Christianie je neznámá Kodaňská komunita s vlastními zákony. Když jsem se o ní poprvé dozvěděl, byla mi popsána, jako kouzelné městečko, v němž se konopí prodává volně na každém rohu, a žhavě vyhlížející chlapci nabízejí kuřbu komukoliv, kdo na ně jen trochu mile pohlédne. Takže když jsem byl v Dánsku, musel jsem samozřejmě Christianii navštívit. Já sám jsem squatter, takže k lidem po celém světě, kteří smýšlejí podobně jako já, cítím přízeň. Jednoduše jsem chtěl být blízko k vlastním lidem.
Svobodná Christianie, je stát, který se samovolně prohlásil za nezávislý, zahrnující 850 lidí žijících na 85 akrech. Byla založena v roce 1971 skupinkou hippíků, anarchistů a idealistů, po jejich vyhnání z opuštěných kasáren v Kodani. Jedna z výhod tohoto města je právě zákonu o legální distribuci hulení. Orgány celé tohle kouzelné místečko tolerovaly více jak 30 let, ale od roku 2004 se zde znovu snaží nastolit právní status společnosti.
Hlavní obchod s marihuanou v Christianii je uprostřed hlavní ulice Pusher Street. Tenhle obrázek jsem musel ukrást z internetu, protože kdykoli jsem vytáhl foťák v okolí drogového centra, všichni na mě házeli držkující pohledy, v tu chvíli by každý dokázal z jejich výrazu vyčíst jediný nápis - „ŽÁDNÝ FOTKY KURVA!!" - a dál na mě už jenom vrčeli a cenili své hnusné nevyčištěné zuby (pokud se tomu tak ještě dalo říkat).
V roce 1979 tu byl ustanoven zákon nepřipouštějící užívání žádných tvrdých drog, který zůstává v platnosti až do dnes.
Mnoho domů v Christianii si postavili sami obyvatelé. Většina z nich nesplňuje ani zdravotní ani bezpečnostní normy, chybí tu věci jako voda a elektřina, ale čert to vem. A to je vlastně další důvod, proč chce vláda skoncovat s tímhle úžasným hippíko-loserovských rájem.
Nemůžu si pomoct, ale pořád si myslím, že nápad pro postavení tohohle baráku dostal nějaký magor. Navíc musel být totálně na šrot nebo zkobřenej do mrtva.
Hrozně rád bych tu žil.
Když opouštíte Christianii, musíte projít pod značkou, na které je napsáno "Právě vstupuje to Evropské Unie". Tohle je podle mě vážně skvělý.
Později toho večera jsme šli na místo zvané Spunk Bar. "Spunk" v Dánštině zjevně znamená "sladký". Zjevně mám děsně zamrzlý smysl pro humor.
Uvnitř jsme se spřátelili s nějakými místními obyvateli. Nebyli to zrovna ti žhaví chlapečci, které jsem hledal, ale líbil se mi jejich styl. Tohle je v podstatě styl, který mají všichni cool lidi v Kodani.
Nevím, jestli je v jiných hlavních městech světa víc heroinu, než v Kodani, ale tady je toho venku rozhodně nejvíc. Při procházce městem jsem viděl aspoň tři různé lidi vyhulovat uprostřed ulice, kde na ně každý viděl. Tuhle fotku jsem udělal venku před Spunk Barem.
A to bylo jenom pár kroků odsud… Všechny ty tvrdé drogy a násilí, které se objevovaly za každým dalším rohem, mě přiměly uvědomit si, že bych byl nejraději znovu v poklidných stěnách Chriastianie.
Reklama
Reklama