Divoká orchidej

Jestli mezi svoje hlavní záliby počítáte cestování, hudbu a filmy, je to sice pěkný, ale VICE s váma kvůli tomu rozhovor asi neudělá. Když zabrousíte na web Julie Švecový alias WildOrchid, můžete se nechat inspirovat výčtem zajímavějších volnočasovejch aktivit, o kterejch už má cenu se bavit. Kromě studia fyzioterapie a informatiky se Julie věnuje na holku trochu neobvyklýmu koníčku - vzpírání. Poctivej trénink jí loni vynes titul mistryně republiky v kategorii žen do 63 kg. Zdvihání těžkejch břemen ale není jedinou věcí, kterou se Julie vymyká ze zaběhlejch standardů. Za svůj charakterovej rys totiž považuje oblibu sexu ve stylu BDSM. Na tohle téma taky píše dost zajímavý povídky, v nichž je akt fyzický lásky okořeněnej projevama dominance, submisivity a občas taky fyzickou bolestí. Peníze si vydělává mimo jiné jako adminka pornografickýho serveru Hříšníci.cz.

BDSM - pojem zahrnující škálu sexuálních praktik rozdělitelnejch zhruba do těchto skupin: Bondage and Discipline, Domination and Submission, Sadism and Masochism. BD znamená svazování, při DS má jeden z partnerů navrch a ovládá druhého, SM je spojení sexu s bolestí.

Pro označení člověka, kterej má v oblibě tenhle druh sexu, se používá termín BDSM+. Opak je vanilka.

Zvedneš nad hlavu víc, než sama vážíš. Jak hodně musí člověk trénovat, než tohle dokáže?
To je individuální a záleží na tom, jestli to chceš nadhodit nebo trhnout. Já nadhodila víc, než vážím, asi po roce a půl, v trhu jsem to zvládla za necelé dva roky. Během tří let, co vzpírám, jsem většinu tréninkových plánů měla na třikrát týdně jednofázově.

Vzpírání je pro holku dost neobvyklej koníček. Jak ses k tomu dostala?
Se vzpíráním jsem začala, když jsem v Praze dělala judo a kluci najednou přešli do oddílu chlapů a v našem oddíle zůstaly jen ženský a děcka. Neměla jsem se s kým prát. Tak jsem začala posilovat. Díky tomu jsem poznala pár lidí, kteří mě přivedli k silovému trojboji. Chvíli jsem ho dělala, mám i dvě medaile. Pak mě ale jeden kamarád přetáhl ke vzpírání, a u toho už jsem zůstala.

Loňský mistrovství republiky se ti dost povedlo.
Jo. Vlastně jsem čekala, že budu druhá. Favoritkou byla Laura Lozová, moc hezká, silná a přitom taková křehká holka. Zrovna ale neměla svůj den. Bylo mi jí trochu líto, protože je tak trošku můj vzor. Byly to prý první závody, na kterých vypadla. Ani mně se nijak zvlášť nedařilo. Sice jsem si dala osobák v nadhozu, ale trh mi moc nešel a zůstala jsem na podsazeném základu, tedy o 7 kg míň, než jsem už dřív trhla.

Jseš mistryně republiky. Přemejšlíš o nějakejch mezinárodních závodech?
Ne, na to zatim  nemam. Na Evropě holky v mojí váhovce běžně nadhazujou přes sto kilo. Můj největší cíl, kterýho možná ani nedosáhnu, je být alespoň na chvíli nejlepší v republice na přepočet, takzvaný Sinclairovy body, koeficient, kterým se v dané tělesné váze násobí zvednutá kila.

Řekni mi něco o BDSM sexu. Kdy sis poprvý uvědomila, že tě láká něco takovýho zkusit?
Když mě můj kluk, se kterým jsem měla svůj první vážnej vztah, plácl v posteli přes zadek, abych neotravovala. Vzrušilo mě to a chtěla jsem se hned milovat. Pak jsem o tom začala přemýšlet a zjistila jsem, že jsem k tomu měla sklony už jako malá holka, ve školce.

Myslíš si, že určitá míra fyzickýho násilí je přirozenou součástí sexu a romantickej, něžnej sex je vykonstruovaná záležitost?
BDSM není v první řadě násilí a nemusí při něm nutně jít o fyzickou bolest. Kdo má rád mučení, tak rovnou řekne, že je sadista nebo masochista. BDSM je podle mě hlavně DS, dominance a submise - a to je převážně o pocitech. Jeden má navrch, druhý je pod ním. Pro diváka může vypadat milování dvou BDSM pozitivních stejně jako milování normálních lidí. Například když žena, která je submisivní, kouří chlapa, prožívá pocit, že on je její pán a ona mu tím kouřením prokazuje službu. Užívá si ten pocit, že „musí" dělat něco perverzního. On má pocit dominance z toho, že ona mu poníženě dopřává slast. Tohle přeci dělají i normální páry prostě z lásky, pro pocit, že to tomu druhýmu dělá dobře. Jen to prožívají jinak v hlavě.

V případě normální dvojice třeba chlap sváže ženě zápěstí a na oči jí dá hedvábnej šátek, a pak si s ní hraje. U BDSM dvojice chlap ženu sváže, ona se třeba i brání, může se spálit o provazy, ale to svazování samo o sobě ji vzrušuje, protože on tím dokazuje svoji moc nad ní, přemůže ji. Zaváže jí oči, a ona se cítí bezmocná, vydaná jemu napospas a čeká, co s ní bude dělat. Ten pocit odevzdání miluje.

Takže podle tebe je BDSM explicitnější vyjádření dominance a submisivity, který jsou přítomný i v „normálním" sexu?
Ano. A pak se k tomu případně může přidat BD (svazování) a trocha SM třeba ve formě výprasku. BDSM je trošku jiný vnímání situací, jiný prožívání. Vlastně nabízí víc možností, jak si milování užít.

Se svojí náklonností k BDSM se nijak netajíš. Jak na to reaguje tvoje okolí, rodina?
Vesměs pozitivně. Někdo jen pozvedne obočí, někdo se naopak začne zajímat víc, a některý lidi jsem už nakazila, aniž bych s nima sama něco měla. Máma se k tomu staví trošku nechápavě, ale víc nechápe, že mě můžou přitahovat i ženský. Kvůli tomu, že jsem se jí svěřila s touhou zkusit to se ženou, mě poslala k psychiatrovi.

A co tvý kluci?
Kluka, se kterým jsem chodila nejdýl, jsem si „převychovala". Nejdřív se bál, ale šlo to postupně. Jednou mě překvapil. Přivázal si mě k posteli, dal mi ránu přes zadek, jen malou, pak větší. Když viděl, jak to ze mě teče, tak dal ještě jednu velkou a odešel si zapálit cigaretu. Když se vrátil, bylo pode mnou úplný mokro a tím to, myslim, nastartoval. Pak už se nebál dát mi na zadek. Stačilo už, aby se na mě jen podíval, a řekl mi, ať něco udělám, a já už byla vzrušená. On měl tu sílu už v pohledu. První reakcí asi bude vždycky trochu strach. Nikdo nechce své lásce ublížit, že? Takže to chce jít pomalu, poznávat se, zjišťovat co je ještě dobrý, co se tomu druhýmu vlastně líbí, a co se líbí mně samotné.

Jak komunikuješ se svým přítelem při BDSM, když jsi nedoslýchavá?
Při sexu není třeba mluvit, všechno je vidět v reakcích těla a očí. Kdybych už provozovala něco víc, třeba byla svázaná, BDSM je o důvěře a tu člověk získává časem, jak toho druhýho poznává. Takže pak už prostě vim, že neudělá nic, co by mi vadilo, a taky nemusim mluvit ani poslouchat. No a on taky může mluvit očima. To je na tom to nejhezčí.

Takže skutečný BDSM je dlouhodobej projekt, vzájemný sebepoznáváni?
Určitě. Každýmu se z toho líbí něco jinýho, nějak jinak. Není možný jen tak přijít za někym cizím a hned si to naplno užít. Důležitá je důvěra. S neznámým člověkem může bejt BDSM dobrý, pokud nebude nějak drsný, bez tvrdejch fyzickejch trestů. Může to být hezčí o to, že ten člověk je cizí. Stejně jako normalní sex je poprvé dobrej, protože se tolik neznáte. BDSM ale bude určitě lepší po delším čase.

Ve svejch BDSM povídkách zaujímáš spíš submisivní roli. Jseš schopná bejt i dominantní?
Chvíli jo, ale musim to cítit jako hru a musim vědět, že ten chlap má furt navrch, že stačí jeden pohyb, jedno slovo, a budu zase ta dole. Nevzrušuje mě být dominantní. Jakmile bych měla pocit, že mám vše pod kontrolou, nebo že jemu se líbí být submisivní, tak mě to přestane bavit, a je možný, že bych si i přestala vážit toho chlapa.

Poznáš na první pohled nebo po kratším kontaktu, jestli je chlap potenciální dobrej dominant?
Jo. Umím poznat, jestli by byl schopnej takový dominance, jakou já potřebuju. Nevím, jestli u každýho, ale urcitě to poznám u těch, co mě přitahují.

Ty ale nepůsobíš zrovna pokorně. Nepřijde ti zvláštní, že svou zálibou v submisivitě při BDSM jseš tak trochu v souladu se stereotypem poddajné ženy?
Jsem zdravě sebevědomá. Věřim ve svoji sílu, a jen tak někdo si mě nezíská. Když nebudu chtít, tak je jakýmukoliv chlapovi dominance úplně k ničemu. Sice jsem submisivní, ale v podstatě jsem to já, kdo si vybírá, i když lov a ochočení, tedy těžká práce, zůstává na tom chlapovi.

Vyzkoušela jsi někdy nějaký speciální BDSM praktiky jako třeba Shibari (japonskej způsob svazování)?
Ne. Někdo se na bondáž specializuje, znám takový lidi z BDSM srazů, ale mě by to nebavilo. Estetická bondáž zabere hodně času a já mám radši spontánnost. Nebavilo by mě čekat, až mě partner za dvě hodiny sváže, aby mě pak zase dvě hodiny rozvazoval.

Mluvíš o BDSM srazech. Co to je za akce?
Pár lidí se domluví na netu a choděj pravidelně na různý srazy. Dřív býval sraz každej druhej týden na Bílé hoře, v restauraci Markýze de Sade. Pak se to přesunulo do Alcatrazu. To je gay doupě a dole je mučírna. Ti lidi se mezi sebou všichni znají, jsou taková větší rodina, nahoře v hospodě se kecá, a kdo chce, může si jít zablbnout do mučírny. Myslím, že je to jen takový hraní bez sexu, ale kdo ví. Já se jich neptala, ani sem tam dole nebyla. Samozřejmě existujou ještě další srazy, třeba i o něco akčnější.

Bydlíš na koleji. Jaký jsou tam podmínky pro BDSM?
Momentálně BDSM neprovozuju. Nemám sex, tedy ani BDSM. Spolubydlící mám, ale moc často tady není. A podmínky jsou dobrý kdekoliv, zaleží, jak si to člověk udělá.

Pracuješ pro pornografickej web. Co přesně pro něj děláš?
Adminku. Takže všechno, kromě programování a starání se o peníze. Komunikuju s lidma, schvaluju fotky, videa, blogy, kontroluju spam, vyřizuju hříšníkům provize, řeším jejich problémy, dělám popisky k videím a podobně.

Je s tím vším pornem zdarma, který je volně ke stažení na netu, pornografie ještě vůbec dobrej byznys?
Záleží na tom, jak si to člověk zařídí. Hříšníci zatím prodělávají, ale mají teď novýho majitele, kterej se jim chce věnovat, takže se tam dost věcí změní. Pak by to snad mohlo i slušně vydělávat.

Děláš popisky k porno videím. Baví tě na ně koukat?
Nebaví. Ty porna, co autorizuju, stojej většinou za houby. Jsou i takový, co se mi líbí, některý mě i vzrušej, ale to jsou fakt výjimky.

Opravdu jsou matfyzáci takový tajemný, záhadný, chytrý a hezký, jak je popisuješ v jedný svý povídce?
V té povídce šlo hlavně o dva matfyzáky, který znám osobně, a psala jsem spíš o pocitech, který jsem z nich měla, ne o tom, jak vypadaj. Ten kluk, se kterym jsem byla nejdýl a naučila ho BDSM, byl taky matfyzák. Většina matfyzáků je moc hubená a maj moc dlouhý vlasy, na můj vkus. Ale často jsou něčím zvláštní, jsou jiní a najdou se tam tedy i takoví, co mě můžou přitahovat.