Když si přerostlí radikální pankáči z Berlína pohrajou s vysloužilejma bicyklama a svářečkama, výsledkem jsou bitvy na kolech. Bojujou se každej květen na výtvorech vlastní výroby v rámci akce Carnival of Subculture v berlínským Kreuzbergu.
28letý Sev je jedním ze zakladatelů těchhle soubojů. Tenhle Holanďan je svářečem a láskyplně kolem rozdává strach, hrůzu a modřiny na svým bicyklu jménem Růžový vrah už čtyři roky. Promluvil jsem si s ním o nevyčerpatelnejch možnostech, kterejma se berlínští pankáči na kolech snaží navzájem zničit.
Reklama
VICE: O čem jsou vlastně tyhle cyklobitvy?Sev: Je to soutěž, sestrojíš si vlastní kolo. Pak otestuješ, jak dobře jsi ho postavil, tak, že se jím snažíš zničit kola ostatních. Je to jak destrukční derby – jen na kolech.
Jaký jsou pravidla?Pro každou kategorii existujou jiný pravidla. Je tu bitva na dvou kolech, což zahrnuje bicykly. Na svým kole můžeš změnit, co chceš, kromě počtu kol, který musej zůstat dvě. Taky musí mít dva pedály, musí na něm jet jen jeden člověk a nepoužívaj se žádný zbraně.Druhý kategorii se říká vysoký klání. Na kolech proti sobě stojí dva lidi a cílem je shodit toho druhýho z kola pomocí dřevce. Třetí kategorie jsou velemašiny. Tady neplatí žádný pravidla – kromě toho, že kola musí mít dva pedály. Musíš rozbít sokovi kolo, aniž bys mu ublížil.
Je to nebezpečný?Vždycky se něco malýho přihodí, ale zatím se nestalo nic vážnýho. Ale přesto je to dost náročnej sport. Soutěžící jsou pak tak vyčerpaný, že leží v posteli několik dní.
Jak dlouho už tohle děláte?První cyklobitva se v Berlíně odehrála v roce 2006. Ale dělalo se to už dlouho předtím v New Yorku a Kodani.Má to nějakej hlubší smysl?Jde přesně o to „přišel jsem, sestrojil jsem, zničil jsem". Myšlenka spočívá v tom, dát spoustu úsilí do sestrojení něčeho pěknýho, ale pak neváhat, jít a zničit to. Z tohohle pohledu to hlubší význam má, ale jinak se to koná především pro zábavu.
