Chytřejší díky kokainu?

Hééj! Četl někdo z vás studii o působení kokainu na histonový protein G9a, který má vliv na malý výčnělek na dendritu neuronu? Ne? Oukej, tak jste aspoň minimálně četli nějakej výtah objevů v Time. Taky ne? Tak fajn. Pointa je v tom, že opakované užívání koksu potlačuje protein zvaný G9a, který zpomaluje růst výčnělků ve vašich neuronech, což podle Time “může ovlivňovat proces učení, ale v případě návyku to může vést k tomu, že se naučíme spojovat s určitou osobou nebo místem větší touhu po droze.”

Pokud tohle čtete a říkáte si: “ty jo, to je tedy potenciální benefit kokainu pro mozek, který se nám snaží zatajit a podávají ho jako něco nebezpečnýho”, pak máte pravdu. Potenciálně. Existuje daná souvislost mezi množstvím výčnělků a inteligenčním kvocientem (retardované děti mají dlouhé zdeformované dendrity, které jsou nerovnoměrně rozčleněné), ale musí to mít i něco společného s tím, jak byla tato extra dendritická síla používána, aby došlo k jejímu zesílení. V případě “blbejch drog” vědecký články svévolně uvádějí, že to je právě “touha po větším množství drog”.

Vždycky jsem si myslel, že to, co děláte na drogách, je stejně důležité jako drogy samotný. Např. lidé, kteří berou LSD a učí se sami sebe poznávat versus lidé, kteří čumí beze slova do stěny. Ti si tenhle stav vynucující skrz cestičky v jejich limbickém systému. To je něco, co může přispět k permanentnímu “acidovému vyhoření” lidí - tedy těch, kteří se pod vlivem psychadelik nejméně pravděpodobně stimulovali k nějaké intelektuální činnosti. Pro tohle jasný důkaz nemám. Je to jenom myšlenka, díky níž se cítím lépe, když si vzpomenu na doby, kdy jsem měsíce studoval astronomii pod vlivem 2C-D.

Na základě malého vlastního výzkumu to má něco společnýho s “metaprogramováním lidského biocompu” nebo “ketaprogramování” Johna Lillyho nebo to zvyšuje neurální plasticitu, jak tvrdí odpůrci z NMDA. Chtěl jsem jim prodat sérii na ketaminu založených kazet o léčení ADHD, ale ty zmizely stejně jako můj heroinově vonící tělovej sprej.

Lillyho práce se bohužel o ketaminu nezmiňuje, ale jsou v ní poznámky o LSD. A tady je pár styčným bodů mezí tím, o čem mluvím, a jeho knihou:

“Určité chemické látky mají programové nebo metaprogramové efekty, tj. mění operace počítače - některé na programové úrovni a některé na metaprogramové úrovni. Některé látky, které mají význam na metaprogramové úrovni, jsou ty, které  umožňují znovunaprogramování, a ty, které umožňují a zjednodušují modifikaci metaprogramů…”

“Například termín “znovunaprogramované látky” může být vhodný pro sloučeninu jako je diethylamid kyselina lysergová. Pro látky jako je ethyl alkohol může být užitečný termín metaprogramové tlumící látky.”

Ale tahle G9a záležitost malinko Lillymu protiřečí. Ačkoli studie kokain pouze standardně zkoumá, nemám pochyb o tom, že každá psychoaktivní látka vytváří strukturální změny v mozku (přes neurotransmitéry a blokování nebo odblokování  různých průduchů a kanálů). Takže alkohol nemusí být až tak moc “metaprogramovou tlumící látkou” jako spíše ty látky, které se podepisují na zasraným metaprogramu. Když se kouknete do učebnice neurologie, která byla vydána někdy před 90. lety, dočtete se, že neurony se nemohou obnovovat. A tahle myšlenka přetrvávala až donedávna, dokud vědci neobjevili neurogenezi, která nastala u některých dospělých. Pak se taky zjistilo, že je to běžný důsledek užívání SSRI antidepresiv.

A POSLECHNĚTE SI TOHLE:

“Kofein byl aplikován do neuronů krys v umělém prostředí. Výčnělky dendritů odejmuté z hipocampu se zvětšily o 33% a další nové výčnělky se začaly tvořit. Po jedné či dvou hodinách se tyto buňky  vrátily do původního tvaru.”

Zní to banálně? Je malej rozdíl v tom, že zkoumají hipocampus a ne NAcc jako ve studii o kokainu, ale základní předpoklad je stejný. A teď přemejšlejte o rozdílu mezi uživateli kokainu a kafaři, a o tom, co mají v úmyslu získat z jimi zvolené drogy? Kofein je užíván kvůli úzkosti z pocitu, že člověk musí do práce a je to sračka, zatímco kokain se bere, aby rozdmýchal podnětlivé/sexuální/sebedestruktivní chování. A teď přichází zásadní otázka: určuje chování drogu nebo droga určuje chování? Odpovědí je kombinace obojího.

Myslím si, že tohle všechno nás vrací k jednomu zajímavému problému. Je to jako ve filmu Lawnmower Man - když uvažujeme o “chytré droze”, máme na mysli pilulku, která zvýší naši inteligenci bez námahy a okamžitě, ale já si myslím, že skutečný klíč je v tom kooperovat s drogou. Když tomu jednou přijdete na kloub, zjistíte, že potenciálních „chytrých drog” již existuje spousta. Např. 2C-D, amfetaminy a (zřejmě) ketaminy. “Chytrá droga” nám dovoluje nahrazovat naše každodenní stereotypní vzorce učení a zlepšuje koncentraci díky zesilování aktivity těchto potřebných dovedností.

No nazdar, přistihli jste mě při tom, že se zase vytahuju! I když je to vlastně dobrý, posiluje to totiž moje vytahovací dovednosti.