"Los santos malandros" neboli Svatí gangsteři jsou teď ti nejvíc cool světci v celý Venezuele.
Tři vypodobnění Ismaela Sancheze u jeho svatyně na Cementerio General del Sur v Caracasu. Ten zářez co má mezi rty je na vkládání cigár a jointů.Sedíme v taxíku s tmavým sklem a blížíme se ke hřbitovu Cemeterio General del Sur. V roce 2010 bylo ve Venezuele zavražděno 14. tisíc osob a Caracas se obecně považuje za město s největší kriminalitou na světě. Bylo nám řečeno, že hřbitov, kam jsme měli namířeno, se nachází v jedný z nejnebezpečnějších částí města.
Prošli jsme střeženou bránou a pomalu minuli několik právě probíhajících pohřbů. Je pondělí a tak se k věčnýmu spánku ukládají víkendoví zesnulí. Jsou většinou neuvěřitelně mladý a jejich pozůstalí jsou roztroušení po celým hřbitově.
Cementerio General del Sur nejdřív vypadá jako klasickej katolickej hřbitov: starý náhrobky pokrytý přerostlou zelení a čerstvý kytky od posledních příchozích. Ovšem když se zadíváte líp na okolo stojící shromáždění začnou se před vašima pozornýma očima vynořovat elementy lidovýho pámbíčkářství. Hodně návštěvníků je v bílém. Na náhrobcích stojí malinkatý sošky světců a většina lidí s sebou nosí obětní dary.
Jen stručně: Venezuelská společnost je drasticky rozdělená. Chavezův režim je přímou odpovědí na nedůvěru k autoritám, která se vytvořila během staletí násilných diktátorských režimů. Tahle nedůvěra se pak projevuje nejen v politice: venezuelani žijící bez tekoucí vody mají maličko problém stotožnit se s panteonem tradičních římskokatolickejch světců. Dávaj radši přednost jim bližším figurkám, s jim bližšíma lidskýma vadama.
Hřbitov Cementerio General je ze všech stan obklopenej přilehlýma stupňovitě vystavěnýma slumama, působí to trochu jako ty nejvyšší ochozy nějakýho co možná nejpříšernějšího fotbalovýho stadionu. Je to vskutku impozantní místo na trávení odpoledne a závažnost genia loci je ve vzduchu dobře patrná.
Dokud vám nepadne do oka Ismael Sanchez.
Vysokej asi tři stopy, kšiltovku naraženou na stranu a cigáro visící mu z pusy. To je Ismael, kápo tzv. "Svatých gangsterů" ("holy thugs" nebo "santos malandros"). Banda "světců" společně sdílející zločineckou minulost. Ismael je ležérní malej chlapík co má vždycky sluneční brýle, zářivý trička co se doplňujou s širokýma kalhotama a na nohách fungl nový Niky co mu ladí s logem fajfky na čepici.
Ok, uznáváme, že představa dospělýho chlapa uctívajícícho tři stopy velkou figurku nějkýho spratka může být dost podivná, ale věřte nám, že skutečnost je ještě prapodivnější. (Vlevo) Přesně před Ismaelovou svatyní se nachází oltář se sochou Miguelita, známýho jako "El Pelón" (Plešatec). Jeden z Ismaelových správců nám řekl, že toho o něm vlastně moc neví. Asi jen to, že taky přepadal lidi. Pak se odmlčel a dodal: "Nemyslim si, že by udělal něco dobrýho pro lidstvo."
(Vpravo) Další populární svatyně, pár metrů od Ismaelovy. Jsou tu další členové bandy "Svatých lotrů"- Ratón (Krysák) a Freddy. Cestou jsme narazili na asi sedm Ismaelových sošek, taky na pamětní desky, ručne psaný poděkování a další podobný dárky. Každá z Ismaelových sošek byla vyrobená s tou malou dírkou mezi rty, to je proto, aby mu návštěvníci svatyně mohli do pusy vkládat cigára a jointy jako obětní dary.
Každý den branami hřbitova proudí stovky venezuelanů. Jdou sem navštívit Ismaela a jeho partu a poprosit je o zdánlivě jednoduchý věci: ochrana proti loupeži, zdraví milovaných osob nebo třeba jen nebýt zastřelenej cestou z trhu domů.
Docela ironie je, že sám Ismael byl zaživa kriminálník. Živil se okrádáním lidí, ale jeho oddaní fanoušci to vidí spíš jako Robin-Hoodovský štýlo.
"Jestli někdy něco ukradl, pak to bylo pro bližního! Pro chudý sousedství, aby se každý mohl najíst." Takhle to vysvětluje Ramón, což je de facto správce Ismaelova poutního místa. S kšiltovkou Tampa Bay Rays naraženou hluboko do očí se ujišťuje, že vypíchneme Ismaelovy ctnosti. "Lidi sem teď chodí za Ismaelem a nosí mu alkohol, cigarety, ovoce a sladkosti."
Ismael je boss týhle party, ale i ostatní Svatý gangsteři jsou připomínáni se zbožnou úctou: Isabelita je tu pro případy vymáhání nesnadný spravedlnosti, Tomasito pro případy spojený s loajalitou, a tak dále: Johnny, Elizabeth, Ratón a Petroleo Crudo (to v překladu znamená "syrová ropa". Jo, je to ten černej).
Během toho, co jsme si povídali s děckama, který šli po práci navštívit svatyni gangsterů, vzduchem zaznělo několik výstřelů z automatu. Někde z okolních slumů. Děcka se rychle vypařily a my hned za nima.
Nedaleko hřbitova jsme narazili na průčelí obchodu se soškama Svatejch lotrů- měli snad všechny druhy a rozměry. Uvnitř jsme se seznámili s Clarou, spiritistkou. Navrhla nám, že se pro nás spojí s Ismaelem. Zeptali jsme se jí jestli jí nepřijde trošku ujetý, když se v zemi s tak velkou kriminalitou spoustu lidí chodí modlit k partě ozbrojených kriminálníků. Odpověděla, že ne. Že tyhle gangsteři byli jen něco jako nádoba sloužící vyššímu dobru. A pak mi společně s Ismaelem oznámili, že v sobě mám hezký světlo a měl bych jet navštívit pyramidy.Chcete víc? Koukejte se na Vice Guide to Travel na VBS.tv. Čeká vás tam obsáhlá reportáž o Ismaelu Sanchezovi a jeho bandě Svatých gangsterů.
Cementerio General del Sur nejdřív vypadá jako klasickej katolickej hřbitov: starý náhrobky pokrytý přerostlou zelení a čerstvý kytky od posledních příchozích. Ovšem když se zadíváte líp na okolo stojící shromáždění začnou se před vašima pozornýma očima vynořovat elementy lidovýho pámbíčkářství. Hodně návštěvníků je v bílém. Na náhrobcích stojí malinkatý sošky světců a většina lidí s sebou nosí obětní dary.
Jen stručně: Venezuelská společnost je drasticky rozdělená. Chavezův režim je přímou odpovědí na nedůvěru k autoritám, která se vytvořila během staletí násilných diktátorských režimů. Tahle nedůvěra se pak projevuje nejen v politice: venezuelani žijící bez tekoucí vody mají maličko problém stotožnit se s panteonem tradičních římskokatolickejch světců. Dávaj radši přednost jim bližším figurkám, s jim bližšíma lidskýma vadama.
Hřbitov Cementerio General je ze všech stan obklopenej přilehlýma stupňovitě vystavěnýma slumama, působí to trochu jako ty nejvyšší ochozy nějakýho co možná nejpříšernějšího fotbalovýho stadionu. Je to vskutku impozantní místo na trávení odpoledne a závažnost genia loci je ve vzduchu dobře patrná.
Dokud vám nepadne do oka Ismael Sanchez.
Vysokej asi tři stopy, kšiltovku naraženou na stranu a cigáro visící mu z pusy. To je Ismael, kápo tzv. "Svatých gangsterů" ("holy thugs" nebo "santos malandros"). Banda "světců" společně sdílející zločineckou minulost. Ismael je ležérní malej chlapík co má vždycky sluneční brýle, zářivý trička co se doplňujou s širokýma kalhotama a na nohách fungl nový Niky co mu ladí s logem fajfky na čepici.
Ok, uznáváme, že představa dospělýho chlapa uctívajícícho tři stopy velkou figurku nějkýho spratka může být dost podivná, ale věřte nám, že skutečnost je ještě prapodivnější. (Vlevo) Přesně před Ismaelovou svatyní se nachází oltář se sochou Miguelita, známýho jako "El Pelón" (Plešatec). Jeden z Ismaelových správců nám řekl, že toho o něm vlastně moc neví. Asi jen to, že taky přepadal lidi. Pak se odmlčel a dodal: "Nemyslim si, že by udělal něco dobrýho pro lidstvo."
(Vpravo) Další populární svatyně, pár metrů od Ismaelovy. Jsou tu další členové bandy "Svatých lotrů"- Ratón (Krysák) a Freddy. Cestou jsme narazili na asi sedm Ismaelových sošek, taky na pamětní desky, ručne psaný poděkování a další podobný dárky. Každá z Ismaelových sošek byla vyrobená s tou malou dírkou mezi rty, to je proto, aby mu návštěvníci svatyně mohli do pusy vkládat cigára a jointy jako obětní dary.
Každý den branami hřbitova proudí stovky venezuelanů. Jdou sem navštívit Ismaela a jeho partu a poprosit je o zdánlivě jednoduchý věci: ochrana proti loupeži, zdraví milovaných osob nebo třeba jen nebýt zastřelenej cestou z trhu domů.
Docela ironie je, že sám Ismael byl zaživa kriminálník. Živil se okrádáním lidí, ale jeho oddaní fanoušci to vidí spíš jako Robin-Hoodovský štýlo.
"Jestli někdy něco ukradl, pak to bylo pro bližního! Pro chudý sousedství, aby se každý mohl najíst." Takhle to vysvětluje Ramón, což je de facto správce Ismaelova poutního místa. S kšiltovkou Tampa Bay Rays naraženou hluboko do očí se ujišťuje, že vypíchneme Ismaelovy ctnosti. "Lidi sem teď chodí za Ismaelem a nosí mu alkohol, cigarety, ovoce a sladkosti."
Ismael je boss týhle party, ale i ostatní Svatý gangsteři jsou připomínáni se zbožnou úctou: Isabelita je tu pro případy vymáhání nesnadný spravedlnosti, Tomasito pro případy spojený s loajalitou, a tak dále: Johnny, Elizabeth, Ratón a Petroleo Crudo (to v překladu znamená "syrová ropa". Jo, je to ten černej).
Během toho, co jsme si povídali s děckama, který šli po práci navštívit svatyni gangsterů, vzduchem zaznělo několik výstřelů z automatu. Někde z okolních slumů. Děcka se rychle vypařily a my hned za nima.
Nedaleko hřbitova jsme narazili na průčelí obchodu se soškama Svatejch lotrů- měli snad všechny druhy a rozměry. Uvnitř jsme se seznámili s Clarou, spiritistkou. Navrhla nám, že se pro nás spojí s Ismaelem. Zeptali jsme se jí jestli jí nepřijde trošku ujetý, když se v zemi s tak velkou kriminalitou spoustu lidí chodí modlit k partě ozbrojených kriminálníků. Odpověděla, že ne. Že tyhle gangsteři byli jen něco jako nádoba sloužící vyššímu dobru. A pak mi společně s Ismaelem oznámili, že v sobě mám hezký světlo a měl bych jet navštívit pyramidy.Chcete víc? Koukejte se na Vice Guide to Travel na VBS.tv. Čeká vás tam obsáhlá reportáž o Ismaelu Sanchezovi a jeho bandě Svatých gangsterů.