Jakub Jansa má vizi: chce na jedné náhorní planině ve Švýcarských Alpách postavit jeskyni. Jasně, kdo by nechtěl; jenže háček je v tom, že Jakub chce, aby se jeskyně postavila v průběhu let sama. A to z inteligentního materiálu, který by ji budoval na základě předem naprogramovaných parametrů. Ač to může znít jako bláhová utopie, po pár minutách strávených s Jakubem už se to najednou nezdá tak nemožné. Umělecké objekty tvořené předem naprogramovanými základními vstupy, tzv. algorithm art, je jeden z největších výkřiků posledních let, a v kombinaci s Jakubovým landartovým pojetím (tj. zakomponováním do krajiny) je to slibný nápad.
Reklama
Projekt zvaný Engstligenalp je doplněn výstavou v Colloredo-Mansfeldském paláci, která nechává návštěvníka snít o možné i nemožné budoucnosti. Ale protože se v tom vyznáme míň, než v průletu černou dírou, tak jsme se spojili s hostujícím kurátorem výstavy Lukášem Kijonkou, který Jakubovi pomáhal zasadit projekt do galerijního prostředí a tím pádem pak i myšlenku správně odkomunikovat směrem k veřejnosti.Jakub sám už všechnu podstatnou filosofii řekl ve videu k výstavě. Tak tady je ta komunikace.VICE: Jakub Jansa má nápad postavit a naprogramovat zařízení, které by za několik tisíc let samo vybudovalo jeskynní komplex. Mně se to dost špatně představuje. Jak to celé bude fungovat?Lukáš Kijonka: Jakuba dlouhodobě zajímá ovládání přirozených procesů. Například programování květin atd. Vybudování jeskyně souvisí s vynálezem programovatelných segmentu. Určitého typu inteligentní horniny. Jednotlivé segmenty znají svou polohu a pozici v rámci celkové kompozice. Proces vzniku by více připomínal přírodní procesy než běžně používané stavařské postupy.Budete do celého procesu v průběhu nějak zasahovat, nebo to jednou spustíte a budete se pak koukat jak to samo roste?Měly by se nastavit základní parametry a dále by „stavba“ fungovala automaticky. Jakuba by se týkalo najít vhodné uložiště. Potom by už voda a zrnka vytvářely sedimenty automaticky.Jak moc bude vlastně celý systém inteligentní? Nedokážu si představit, jak se zvýší IQ u kamene.
Reklama
Hlavním problémem a utopií v kontextu současných znalostí je zajištění vlastního energetického jádra každého segmentu. Programování samotné pozice není tak vzdálená představa.
Takže vy chcete použít techniku k tomu, aby se člověk vrátil zpátky do jeskyní? Z téhle malé naprogramované částice by se dalo udělat cokoliv, třeba brýle. Je to v podstatě jako další fáze 3D tiskárny. Jakuba hodně zajímá význam a vývoj funkčnosti různých atributů architektury. Vývoj materiálů a technologií, které sloužily jako čistě technická pomůcka, ale postupně získaly estetický význam. Metafora jeskyně je v tomto kontextu myslím dobře čitelná.Jaká je návaznost mezi projektem jeskyně a jádrem výstavy?Výstava představuje Jakubův projekt, ale používá různé postupy programování diváka. Pokud přistoupíte na velmi lapidární hru a budete svůj pohyb programovat, pochopíte instalaci v první místnosti. Ve druhé části výstavy se můžete seznámit s dosavadním výzkumem Jakuba a poskládat si vlastní příběh z určitého deníku autora. Je zde taky patrná sebeironie a myslím jasně přiznaná nadsázka ve vztahu k tématům výstavy. Třetí místnost nabídne pohled do minulosti. Zbytek je zbytečné prozradit.Dobře, kolik ta celá jeskyně bude stát?Vše je otázka vývoje. Je to jako, když málokdo před desíti lety věřil, že půjde vyrobit levně a masově touchscreen.Proč jste vlastně s jeskyní museli až do Švýcarska, v Čechách to nešlo?
Reklama
Místo je vybráno intuitivně, ale splňuje základní parametry pro stavbu.Kdy s tím chcete začít a kdy se bude v hotové jeskyni přestřihávat páska? Dožiju se toho?Jakub už začal a myslím, že snaha o změnu pravidel a nastavení, která se zdají nepřekonatelná, probíhají nejen v genetice. Je tedy šance za několik desítek let vidět jeskyni, případně další výstavy o této neexistující technologii a pokusech jak ji využít.Výstava Engstligenalp běží v rámci projektu start up v Colloredo-Mansfeldském paláci do 9.4.2013.
