letmá závrať a bylo mi blaze. Mělo to na mě neskutečně terapeutický účinek. Když jsem si brýle sundal, najednou byl i ten reálný svět o moc hezčí. Je to zážitek na který jen tak nezapomenu. Bohužel je projekt teprve ve vývoji a navíc jeho lidskoprávní potenciál není tak silný, takže jsme ho na festival nepřivezli.
Reklama
Máte na festivalu nějakou virtuální zajímavost, kterou by jsi zmínil na závěr?Z třech projektů na virtuální realitu určitě doporučuji projekt Svědek 360° - díky němu se dostanete do Londýna v době teroristického útoku na místní metro v roce 2005. Projekt Vlny milosrdenství vás zase přiblíží k dívce, která přežila nákazu ebolou – a věřte, nikdy jste podobné osobě nebyli blíž než v tomhle virtuálním filmu.Kromě výše zmíněných mě zaujal i interaktivní dokument do not track, který je také součástí programu festivalu, k vyzkoušení v kině 35 Francouzského institutu. Projekt vám umožňuje vyhledat celé množství informací sdílených o vás na internetu. Dost možná se budete divit…
