V sobotu 30. července se v Praze uskuteční první ročník protestního průvodu Slutwalk. Podnětem ke vzniku tohoto hnutí, které se šíří přes Kanadu a USA i do jiných zemí, bylo vyjádření kanadského policisty v rámci diskuze na téma osobní bezpečnosti. Nevědomky inspiroval celé hnutí větou „Bylo mi řečeno, že tohle nemám říkat.. přesto – ženy by se měly vyhnout tomu, aby chodily oblečené jako děvky, pokud se nechtějí stát obětí.“
„Znásilnění se děje proto, že je zde agresor. Mýty zdůrazňující chování oběti, které napadení předchází jsou scestné.“ říká Laví, jež spolu s Janem Škrobem stojí za českou verzí Slutwalku, a poskytla nám o této události rozhovor.
VICE: Co přesně to je Slutwalk? A kdo všechno se ho může zúčastnit?
Laví: Jde o protestní průvod. Zaprvé chceme poukázat na to, jak společnost reaguje na ženy, které mají odvahu jít ohlásit sexuální násilí a dovolat se práva (a jsou následně označeny za děvky, co si za to můžou samy), zadruhé chceme zdůraznit právo ženy na to, aby nakládala se svým tělem dle svého uvážení. Označením děvka se oháníme až příliš často, jak v souvislosti s oblečením, tak s promiskuitou, a to nejen že není fér, je to nepřijatelné. Až příliš z toho cítím závan toho „ženy by měly sedět cudně doma a moc se nevyjadřovat“, „veřejný sektor je příliš nebezpečný“ apod. Zúčastnit se může kdokoli, komu se to příčí.Název „Pochod děvek“ je tedy myšlen ironicky. Na internetu uvádíte, že zúčastněné osoby se mají obléci jako prostitutky. Jak tento nápad vznikl?No, že mají, to určitě ne. Ale můžou. Pro mě to znamená velmi radikální sdělení toho, že tohle je moje tělo a nikdo se o mě nebude jen tak otírat, sahat na mě bez mýho souhlasu a říkat mi, co mám dělat. Je určitě důležitý vnímat to jako hru, nadsázku, i když téma samo o sobě je celkem závažný. Dost mi to evokuje riot grrrls tou odlehčeností, s jakou přistupovaly k problémům.
Určitě to taky souvisí s obviňováním žen z toho, že se chovaly nepatřičně, a proto se staly obětí sexuálního agresora. To je mimochodem na delší sondu do problematiky znásilnění. Každopádně, přijmout tuhle myšlenku je nebezpečné, protože jak definujete oblečení, které už je problém? Pokud je princip takový, že oblečení je problém – pak se může neustále předefinovávat a posouvat ona mez.Ano, asi nejvíce absurdní je situace, kdy se v běžných konfekčních obchodech prodává oblečení, které by zároveň mohlo být prodáváno v sexshopech a vše je v pořádku, až do chvíle, kdy si ho nějaká budoucí oběť pohlavního zneužití obleče. Potom je vše špatně, jelikož „si o to přeci koledovala, když si takhle oblékla.“ Ale co se musí stát, aby si to lidé přestali takhle vykládat?
Ha, to teď neumím posoudit. V obchodech už jsem dlouho nebyla ehm. Ale jo, v podstatě je to tak. Všude se nám podsouvá žena jako sexuální objekt – reklamy, často s úplně idiotským sexistickým oslím můstkem (sex přece prodává), ale jakmile si žena dovolí neskrývat svou sexualitu (a udělá ze sebe subjekt), hned přispěchá někdo a připomene jí, jak se slušná žena chová a šatí. Je to vlastně pořád ta stejná ruka, která tě tlačí do područí. A mazaně ukrytá. Dokonce se tváří, že jedná ve tvým zájmu, aby se ti nic nestalo a zůstalas v bezpečí.
To s tím oblečením je hlavně úplná blbost. Může se ti něco stát i když půjdeš v teplákách vynést koš. Proto je tak důležitý přestat žít v tom strachu, protože je to něco, co ti jenom bere životní prostor.Co je cílem Slutwalku?
Hm, to je těžké. Určitě si nemyslíme, že přestane sexuální násilí nebo tak. Hlavním cílem Slutwalks obecně je vyjádřit solidaritu přeživším, že jsme s nimi a proti všem, kteří chtějí vinu přesouvat z agresora na oběť. Druhotně určitě snaha se společně ozvat proti stávajícímu stavu, dát najevo, že prostor, který se nám v zájmu naší bezpečnosti zaříkává, je náš a nenecháme si ho vzít. Nenecháme si vzít právo na rozhodování o svém těle, o svém životním stylu, oblečení. Navázat přátelské vztahy, předávat si informace – třeba o základech sebeobrany, o bezpečným stopu, jak rozpoznat nebezpečí apod. Dodat si vzájemně sílu a energii, pobavit se.Slutwalk se uskuteční tuto sobotu 30.7.2011, sraz je na Jungmannově náměstí v 15 hodin.
Facebook event je tady
„Znásilnění se děje proto, že je zde agresor. Mýty zdůrazňující chování oběti, které napadení předchází jsou scestné.“ říká Laví, jež spolu s Janem Škrobem stojí za českou verzí Slutwalku, a poskytla nám o této události rozhovor.
Reklama
Laví: Jde o protestní průvod. Zaprvé chceme poukázat na to, jak společnost reaguje na ženy, které mají odvahu jít ohlásit sexuální násilí a dovolat se práva (a jsou následně označeny za děvky, co si za to můžou samy), zadruhé chceme zdůraznit právo ženy na to, aby nakládala se svým tělem dle svého uvážení. Označením děvka se oháníme až příliš často, jak v souvislosti s oblečením, tak s promiskuitou, a to nejen že není fér, je to nepřijatelné. Až příliš z toho cítím závan toho „ženy by měly sedět cudně doma a moc se nevyjadřovat“, „veřejný sektor je příliš nebezpečný“ apod. Zúčastnit se může kdokoli, komu se to příčí.Název „Pochod děvek“ je tedy myšlen ironicky. Na internetu uvádíte, že zúčastněné osoby se mají obléci jako prostitutky. Jak tento nápad vznikl?No, že mají, to určitě ne. Ale můžou. Pro mě to znamená velmi radikální sdělení toho, že tohle je moje tělo a nikdo se o mě nebude jen tak otírat, sahat na mě bez mýho souhlasu a říkat mi, co mám dělat. Je určitě důležitý vnímat to jako hru, nadsázku, i když téma samo o sobě je celkem závažný. Dost mi to evokuje riot grrrls tou odlehčeností, s jakou přistupovaly k problémům.
Určitě to taky souvisí s obviňováním žen z toho, že se chovaly nepatřičně, a proto se staly obětí sexuálního agresora. To je mimochodem na delší sondu do problematiky znásilnění. Každopádně, přijmout tuhle myšlenku je nebezpečné, protože jak definujete oblečení, které už je problém? Pokud je princip takový, že oblečení je problém – pak se může neustále předefinovávat a posouvat ona mez.Ano, asi nejvíce absurdní je situace, kdy se v běžných konfekčních obchodech prodává oblečení, které by zároveň mohlo být prodáváno v sexshopech a vše je v pořádku, až do chvíle, kdy si ho nějaká budoucí oběť pohlavního zneužití obleče. Potom je vše špatně, jelikož „si o to přeci koledovala, když si takhle oblékla.“ Ale co se musí stát, aby si to lidé přestali takhle vykládat?
Ha, to teď neumím posoudit. V obchodech už jsem dlouho nebyla ehm. Ale jo, v podstatě je to tak. Všude se nám podsouvá žena jako sexuální objekt – reklamy, často s úplně idiotským sexistickým oslím můstkem (sex přece prodává), ale jakmile si žena dovolí neskrývat svou sexualitu (a udělá ze sebe subjekt), hned přispěchá někdo a připomene jí, jak se slušná žena chová a šatí. Je to vlastně pořád ta stejná ruka, která tě tlačí do područí. A mazaně ukrytá. Dokonce se tváří, že jedná ve tvým zájmu, aby se ti nic nestalo a zůstalas v bezpečí.
To s tím oblečením je hlavně úplná blbost. Může se ti něco stát i když půjdeš v teplákách vynést koš. Proto je tak důležitý přestat žít v tom strachu, protože je to něco, co ti jenom bere životní prostor.Co je cílem Slutwalku?
Hm, to je těžké. Určitě si nemyslíme, že přestane sexuální násilí nebo tak. Hlavním cílem Slutwalks obecně je vyjádřit solidaritu přeživším, že jsme s nimi a proti všem, kteří chtějí vinu přesouvat z agresora na oběť. Druhotně určitě snaha se společně ozvat proti stávajícímu stavu, dát najevo, že prostor, který se nám v zájmu naší bezpečnosti zaříkává, je náš a nenecháme si ho vzít. Nenecháme si vzít právo na rozhodování o svém těle, o svém životním stylu, oblečení. Navázat přátelské vztahy, předávat si informace – třeba o základech sebeobrany, o bezpečným stopu, jak rozpoznat nebezpečí apod. Dodat si vzájemně sílu a energii, pobavit se.Slutwalk se uskuteční tuto sobotu 30.7.2011, sraz je na Jungmannově náměstí v 15 hodin.
Facebook event je tady