Najít lásku jako patolog, sanitář nebo anatomický ilustrátor nikdy nebylo snazší. Poznejte Dead-Meet.com.

Není překvapivé, že Carla Valentine je fanynka 14. února – je docela složité uniknout, když nese stejné jméno. I když byla single, vždycky tenhle svátek milovala. “Je hezké mít den, kdy se myslí na lásku,” říká. “Na druhou stranu o tom přemýšlím jako celkem o ponurém svátku. Beru to jako Halloween, kvůli temné historii spojené s tímto dnem. Přecejen je to svátek založený na masakru!”

Valentine ale není holka, co má ráda kytky a čokoládu. Jako technický správce londýnského Bartova pathologického muzea, kde zodpovídá za restaurování, katalogizaci a vystavování 5000 exponátů lidských ostatků z viktoriánské doby ve sklenicích, odpočítávala čas do Valentýna na svém Instagramu @remains2beseen tím způsobem, že postovala fotky lidských srdcí a dalších “romantických” ostatků z kolekcí různých muzeí. Valentine má 8 letou zkušenost s prací v márnici, studovala forenzní patologii a nějaký čas strávila vykopáváním morových hrobů a středověkých pohřebišť. V současné době pracuje na disertační práci o sexuálním pohledu, anatomických muzeích a různých stupních intimity, kterou lidé s mrtvými sdílejí. A nestydí se za to. “Snažím se podnítit lidi k tomu, aby se na nekrofílii dívali víc subjektivně,” píše ve své práci. “Když se bavíme o mrtvých, objevuje se zpátečnická odpověď, která se vzpírá veškerému rozumu. Znám lidi, kteří si dokážou představit, že by někoho mučili nebo si z něho udělali sexuálního otroka, ale nedokážou si představit, že by měli sex s mrtvolou. Tak o čem to je?”

Věci, které Valentine dělá, o kterých přemýšlí a mluví nejsou přesně to, o čem byste si povídali na prvním rande, pokud ovšem nerandíte s někým, kdo je ze stejného oboru. To je také důvod, odkud její web Dead-Meet.com vzešel. “Když jsem pracovala v márnici, všimla jsem si, že lidi z oboru se dávali celkem přirozeně dohromady. Ředitel pohřebního ústavu chodil s technikem patologie, balzamovači chodili s vedením márnice.” Dávání se dohromady s někým, koho znáte a kdo rozumí výzvám, kterým musíme čelit v tomhle odvětví a nesnaží se je odsunou stranou, garantuje jistou přátelskou a intimní soudržnost. Také to ale vede k malému množství lidí, z kterých se dá vybírat, protože všichni se už znají.

Carla Valentine

“Zajímalo mě, jak se lidé v jejich oboru a mimo něj hledají, třeba jen na konverzaci, nemusí jít o romanci. V tu chvíli jsem přišla s Dead-Meet. Skutečně jsem si myslela, že někdo s podobnou sítí už musel přijít přede mnou. Ale nepřišel!”

S ohledem na Valentin výzkum – vztah mezi sexem a smrtí – je s podivem, že s podobnou stránkou nepřišla dřív. Dead-Meet jako bezplatná seznamka pro lidi, kteří pracují se smrtí, funguje přes rok a má přes 1000 aktivních členů, od ředitelů pohřebních ústavů k sanitářům, všechno dohledatelné přes zaměstnání.

Valentine neví, jestli síť posloužila k nalezení nějakého romantického vztahu nebo jen k příležitostnému povyražení, nebo alespoň zatím ne. Ale ví, že takhle mnoho lidí našlo výzkumného partnera nebo přátele, i když je spojila síť s jiným účelem. A to všechno kvůli její práci.

Romany Reagan, doktorandka na Londýnské univerzitě, studuje smuteční rituály na městském hřbitově v Londýně a je také členkou Dead Meet. Jedna z věcí, kterou má na téhle síti ráda je ta, jak moc rozdílná od tradičních seznamek je, například i v tom, že není vyvíjen žádný tlak na zapojení se. Když se přidala, tak už přítele měla, ale stejně chtěla “potkat lidi s podobným přemýšlením a začít se s nimi bavit.” Určitě by síť doporučila ale i těm, kteří si chtějí někoho najít. “Odhlásila jsem se z tradičních seznamek, protože hledám někoho velmi specifického a statistická možnost, že někdo takový u mě na podobných prostředcích přejede doprava, a zároveň by se líbil i mně, je prakticky nulová.” Reagan se Dead Meet líbí i proto, že Valentine nabízí osobní setkání členů, většinou v Bartově patologickém muzeu, které normálně pro veřejnost otevřené není. “Myslím si, že setkání, kde každý přemýšlí podobně, je mnohem lepší způsob, jak zúžit pole potencionálních milostných zájmů,” říká Reagan. “Jste tam na přednášku a kvůli pití zdarma, nezíráte na sebe v tichosti, když se snažíte sblížit.”

Reagan sama měla na setkání Dead Meet přednášku a téma “Smrt a erotika,” kde mluvila například o sexuálním vzrušení jako odpovědi na představu smrti nebo události blízké smrti. “Potkala jsem lidi, kteří mi psali na síti a pak za mnou na setkání Dead Meet přišli. Je zábavné přiřazovat si obličeje ke jménům a být v digitální konverzaci chvíli offline. S koktejlem v ruce.”

Valentine miluje pořádání událostí. “Můžeme posouvat hranice témat, protože jsme všichni profesionálové,” říká. “A když potkáte někoho, s kým skončíte, tím líp.”

Další způsob, jakým Valentine odpočítávala dny k letošnímu svátku, bylo skrze lekce “nakládání srdce” – workshop, kde ostatní učila, jak zakonzervovat lékařský vzorek jehněčího srdce. Protože to pořádala víkend před Valentýnem, nazvala to Valentýnské rande se slevou pro páry, kteřé chtějí zkusit něco jiného v době svátku plného stresu a nátlaku. “Je to zábavný způsob, jak si lidé mohou zkusit něco nového a inovativního a zároveň se naučí něco o letitém zachovávání lidských vzorků a promluví si o etice a důležitosti jejich vystavování,” říká Valentine. “Používám autentické muzejní techniky a konzervační tekutiny a ostatní techniky, ke kterým by se jinak nedostali, ale ta lekce je stále veselá. Posloucháme při ní písničky zaměřené na srdce jako je ‘Two Hearts’ od Kylie nebo ‘Heart of Glass’ od Blondie.”

Možná že staré pořekadlo – na každou rakev padne víko – je pravdivé. S Clarou Valentine jako Amorem je to navíc i vyloženě potěšující.