Kung Fury: Když forma válcuje obsah

Poté, co (už ani nevim, jak dávno) vyšel první trailer na ultimátní akčňák s názvem Kung Fury, kterej sliboval vše, na co si jen vzpomenete z vašich nejmilovanějších 80s béček vyhnaný na druhou, na jeho realizaci skrz Kickstarter přispělo skoro 18000 lidí z celýho světa.

Není se vůbec čemu divit. Výjevy násilí zahanbovaly svou nekompromisní absurditou nejen ranýho Verhovena, dinosaury a vikingy miluje každej, natož dinosaury, který si můžete osedlat a vikingy, který vypadaj jak pornohvězdy a maj rotační kulomety. Drsný hlášky hlavního hrdiny byly přehnaný tak akorát, aby ještě mohly za našich svorných salv smíchu fungovat… Jo, a byl tam samozřejmě Hitler aka Kung Führer. Hitler je přece vtipnej, žejo. Hlavně když ve finále dostane pořádně co proto.

Včera večer jsme se konečně dočkali. Kung Fury najednou bylo live na Youtube a internety praskaly pod náporem radostnejch výkřiků nadšení a ovacema novýho nejlepšího akčního filmu na světě. Nebo teda vlastně jeho půlhodinovýho teaseru. Protože celovečerní verze vyjde snad až někdy příští rok…

Nemám proč tady ze sebe dělat Spáčilku, i já se prvních pět - deset minut válel a prskal smíchy. Jenže jakmile jsem si na tempo Kung Fury tak nějak zvykl a ono zároveň postupně začalo polevovat, došla mi nemilá realita. V tom "filmu" se už vůbec nic dalšího nestane. Kung Fury totiž sice bravurně oprašuje všechny starý dobrý akční klišé způsobem, kterej je nesčetněkrát vyhnanější do extrémů, jenže tam i jakákoliv mizivá "invence" končí.

Zbývá pak jenom celkem prázdnej a skečoidní krátkej film, kde všechny nápady, gagy a vtipy nakonec vyznívaj jako skvělý, ale absolutně nerozpracovaný, nedomrdlý a odbytý zárodky něčeho, co mohlo bejt fakt ale sakra daleko lepší.

Škoda, no…