Není jednoduchý sehnat v Pakistánu kondom

Karachi, pouliční prodavač

Když jsem si poprvé chtěla v Karachi koupit kondomy, přistihla jsem pokladního, jak kouká, jestli mám snubní prsten. Můj výraz naznačoval: „Nemám snubák. No a co?"“ Zamračil se a zeptal se, zda jsem vdaná. „Ne,“ přiznala jsem.

Načež odsekl, že mi kondomy nemůže prodat. „Nechci, aby si i moje malá sestra mohla tak jednoduše koupit kondomy," vysvětloval. Kývla jsem, ale v nitru jsem s ním nesouhlasila. „Není lepší, aby tvá sestra měla bezpečný sex?“ Zeptala jsem se ho. Podotkla jsem, že pokud si jeho sestra kondomy sama kupuje, pak je jasný, že sex určitě provozuje. „Nechtěl bys raději, aby neotěhotněla?“ Zavrtěl hlavou a svěřil se, že by raději aby jeho sestra vůbec s nikým nespala. Než jsem stačila zareagovat a obhájit si svůj názor, už mě hnal z obchodu pryč. „Zkuste to jinde."

Chodila jsem k pouličním prodavačům většinou ze zvědavosti. Nedávno se mi kamarádka na jedné party svěřila, jak ji štve, že její kluk věčně nemá u sebe kondomy. „A pak chce se mnou spát,“ dodala a obrátila oči v sloup. Smála jsem se a zajímalo mě, proč teda nemá doma krabičku kondomů ona. Vykulila oči a začala se hihňat: „Jak by mi je proboha prodali? Ženská prostě nemůže jen tak nakráčet do obchodu a koupit si je!“

Uvědomila jsem si, že nemám tušení, jak v Pákistánu sehnat kondomy. Afshan, zástupkyně organizace Family Planning Association of Pakistan mě ujistila, že 80 procent obchodů v Pákistánu prodává kondomy. Prý je to nejpoužívanější druh antikoncepce v zemi. 12 procent manželských párů preferuje kondomy před jinou antikoncepcí. Prý jsou snadno k sehnání na všech pultech kiosků, ale také ve větších supermarketech nebo v lékárnách.

A to není vše. Zdravotní pracovníci, kteří působí v komunitách, také rozdávají kondomy. Vedou semináře o důležitosti plánování rodiny. S některými jsem hovořila a popsali mi situaci. Na venkově jsou to právě ženy, na nichž leží zodpovědnost za vlastní početí a musí přesvědčit partnera, aby používal kondomy. Vysvětlili mi, že mnoho organizací nakreslilo tlustou čáru za prodejem kondomů svobodným ženám. Jeden z pracovníků mi řekl: „Nesmíme rozdávat kondomy svobodným ženám. Já sám věřím, že to není správné a fér."

Afshan mi také sdělila, že v ostatních centrech pro plánování rodiny je to stejné. Mají povinnost rozdávat antikoncepci komukoliv, kdo si o ni řekne. Připomněla mi, že sex před svatbou není v Pákistánu legální. V případě porušení zákona hrozí až 5 let vězení. „Ale ani zákon lidi nezastaví, aby měli sex před svatbou," dodala Ashran. „Hodně mladých lidí si stěžuje, že musí prokazovat manželství, aby jim prodali antikoncepci."

Mluvila jsem se studentkou ze Szabistské univerzity Zaminou. Přiznala, že ani neví, kde se kupují kondomy. „Opravdu je mají v normálních obchodech?“ zeptala se mě. „Nikdy jsem je tam volně neviděla a nikdy bych si o ně v obchodě nahlas neřekla.“ Ta myšlenka s ní zamávala: „Nedokážu si představit, co by dělali, kdyby věděli, že s někým spím.“ Zeptala jsem se jí, co si myslí, že by se stalo. „Prodavač by si asi myslel, že jsem prostitutka a pronásledoval by mě. Nejspíš by všem v obchodě řekl, že jsem děvka. Možná by zavolal policajty, mohli by mě i zatknout. To nemůžu riskovat.“

„Kamarádka ze Spojených Států mi říkala, že se kondomy vyrábí v různých velikostech.“ Její přítel (který si nepřeje být jmenován) mi popsal, jak kupuje kondomy. „Pokaždé se stydím si o kondom říct. Nedokážu si představit, že bych si měl ještě vybírat velikost.“ Vysvětlil mi, že si kupuje kondomy pokaždé v jiném obchodě, protože se stydí si jich koupit víc.

Není jediný. I manželské páry přiznali, jak příšerné je jít si koupit v Pákistánu kondom. „Jednou na mě pokladní začal hulákat přes celý obchod. Vyčítal mi, že nejednám dle boží vůle a neplodím děti. Za to prý půjdu do pekla,“ přiznal manžel jednoho páru. S úsměvem si kondomy stejně koupil.

Rozhodla jsem se zajít do místní lékárny a zjistit jestli budu mít větší štěstí než v supermarketu. Snažili se kondomy asi schovat. Našla jsem je zašoupnuté mezi léky proti zvýšenému cholesterolu a rybím tukem. Zeptala jsem se asistenta, jestli si mohu jeden vzít. Hodil po mě rozrušeným pohledem. Ten u pokladny zvědavě koukal na mé holé prsty bez prstýnku. Podal mi 12kusové balení Durexu. „Kondomy mají vroubky a hřející lubrikační gel. Nejlepší kvalita,“ informoval mě lékárník. Hořela mi líčka, zrudla jsem jak rak. V tom okamžiku jsem si nepřála nic jiného než ukončit konverzaci o typu kondomu, který bych chtěla. „Potřebuji jen jeden,“ vykoktala jsem ze sebe a ukázala na krabičku s jedním kondomem značky, o které jsem v životě neslyšela. „Ne,“ trval si lékárník na svém. „Kupte si tuhle. Aspoň sem nebudete muset jít zase brzy znovu.“

Souhlasila jsem. Uvědomila jsem si, jak trapná je situace pro obě strany. Ovšem místo toho, aby mi předal krabičku kondomů, mi vytiskl účtenku. „Musíte zaplatit u pokladny," omluvil se mi. Myslela jsem, že nejhorší mám za sebou. Když jsem podávala pokladnímu účet, sjel mě pohledem. Zíral mi na kozy, pak nahodil zhýralý úsměv. Zuby měl odporně zažloutlý od žvýkacího tabáku. „Ále, kondomy," procedil pokladní. Podala jsem mu opatrně drobáky tak, abych s ním přišla co nejméně do kontaktu. Lékárník mi podal kondomy a zabalil je do diskrétní hnědé tašky.

Autorka je na Twitteru – @M_Karimjee

Více cestování na VICE:

Antarktida je peklo vytesané z ledu

Na místě, kde se zabil Hitler, dnes stojí dětské hřiště

Vzal jsem kajak a dojel na opuštěný a prokletý ostrov v New Yorku