Životy bývalých manželek bojovníků ISIS

„Netuším, jestli jsem vdaná, nebo ne,“ svěřuje se NS*, 22letá mladá žena z Mosulu v severním Iráku. „A tahle nejistota mi opravdu kazí vyhlídky do budoucna.“

Podle zástupců organizace Human Rights Watch, s nimiž VICE mluvil, je NS jednou z minimálně 1600 ovdovělých iráckých žen, kterým vydal oddací listy soud ovládaný Islámským státem v Mosulu během tříleté okupace města teroristickou organizací. Teď, když je Mosul osvobozený a jejich manželé umřeli, nepovažuje irácká vláda sňatky za legální.

Většina těchto žen byla k sňatku s bojovníky ISIS buď donucena v době, kdy tato skupina město ovládala, nebo se ve snaze vyhnout se takovému osudu provdaly za své příbuzné. Přestože vláda v Iráku tvrdí, že je ochotná uznat obřady vykonané pod nadvládou ISIS, učiní tak pouze v případě, že oba manželé sňatek osobně potvrdí. Pro vdovy jako NS je toto očividně nemožné – a bez oficiálního oddacího listu vláda nevydá jejím dětem průkaz totožnosti, který potřebují k tomu, aby mohly využívat veřejné služby jako školy a nemocnice.

Přesně tohle zažila dvacetiletá Nada*. Byla provdaná za bojovníka ISIS, kterého zabili během osvobozování Mosulu. Poté irácká vláda odmítla sňatek uznat. Nada říká, že proti rozhodnutí podala odvolání u místního soudu, ale to bylo také odmítnuto, se spojenými náklady 350 dolarů.

Renad* (25 let) byla před třemi lety také provdána za člena ISIS. Měla dvě děti, chlapce a dívku, ale pak jejího muže v lednu 2017 zabili. Podle Renad toho bez oddacího listu moc udělat nemůže. „Vláda nás nechala ve velmi složité situaci,“ říká. „Moje dvě děti nemůžou jít do školy ani do nemocnice, které spravuje vláda.“ Renada je ve svém průkazu totožnosti stále uvedena jako „svobodná“.

Stejně jako s NS, Nadou a Renad se i s ostatními vdovami zachází jako se sympatizantkami ISIS, přestože o tom, koho si vezmou, v té době samy nerozhodovaly. Některé z nich se v současnosti setkávají s výhrůžkami smrti a jsou svým okolím vytlačovány ze svých komunit, zatímco bezpečnostní síly Iráku odeslaly až 170 rodin, které mají údajné vazby na ISIS, do „rehabilitačních táborů“ ven z města.

Jak uvádí oblastní rada Mosulu, rodiny v těchto táborech „získají psychickou a ideologickou rehabilitaci, po které budou znovu začleněny do společnosti, pokud prokáží kladnou reakci na rehabilitační program“. Human Rights Watch tvrdí, že tyto kempy nejsou ničím jiným než formou „kolektivního trestu“.

„Příliš mnoho mladých žen je trestáno za něco, co není jejich chyba,“ tvrdí poslanec Rizan al-Sheikh, člen iráckého parlamentního výboru pro ženy a děti. Rizan se s několika svými kolegyněmi snaží tlačit na vládu, aby našla řešení – nejlépe takové, které zahrnuje povolení pro svědky, aby přišli vypovídat ve prospěch vdov, nebo možnost použít jako důkaz DNA k dokázání rodinných vazeb. „Pokud se tento problém nevyřeší teď,“ říká Rizan, „mohlo by to mít negativní dopad na naši společnost během příštích let.“

Podle právníka Ismail Al-Fatlawi by měla vláda učinit razantnější kroky. „Musíme zřídit speciální soud, abychom tento problém vyřešili,“ myslí si Al-Fatlawi.

„Soud by měl být schopný posoudit předchozí oddací listy a další dokumentaci jako jsou rodinné fotografie nebo očitá svědectví přátel a rodiny. Dočasná, politicky motivovaná řešení problém nevyřeší. Potřebujeme jasnou odpověď soudu, která bude řešit negativní dopad, který by tento problém mohl mít na příští generace.“

Zákon má dopad nejen na ženy, které se provdaly za bojovníka ISIS, ale na každou vdovu, která obdržela svůj oddací list od soudu spravovaného ISIS v době, kdy skupina ovládala oblast. To zahrnuje irácké ženy, které si vzaly své příbuzné a přátele jako součást taktiky, aby se vyhnuly sňatku z donucení s bojovníky Islámského státu. Roa’a z Mosulu se svěřuje, že po celou dobu okupace území Islámským státem její rodiče jí a jejím kamarádkám zakazovali chodit ven samy, ze strachu, aby je členové ISIS neunesli a nedonutili je vzít si někoho z jejich řad.

Roa’a si vzala svého druhého bratrance u soudu ovládaném Islámským státem, ale o dva roky později ho odvedla irácká armáda, aby bojoval proti ISIS. Neviděla ho od prosince 2016. „Nikdy jsme neměli děti,“ svěřuje se. „Chtěli jsme počkat, dokud neutečeme z Mosulu nebo až se město osvobodí.“

Krátce po tom, co ISIS ovládl Mosul v roce 2014, se jednadvacetiletá Ola rychle provdala za svého bratrance. „ISIS nutil mnoho dívek do sňatku,“ říká Ola. V květnu 2017 Olu a jejího manžela rozdělili během útoku vedeného ISIS na jejich sousedství. Od té doby ho neviděla. „Střelci z ISIS napadli naše sousedství a oddělili od sebe mnoho rodin,“ vysvětluje Ola. „Všichni jsme začali utíkat a v té chvíli jsem svého manžela ztratila. Netuším, jestli je živý, nebo mrtvý.“ Je vděčná, že spolu nikdy neměli dítě, protože neví, jak by si dnes s dětmi poradila, když vláda odmítá uznat jejich společný status jako rodinu.

Kromě toho, že se její manželství neuznává, se Ola už možná nikdy nebude moct znovu provdat. Podle mnoha rodinných tradic v okolí by měly ženy předtím, než se přivdají do rodiny, prokázat, že jsou panny nebo vdovy. Nyní irácká vláda odmítá Ole poskytnout pomoc a stejně jako ona jsou na tom další tisíce žen.

* Jména byla změněna kvůli ochraně identit.