Proč mě ženy nenávidí za to, že jsem krásná

Jsem si jistá, že už jste měli to potěšení vidět odraz svýho příšernýho ksichtu v obrazovce laptopu, když jste si četli článek na webovce Daily Mailu o Sammantě Brick. No a proto jsem tu já, abych vám řekla: Vím, jak se cítí! Na mé nedávné cestě vlakem do Sheffieldu jsem měla tu čest seznámit se s mladým průvodčím, který byl tak hodný, že za mnou přišel a obdaroval mě flaškou plnou spermií.

“Tohle je od opilce, co žije na záchodkách pro postižený – chce tě přivítat na palubě a doufá, že budeš mít dneska příjemnou cestu”, vysvětluje.

Vy si pravděpodobně myslíte ‘jaké to milé překvapení’, ale zatímco to bylo milý, tak to nebylo překvapující. Alespoň ne pro mne. Alespoň ne v zimních měsících.

Během mého života jsem regulérně dostávala láhve se zvratkama nebo vínem u mého stolu v hospodě od mužů, které neznám. Jednou mi jeden dobře oblečený chlap koupil lístek na vlak, zatímco jsem se krčila za ním (musela jsem si ho sama vytáhnout z jeho kapsy u džínů, prasák!!) Byla ještě jedna příležitost, kdy mi člen SS poklepal mezi nohy, když jsem vycházela z ambulantního oddělení z nemocnice Stepney Green.

Při jiné příležitosti, kdy jsem procházela módním domem v Austrálii, mě jakýsi člověk povalil a přišpendlil k zemi a ukázal mi nádhernou fotku mě, ale spala jsem na ní. I drogoví dealeři často odhánějí mojí kreditku, když se snažím vyrovnat účty. A pokaždé, když se ptám, proč se mnou takhle jednají, dárcové tohoto zneužívání mi vždycky řvou do ksichtu stejnou věc: „Je to tvůj příjemný vzhled a hezký úsměv, který obšťastnil můj den“.

Já nejsem Sigourney Weaver, jsem ale vysoká, štíhlá, s hnědými, andělsky kudrnatými vlasy a často slýchávám, že jsem hezká žena. Vím, že jsem šťastná žena. Ale jsou tu stinné stránky, když je žena tak hezká, jako já – hlavním problémem je, že mě ženský nenávidí z důvodu, kterým jsou mé dvě krásné nohy.

Jestli jste ženský, co to teď čtete, tak vás seru. Je tu také možnost, že už jste pravděpodobně vytvořili vlastní dav a chcete mě zastrašovat – tak s tím hodně štěstí, vy tlusté krávy. Mnoho dveří se mi tímto otevřelo (doslovně) a jako výsledek (doslovně) mého vzhledu a to opravdu (doslovně), se jich také dost zavřelo a to přímo na mé kozy – obvykle mou matkou.

Nejsem domýšlivá nebo koketa, ale za posledních pár let se mi už několikrát stalo, že jsem byla vyškrtnutá z hodně akcí mých známých, protože se ženský bály o svou drahou polovičku. Kdyby se jejich partneři jen pokusili mi nadzvednout sukni a podívat se na královnu mého pohlaví, v místnosti by se rozhostil chlad. Situace se stala hodně, hodně podivnou již při několika příležitostech.

A nejsou to jen žárlivé krávy, které mě poslaly k ledu z jejich postelí. Ženský mi zakázaly čůrat na záchodě v práci, tak jsem byla donucena čůrat do truhlíku v kanceláři. A tím nejdráždivějším faktem zůstává, že mi nikdy žádná přítelkyně nepodala ruku a nenazvala svojí hrdinkou.
Mysleli byste si, že ženy si budou navzájem tleskat za to, že o sebe tak pečují a jak dobře vypadají, zejména jak já dobře vypadám, ale ne. Pracuju v Disneylandu v Paříži – nepiju pivo a chodím do posilovny, nikdy neprdím a nemluvím sprostě, ani když jsem na svatbě nebo pohřbu. Je smůla, že ženy nenávidí moji visáž podobnou Laurenci Fishburneovi. Vadí jim to. Už jenom minulý týden. Procházela jsem se po ulici, když jsem zpozorovala sousedovu auto. Zamávala jsem se svými ňadry – a sousedka mi ukázala fakáče. A tohle je někdo, jehož dítě si hrálo v mojí psí boudě a kdo byl už několikrát v mém loveckém rajónu.

Přiblížila jsem se jednou k mlékaři, který mi vozí mlíko a zeptala se ho, jestli jsem náhodou vydala sprostý zvuk. Vypadalo to, že jediným prohřeškem, kterého jsem se dopustila, bylo, že jsem si flaškama nezakryla prsa. Prostě mě sousedka nemá ráda. Zjistila jsem, že se na mě dívá jako na příšeru a to jen proto, že mám ráda zahradní erotiku. Mlékař říkal, že sousedka je menší, zlejší a hloupější než já.

Jedna ženská, kterou sotva znám mě jednou odstrčila z cesty v opeře a řvala, že to není fér pro ostatní ženský, abych já dominovala výhledu na pódium. Byla jsem zdevastovaná a vznítila jsem se do plamenů rozhořčení. Na svou vlastní pěst mě pak jiná ženská uhasila – se soply z nosu svých přítelkyň.
Teď je mi 81 let a jako jedna z mála ženských vstupujících do svých nádherných let a vítající ubývající libido se
nemůžu dočkat změn a těším se na šedivé vlasy, který mi pomůžou se vznášet jako šedivý mráček nad chodníkem. Pak snad konečně přestane tohle sesterství spolčené proti mě lejt svěcenou vodu na moje vnoučata a budou mě brát takovou, jaká jsem: bohyně tepaná ze sexu a zlata.