Mladí arabští prostituti ve víru izraelského sexuálního průmyslu

Yossi pracuje jako skladník v supermarketu v Haifě, ve městě na severu Izraele. Jeho otec je arabský křesťan a matka židovka, většinu času byl ale vychováván podle židovských tradic. Oslavil obřad bar micva, sloužil v izraelské armádě a mluví plynně hebrejsky. Ale když je online, jeho arabská část jde stranou - stává se z něho Yusuf, izraelsko-arabský eskort.

„Židovští gayové mají slabost pro Araby. Někdy mě chtějí ponižovat, jindy si přejí, abych já ponižoval je, ale vždycky je pro ně sex s Arabem o síle a kontrole."

Minulý měsíc zveřejnila izraelská vláda vůbec první výzkum o tamní prostituci. Tabulka sestavená sociálním úřadem a ministerstvem veřejné obrany ukazuje, že průměrné zisky sexuálních pracovníků činí 1,2 bilionu šekelů (tedy něco kolem 308 milionů dolarů). Z 12 000 takto pracujících občanů v Izraeli v tomto roce zhruba 5 procent (něco mezi 550 a 570 lidmi) zastávají muži. A z toho je 19 procent Arabů, vyšší procento než podíl arabských mužů v Izraeli, což je ve smíšených izraelských městech zhruba 9 procent. Tento rozdíl byl ještě mnohem markantnější u mladých lidí mezi osmnáctým a dvacátým pátým rokem, kde mužský arabský eskort trojnásobně převyšuje své židovské protějšky.

Doktor Yoav Santo, jeden ze sociologů pracujících na tomto výzkumu, vysvětluje různé důvody nadměrného zastoupení arabských mužů v izraelském sexuálním průmyslu takto: „Arabští muži si na židovském trhu práce shání velmi těžko jiné zaměstnání a v rámci netolerantní arabské společnosti vůči sexuálním diferencím je jejich finanční situace ještě mnohem tíživější. Vzhledem k těmto okolnostem je pro ně prostituce často jediným schůdným východiskem."

A poté tu samozřejmě hraje velkou roli rasa - poptávka po arabské submisi. „Nejčastějším důvodem pro opakované najímání prostitutek, jedno jestli mužských nebo ženských, vychází ze zaujetí dominancí." Stejný výzkum vysvětluje, proč Arabové najímající prostitutky či prostituty často hledají někoho oblečeného v dámské izraelské uniformě.

„Sexualita je temným zrcadlem společnosti. Veškerá sociální i rasová tabu se nakonec promítnou do sexuální hry mezi klientem a eskortem."

Yusuf se tedy snaží plnit veškeré fantazie židovských izraelských mužů. A vzhledem k rasové dynamice Izraelců není vůbec snadné si tyto fantazie představit. „Samozřejmě, že někdy nosí uniformu a snaží se si mě podmanit, někdy ale touží po tom, abych já si podmanil jeho. Někdy chtějí, abych se oblékl jako arabská dívka, do dámského spodního prádla a hidžábu. Byl zde také jeden muž, který chtěl, abych si oblékl keffieh (oblek s umělým arabským mečem) a křičel na něj arabsky během falešného znásilnění." Se smíchem pak dodává: „Je to prostě něco jako divadlo."

Yusuf tedy vystupoval v mnoha nacionalistických fantaziích zahrnujících degradaci, rasové urážky a násilné svazování. Za dobrou cenu je schopný udělat téměř cokoli – od snášení či působení extrémní bolesti až po fekální hrátky. Nevadí mu, kdy ho lidé nazývají „špinavým Arabem" – v podstatě je to jedno z jeho oblíbených slov. Zarazil se ale nad myšlenkou, že by jeho obličej měl být při sexu zakrytý. „Nechci si hrát na palestinské vězně nebo teroristy, to nemám rád. Proč? Protože když vidí moje oči, mnohem hůře zapomenou na to, že jsem taky člověk."

Údaje získané průzkumem izraelské vlády hovoří o podobném příjmu arabských i židovských prostitutů, nicméně mnoho Arabů uvedlo, že právě díky své etnické příslušnosti získává nadmíru klientů. Salah, devatenáctiletý muslimský beduín pracující jako eskort v Tel Avivu říká, že ho prostituce dostala z ulice.

„Zastavilo auto a já se zeptal: Chceš píchat?" říká při telefonním rozhovoru. Když se ho řidič zeptal, jestli je Arab, Salah věděl, že bude další akce pokračovat podle jednoho z těchto dvou scénářů: „Je to o chlápkovi, kterej chce ošukat mladýho kluka, nebo o Izraelci, kterej chce šukat Araba."

Salah se narodil a vyrůstal mezi svými devíti sourozenci v beduínském domě blízko arabského města Nazaret. Ještě před tím, než zjistil, že je gay, byl „černou ovcí rodiny". V sedmnácti letech ho svedl starší muž. „Nechtěl jsem být gay. Říkal jsem si, že nejsem, ale od toho dne jsem věděl, že to tak je."

„Když moje konzervativní muslimská rodina zjistila, že se mi líbí muži, svázali mě a snažili se to ze mě vymlátit. To ale nepomohlo, teplej jsem byl dál."

Prostituce se časem stala jeho obživou. Našel si klientelu kolem staré autobusové zastávky u veřejného parku (Gan Hachashmal), populárního místa tamní gay komunity. „Muži sem přicházejí, zvou mě na drink a berou do hotelových pokojů. Nemám domov, nemám rodinu, nemám žádné zázemí. Co jiného bych v této situaci mohl dělat?"

Samimu, který vyrůstal v tradiční muslimské rodině v Jeruzalémě, byla v jeho 14 letech diagnostikována schizofrenie. V sedmnácti letech byl hospitalizován. Strávil měsíc v léčebně pro duševně choré a okolní „špatné vlivy" ho dotáhly k prostituci. „Šel jsem s kamarády na Gan Hahashmal v Tel Avivu," popisuje svůj první zážitek. „Řekli mi, kde mám stát. Přijelo auto, muž mi dal 150 NIS (asi 39 dolarů). Potom jsem s ním šel do auta."

Tato zkušenost ho dovedla k objevení své bisexuální identity. Zjistil, že ho hrátky s muži baví, a v rámci nově nabyté finanční nezávislosti se stala tato práce jeho koníčkem. I přes to, že jeho rodina neví, jakým zaměstnáním se živí, není schopna přijmout jeho náklonnost k jiným mužům, a tak se pro něj prostituce stala možností, jak vyjádřit svoji sexuální identitu.

„Když jsem s klientem, musím dělat všechno, anebo naopak nic. Doma ale nemůžu z těchto věcí dělat vůbec žádnou."