Mixtape od DJ Tuco

DJ Tuco pro nás udělal kromě mixu i tuhle krásnou selfie

Šéf labelu Meanbucket a pražský rezident DJ Tuco už patří ke stálicím český klubový scény a protože málokdo tady má podobně bohatou dýdžejskou kariéru jako on a ještě míň lidí hraje pravidelně v zahraničí (natož, aby se pak objevovali na serverech typu XLR8R) přišlo nám jako dobrej nápad, aby nám udělal mixtape.

Videos by VICE

Řekli jsme mu, že chceme půl hodiny, ale on nám poslal dvakrát delší set. Důvod? Tuco rád poslouchá mixy v autě, ve kterym kvůli věčně zasekaný pražský dopravě tráví hodně času. No a jestli vás trápí podobný problémy nebo jestli na víkend hodláte z velkoměsta vypadnout, tohle je skvělá věc, kterou si můžete stáhnout na svoje flash disky. A potom, co si je narvete do svých přehrávačů, se budete cítit jako králové silnic.

Skoro vždycky jsi mi na maily odpovídal v noci, takže otázka je jasná. DJ Tuco je sova?

DJ Tuco: Haha, od té doby, co mám dítě, většinu emailů vyřizuju buď, když se zaseknu v pražské dopravě, nebo v noci. Asi žiju v podobných hodinách jako sovy, ale jsem si jistý, že ony se určitě mnohem víc vyspí.

Od několika lidí jsem slyšel, že svoji hudbu berou jako vlastní dítě. Seš jeden z nich a věnuješ obojímu stejnou péči? Přinejmenším jsem pochopil, že obojí často vozíš v autě.

To ne, byl bych potom asi dost hrubý otec. Snažím se hodně poslouchat v autě, ale někdy si zapomenu vzít USB disk nebo ho někde ztratím, takže poslouchám až nezdravě často rádio. Zrovna jsem teď potřetí slyšel Royals od Lorde na třech různých stanicích. Komerční rádia mě dokážou naštvat, ale docela si užívám, když na ně můžu nadávat, a zas díky nim o to víc můžu ocenit hudbu, která mě vážně bere. Ale možná taky jsem jen fanoušek odpadního popu, haha.

Raekwon nedávno udělal docela vtipný remix na Royals. Ten nehrají? Já rádio neposlouchám, maximálně lidi, co si na něj pořád stěžují. Fakt je to tak mizerný?

To záleží, jestli rád pořád dokola posloucháš dvacet songů, pak jsou asi skvělý. Většinou sám sebe přistihnu při tom, jak pořád stanice měním, což většinou mý spolujezdce sere. Jediný rádia, u kterých dokážu vydržet jakkoliv dlouho, jsou Radio 1 nebo Beat. A Raekwona jsem na svých cestách ještě neslyšel.

Mě vždycky bavilo poslouchat rádio v cizích zemích, hledat v nich ty lokální bizarnosti. Zažil jsi něco podobnýho, když ses přestěhoval do Prahy? Dokážu si představit, že tě mohly zaskočit nějaký dost vidlácký věci, co v UK asi moc nemáte.

Jo, no, nejvíc mě šokovaly asi ty remaky A-Ha a Kate Bush v českým jazyce. Vždycky si při nich říkám, jestli za ně někdo zaplatil původním autorům nebo jestli jenom někde vyhrabali nějakou smyčku, protože tohle technicky snad ani nejsou cover verze.

Myslím, že většinou za to ty lidi platí. Ty ale děláš trochu jinou hudbu, máš s ní ambice udělat z českýho rádiovýho prostoru příjemnější místo k životu?

Určitě, Radio 1 je už třetí stanice, pro kterou tady pracuju, a fakt si vážíme toho, jak skvělý místo v programu máme na jediným českým rádiu, který pro lidi něco znamená. Nebereme to jako samozřejmost a každý pořad se snažíme dělat ten nejlepší výběr skladeb, co můžeme. Ta poslední a předcházející show se hodně soustředila na novou a ještě nevydanou muziku, tak jsem teď chtěl pro VICE udělat něco trochu jinýho.

Někde jsi o tom našem mixu na sociálních sítích psal, že pokrývá snad každý žánr, se kterým si měl co dočinění. Je to teda tvoje vlastní hudební odysea?

Jo, začal jako dýdžej hrát house a garage už v šestnácti. Hodně jsem si kupoval desky z americkýho dovozu, v podstatě jsem bral cokoliv, co na sobě mělo nálepku „import“. Dost z toho byly věci z Chicaga, kterým se v Americe říká hard house, v Evropě je to zas spíš ghetto house a jde o labely jako Dance Mania, IHR nebo Underground Construction. Hodně lidí, co znám, se k tomu dostalo přes track Teacher od Daft Punk. Vždycky mě taky hodně bral hip hop, ale nezajímal jsem se o jeho dýdžejskou stránku až do doby, než jsem viděl, jak Mixmaster Mike o pár let později hraje s Beastie Boys. Vůbec jsem netušil, že DJ může být takhle kreativní. Udělal jsem asi dvě věci, než jsem odjel z Británie a pak jsem prodal hodně svých housových desek nebo jsem je někam schoval, protože jsem se nechtěl vracet k taneční hudbě až do roku 2005, kdy jsem si pořídil Serato. Pak jsem se dostal ke stylům jako baltimore club, baile funk nebo ke grimu, protože jejich syrová energie mi něčím připomínala ty staré ghetto housové desky. Tohle vždycky byla páteř toho, co mě zajímá. Několikrát mě lidi obviňovali, že naskakuju na nějaký módní vagony, ale je to dost daleko od reality. Spíš jde o to, že věci, co mě baví, se občas vrací a občas zase vyjdou z módy.

Docela vyčerpávající cesta. Budu čekat, až se na ní taky objeví prague sound. To by bylo docela solidní zakončení, co myslíš?

Jo, to by bylo cool. Moc míst něco takovýho nemá a už vůbec ne v Evropě. Podle mě by to byl derivát nějakýho britskýho stylu… třeba Tramp N Bass? Bohemian Forest Step?