Odlehlý a izolovaný. To je Wakhanský koridor v severovychodním Afghánistánu. Od konfliktů probíhajících ve zbytku země je to pořádně daleko. Představte si Asterixovu malou galskou vesnici uprostřed Římské říše bez druidů a lektvarů. Tento 220 kilometrů dlouhý kus země, na mapě vypadající jako prst, se nachází mezi Pákistánem, Čínou a Tádžikistánem. Místní ho nazývají Bam-e Dunya nebo také Střechou Světa. Neobvykle totiž sbíhá mezi pohořími Hindúkuš, Karakoram a Pamir.
Reklama
Ve Wakhanském koridoru jsou ženy považovány za rovnocenné a burku tady nikde nenajdete. Ani Taliban si zde nikdy neupevnil své postavení. Na jedné straně je tady relativně bezpečno a poloha místa je dost odlehlá, na straně druhé je region šíleně chudý a život je zde pro místní obyvatele těžký. Ti totiž fungují stále stejným způsobem už po tisíce let: žijí v jurtách, na nepříliš úrodné půdě pěstují, co se dá, starají se o stáda ovcí, koz a jaků. Farmáři sdílení zemi v míru s Kyrgyzskými jezdci - tito nomádští pastevci cestují po stovky let a jsou posledními kočovníky, kteří žijí v jurtách.
