Schizofrenii naší společnosti, která se nyní dělí na tábor slušných Čechů na jedné straně a vlastizrádců a kolaborantů na straně druhé, se prezident Miloš Zeman spolu s Ministerstvem zahraničí rozhodli řešit alespoň zkrácením názvu země do jednoho slova, Czechia. Podle bratří Čapků kdysi vyvolávalo posměch už označení Československo a to především ve Francii, v jejichž jazyce znělo směšně zkrátka ono slovo samotné, asi jako když v češtině řekněte třeba bablbam a podle německého listu Südwest Presse se naším dvacetiletým tápáním po zjednodušeném názvu bavila celá Evropa. Zkrátka, náš švejkovský národ je zase všem jenom pro smích.

Alespoň Miloš Zeman může v klidu spát protože „našli, moji rádcové, našli", což se o Peroutkově článku stále říct nedá. A to bylo potřeba se hrabat v mnohem zašlejších papírech, než je necelé století starý novinový článek, protože o Czechii se zmiňuje již spisovatel Pavel Skála ze Zhoře v knize Historie česká z roku 1633, či Jungmannův slovník. Alespoň máme na co navazovat. A jestli se zlobíte, že si nás na Západě zase budou plést s Čečenskem, tak si, prosím, nedělejte iluze. To si totiž budou plést vždycky. Co bylo jednou v Sovětském svazu, zůstane v Sovětském svazu.

Větší otřesy, než zkracování názvu jednoho z bývalých sovětských satelitů způsobilo – jak už to tak zpravidla bývá – pošťuchování litosférických desek. A protože si to Země rozhodla roztrsat po celé své oblosti, věnovali jsme tomu i kus pondělních zpráv. Takže, asi nejvážnější situace nastala v Ekvádoru, kde zemětřesení připadlo okolo 240 obětí, 1500 tisíce zraněných, výpadky elektřiny a uzavření ropné rafinérie jménem Esmeraldas. Situace se přiostřuje i na japonském ostrově Kjúšú, kde zemětřesení udeřilo rovnou dvakrát, obětí je však o mnoho méně. Další otřesy ale nejsou zatím vyloučeny a ty předchozí probouzí sopku Aso. A aby toho Japonci neměli málo, ze zoologické zahrady Jagijama utekl šimpanz Cha Cha a udělal si lanovou dráhu z elektrického vedení.

Další zemětřesení dopadlo na Burmu, kde naštěstí nikdo nepřišel o život. Stejně dopadli i obyvatelé pacifického ostrova Vanuatu a o několik dní předtím zasáhly otřesy ještě Pákistán, Indii a Afganistán. Že by se nám ta naše modrá planeta snažila něco sdělit? Jako třeba, nebuďte takový kreténi, protože jinde mají i horší problémy, než se dělit o dávky s uprchlíky.

S problémovými jedinci se umí podle všeho vypořádat ředitel nejmenovaného gymnázia v Teplicích. A nemyslíme tím jeho žačku Eman Ghaleb, ale naopak několik xenofobních individuí, kteří v zájmu ochrany národa žádají o její vyloučení. Nás by moc zajímalo, jakou národní hrozbou je pro Czechii gymnazistka, která organizuje úklid parků a veřejného prostranství po arabských návštěvnících teplických lázní? Ředitel správně takové zoufalé výzvy odmítl a Eman se dále může těšit vzdělání a integrace, což je mnohem schůdnější a lepší řešení, než „slušnými Čechy" vyvolávaný případný střed s lidmi, pocházejícími z odlišné kultury. Zvlášť, když už tu bydlí od 5 let. A co se šátku týče – ve svobodné zemi ať si každý nosí, co chce, ne?

O svobodu projevu se ale můžou začít bát v Německu. Kancléřka Angela Merkelová souhlasila se stíháním satirika a komika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi zesměšnil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jablkem sváru se stala vulgární báseň, za kterou si autor pohnije tři roky v base. A svoboda projevu tam pohnije s ním. Ještěže v Czechii můžeme nadále psát, že Zeman je kunda, ale bůhví jak dlouho to ještě vydrží. Zvlášť po nedávném „horlivém" konání policie, která se neštítila překračovat práva demokratického státu a ještě za to od prezidenta vyfasovala vyznamenání. Na Slovensku zase vzniká samozvaná domobrana pod vedením nácka Kotleby, která zatím hlídá jenom ve vlacích, ale v Bulharsku už domobrana s posvěcením vlády pořádá hon na uprchlíky v lesích a europarlament nedávno schválil rezoluci, v níž uvádí, že kroky polské vlády ohrožují demokracii. Tak nám ta svoboda v Evropě jde nějak do prdele, nezdá se vám?