Po oznámení spolupráce se značkou Reebok se rapová hvězda Kendrick Lamar vrátila do své školy v losangeleském Comtonu, aby se setkala s tamními děcky a inspirovala je k lepšímu způsobu života. Vzniklo k tomu jedno doprovodné video, v jehož pozadí zní nová skladba I Am, a v návaznosti na všechny události kolem Kendricka v posledních dnech jsme si říkali, že by bylo dobré s ním udělat rozhovor. Tady je:Jak ses dostal z Comptonu až takhle daleko, jako jsi dnes?
V podstatě to bylo metodou pokus a omyl. Jako dítě si nad tím vším lámete hlavu, pak si najednou uvědomíte, co chcete dělat, a u mě to byla zrovna muzika. Díky Bohu všechno klaplo tak, abych jí mohl dělat. Ale stálo za tím hodně práce a dlouhá příprava.Pomohla ti nějak tvá střední škola Centennial High?
Rozhodně mě tam podporovali, jak zaměstnanci, tak okolní děcka. Proto to jediné správné, co teď můžu udělat, je podívat se za nimi a vše jim to vrátit.Jak vzpomínáš na svá studia na střední škole?
Dělo se tam teda spoustu různých věcí (smích). Rozhodně jsem tehdy k ostatním nebyl tak pozitivní (jako v tom videu). Mám na tu dobu spoustu šílených vzpomínek. Se starými kamarády, co se ve videu taky objevili, jsme si pak sedli a dlouhou dobu se bavili o tom všem, co jsme dřív spolu dělali.Jak se tedy mladý Kendrick ve škole choval?
Byl jsem v pohodě kluk. Poflakoval jsem se s kámošema a měli jsme takovou terasu, kde jsme se scházeli. Neřekl bych, že jsem byl děcko, co by nějak nezapadalo do davu, ale zároveň jsem se nijak nesnažil, abych s nějakým davem splynul. Jenom se mi prostě stávalo, že někteří lidé byli ke mně a k mojí osobnosti přitahováni. Byla v tom jistá energie, když jsme dělali hudbu, a postupně se kolem toho vytvořil takový zvláštní kruh lidí a způsob komunikace, ale nikdy jsem to nebral moc vážně.Poslouchali jste tehdy hodně hip hop?
Jo, to rozhodně. Pamatuju si, jak šel poprvé nahoru 50 Cent, což bylo právě, když jsme chodili na střední. Poslouchali jsme skoro jenom G-Unit. To pro mě určitě byla obrovská inspirace.Jak se cítíš zpátky na místě, kde jsi studoval?
Od té doby, co jsem odsud zmizel, se sem stejně občas vracím. Pořád tady mám rodinu, tak se tu zastavím pokaždé, když to jde, abych se s lidmi odtud mohl vidět. Když odněkud pocházíš, dodává ti to určitý druh inspirace. Rád si na to udělám čas, ačkoliv byste to možná nečekali. Nechci tady jezdit obrněnými auty, to by bylo dost znepokojující. Lidi, kolem kterých se pohybuji, se na mě nedívají tak, jako by do města přijel Obama. Pořád ve mně vidí toho malého Kendricka, který vyrůstal o blok vedle.Proč sis do svého videa vybral zrovna ty děti, které v něm jsou vidět?
Někteří z nich byli vzorní studenti a další měli v průběhu posledního roku nějaké problémy, ale dokázali se dost zlepšit během posledního měsíce nebo dvou. Bylo to opravdu jenom o tom dostat tam děcka, co na sobě pracují, nebo ta, co mají se školou problémy, ale snaží se s tím co nejlépe vypořádat.Jak vnímáš současné rasové problémy v Americe? Myslím teď vztah afroamerické menšiny a policie.
Řeknu to takhle. Je to něco, co tady bylo už dávno před tím, než jsem se narodil. Není to nic, co by mě absolutně šokovalo, protože i já jsem byl v situacích, kdy mě někdo obtěžoval a byl jsem nucen se tomu bránit. Ale opravdu to není nic nového. Je třeba mít nějakou naději – takovou, jakou měl třeba Martin Luther King, nebo takovou, jakou měl doufám i Malcolm X – a snažit se v ní pokračovat, aniž byste se u toho chovali úplně bláznivě. Vždycky je třeba začít u sebe a uvědomit si, co můžete vy sami udělat. Proto nebudu mluvit o tom, co dělá policie, nebo o tom, co se děje ve světě. Lidé si totiž nejdřív potřebují uvědomit svůj vlastní potenciál a schopnosti. Nemůžeme se nikdy motat kolem nějakých věcí, aniž bychom s nimi nezačali právě u sebe.
Reklama
V podstatě to bylo metodou pokus a omyl. Jako dítě si nad tím vším lámete hlavu, pak si najednou uvědomíte, co chcete dělat, a u mě to byla zrovna muzika. Díky Bohu všechno klaplo tak, abych jí mohl dělat. Ale stálo za tím hodně práce a dlouhá příprava.Pomohla ti nějak tvá střední škola Centennial High?
Rozhodně mě tam podporovali, jak zaměstnanci, tak okolní děcka. Proto to jediné správné, co teď můžu udělat, je podívat se za nimi a vše jim to vrátit.Jak vzpomínáš na svá studia na střední škole?
Dělo se tam teda spoustu různých věcí (smích). Rozhodně jsem tehdy k ostatním nebyl tak pozitivní (jako v tom videu). Mám na tu dobu spoustu šílených vzpomínek. Se starými kamarády, co se ve videu taky objevili, jsme si pak sedli a dlouhou dobu se bavili o tom všem, co jsme dřív spolu dělali.Jak se tedy mladý Kendrick ve škole choval?
Byl jsem v pohodě kluk. Poflakoval jsem se s kámošema a měli jsme takovou terasu, kde jsme se scházeli. Neřekl bych, že jsem byl děcko, co by nějak nezapadalo do davu, ale zároveň jsem se nijak nesnažil, abych s nějakým davem splynul. Jenom se mi prostě stávalo, že někteří lidé byli ke mně a k mojí osobnosti přitahováni. Byla v tom jistá energie, když jsme dělali hudbu, a postupně se kolem toho vytvořil takový zvláštní kruh lidí a způsob komunikace, ale nikdy jsem to nebral moc vážně.Poslouchali jste tehdy hodně hip hop?
Jo, to rozhodně. Pamatuju si, jak šel poprvé nahoru 50 Cent, což bylo právě, když jsme chodili na střední. Poslouchali jsme skoro jenom G-Unit. To pro mě určitě byla obrovská inspirace.Jak se cítíš zpátky na místě, kde jsi studoval?
Od té doby, co jsem odsud zmizel, se sem stejně občas vracím. Pořád tady mám rodinu, tak se tu zastavím pokaždé, když to jde, abych se s lidmi odtud mohl vidět. Když odněkud pocházíš, dodává ti to určitý druh inspirace. Rád si na to udělám čas, ačkoliv byste to možná nečekali. Nechci tady jezdit obrněnými auty, to by bylo dost znepokojující. Lidi, kolem kterých se pohybuji, se na mě nedívají tak, jako by do města přijel Obama. Pořád ve mně vidí toho malého Kendricka, který vyrůstal o blok vedle.Proč sis do svého videa vybral zrovna ty děti, které v něm jsou vidět?
Někteří z nich byli vzorní studenti a další měli v průběhu posledního roku nějaké problémy, ale dokázali se dost zlepšit během posledního měsíce nebo dvou. Bylo to opravdu jenom o tom dostat tam děcka, co na sobě pracují, nebo ta, co mají se školou problémy, ale snaží se s tím co nejlépe vypořádat.Jak vnímáš současné rasové problémy v Americe? Myslím teď vztah afroamerické menšiny a policie.
Řeknu to takhle. Je to něco, co tady bylo už dávno před tím, než jsem se narodil. Není to nic, co by mě absolutně šokovalo, protože i já jsem byl v situacích, kdy mě někdo obtěžoval a byl jsem nucen se tomu bránit. Ale opravdu to není nic nového. Je třeba mít nějakou naději – takovou, jakou měl třeba Martin Luther King, nebo takovou, jakou měl doufám i Malcolm X – a snažit se v ní pokračovat, aniž byste se u toho chovali úplně bláznivě. Vždycky je třeba začít u sebe a uvědomit si, co můžete vy sami udělat. Proto nebudu mluvit o tom, co dělá policie, nebo o tom, co se děje ve světě. Lidé si totiž nejdřív potřebují uvědomit svůj vlastní potenciál a schopnosti. Nemůžeme se nikdy motat kolem nějakých věcí, aniž bychom s nimi nezačali právě u sebe.