Příběh mého šátku

Už nějaký ten čas mi to vrtá hlavou. Ušetřete mě prosím předem komentářů typu: “Co seš to za chlapa, že vůbec víš, co to je módní blog?” a podobně. Prostě jsem se jednoho dne zatoulal při cestování útrobami internetu na stránku pribehmehosatku.cz a… no, neměl jsem slov. Teď už je ovšem mám, a tak bych se s vámi rád podělil o některé mé zajímavé poznatky ohledně těch šátků a jejich “příběhů”.

Takže pro úplnost: pribehmehosatku.cz je jakýsi fotoblog blíže neurčitelné skupiny lidí, kteří se ve spolupráci s Hermès a Czech Original Fashion fotí s… ehm, šátkem Hermès. Fajn. Takže třeba tady studentka Karolína si ho vzala na business oběd, ztratila se se šátkem v garáži a šátek jí dokonce závidí i psi!

Nebo tady studentka Kateřina ho využila jako skvělý doplněk na tématickou párty.

Bravo, gratulujeme!

Někdo si ho zase bere sebou na dovolenou.

Nějaká jiná holka se s ním fotí doma, další přehršle lidí, co jsou někde na dovolených, jí drahá jídla v Cannes, jsou v Paříži, další venčení psů, dovolená v Istanbulu, dusno v kanceláři, další holka, co skejtuje v šátku, šátek v Burger Kingu, víkend v přírodě, ale kde je kurnikšopa ten příběh? Ok, Tondovi to uznávám, ten v něm aspoň žádá tu svoji o ruku, to je přece tak dojemný a sladký…

Nebo třeba ten týpek, co v šátku “obhospodařuje chalupu”, je docela vtipnej.

Sandra Leopardová… no, dobře, no, tu jste si asi odpustit nemohli, žejo? To by pak měli lidi řeči. Pak ten týpek z The Prostitutes, kterej má potřebu nám všem ukázat, že má lepší kytaru než my všichni dohromady (by mě teda zajímalo, jestli si tam ten popelníkovej bridge cover necháváš i když hraješ, frajere…).

Ten mě tak akorát vytočil k nepříčetnosti a mohl bych pokračovat, ale radši se zeptám: když už se vám tam skví ten slogan “Příběhy šátků Hermès, které vstupují do života mladých lidí“, nemohli byste tam prosím dát teda taky možná nějakej ten příběh? Protože tohle je všechno prachsprostý:

O prázdninách jsem odjel žasnout nad faunou Barmy… John, zoolog.

Po náročné procházce se svým čtyřnohým miláčkem Sárinkou. Venku bylo dneska fakt parno. Ještěže jsem měl svůj nový šátek Hermes, který absorboval pot z mého čela… John, account executive v nejmenované renomované firmě.

O víkendu jsem byl na Šumavsku v lese na houbách. Kdybyste jen ten hřib viděli! To vám byl ale macek! John, redaktor a vášnivý chatař.

Já a moje kamarádka, módní bloggerga, se snažíme tajně proniknout na přehlídku nové kolekce Yves Saint Laurent v Paříži. Šátek Hermes nesměl chybět. John, prodavač obuvi.

Šátek Hermes nesundávám ani ve sprše! John, sexysymbol, masér a tanečník.

A klině bych pokračoval dál… ale můžete mi radši místo toho, prosím, vy, další, kteří se týhle šarády účastníte, slíbit, že konečně nafotíte nějakej ten příběh? Nebo k tý fotce aspoň nějakej napíšete? A mimochodem, koho sakra zajímá, že máte psa, lidi? Nebo, že si někde užíváte na dovolený, zatímco my smrdíme v práci nebo ve škole? Už jsem zmiňoval ty psy? Ty mě totiž fakt vytáčej. Tak jim aspoň ten šátek uvažte kolem krku, když už na tý fotce musej křenit! Nebo nejlépe: dejte sem ten šátek Hermes, sakra! A někdo mi pak ale rychle budete muset pujčit nějakýho nevkusnýho jorkšíra, foťák a zaplatit mi dovolenou…