Brněnské módní zmrtvýchvstání

Česká republika není úplně módní velmocí. Móda je u nás tak trochu vratkej průmysl, kterej si už nějakou dobu možná klade věčnou otázku: "Být či nebýt". Čím dál tím víc se tu ale vynořují malý progresivní módní revolty, co si si toho ze světa tolik nedělají, ale rádi sdílí tenhle zájem se svým nejbližším okolím. Na chladným konci roku 2015 vznikla v Brně nová kavárna - SKULL CAFFÉ. Seskupení okolo ní ale není úplně tak nová záležitost, schází se tam v obklopení trochu existenciálních lebek kromě široký veřejnosti i lidi z IAH. Lidi z čeho?

„IAH znamená Ibrahim Al Hashme. Řekněme, že člověk dostane takový ten nápad o kterém si myslí, že mu změní v nějakém směru život. V roce 2011 jsem začal tvořit oblečení pro sebe a chtěl jsem si zkusit, jaký to je vytvářet věci, které jsem si sám vymyslel. V té době těch brandů u nás nebylo ještě tolik a díky Instagramu se lidi začali o ty moje věci nějakým způsobem zajímat. Přišli jsme s klukama někam na party a lidi už se ptali na ceny, dostupnost a vyměňovali si se mnou telefonní čísla. Takovým způsobem jsem v tom Brně začal dělat své první věci. Bylo to většinou pro lidi v mém okolí a známé. Byl jsem asi jediný v té době u nás, který něco takového dělal. Začátkem roku 2014 jsem se rozhodl začít dělat čistě vlastní věci pod IAH. Tak jsem nabral pár lidí, který na tom chtěli dělat nějakým způsobem se mnou a věděl jsem, že na to budou skvělý. Tolik mladých a talentovaných lidí tu máme. Stačí se podívat kolem sebe a respektovat ostatní lidi a jejich práce. Musíme si uvědomit, že nemusíme být na všechno sami a že každý člověk ovládá jinou schopnost," říká zakladatel projektu, Ibrahim Al-Hashme Yunis.

První vzorové kousky nafotili v Bratislavě, aby mohli lidem ukázat, jak bude to jejich IAH vypadat. Žádnej web, jen pro okolí. IAH nechce být žádnou komerční značkou. Je to uměleckej projekt spojující lidi z různých subkultur a vytváří si komunitu vlastní, která jim v Brně chyběla. Komunitu, která se zajímá o hudbu, módu, večírky a všechno, co se točí okolo toho. Najdou se tam posluchači metalu, ale i rapu a hip-hopu. Mohamed Al Hashme má projekt Mějte rádi krysy. Je to dokument o rapu, ve kterém vystupují lidí jako je Vladimír 518, Orion, James Cole, Haha crew a další. Natočil klipy lidem jako je Gumgu, Maniak.

William Ebut dělá taky IAH, ale má i svý vlastní projekty jako czechsneakerhead, dokument o teniskách ve kterém vystupuje třeba Dj Wich. Michal Šenk je barista a řidí společně s Ibrahimem kavárnu. Ve všem také pomáhal Omar Jerwan a budoucí architekt Tomáš Gilár. S projektem jsou propojeni i lidi jako AnnBloggerKid, Pil C, Sergei Barracuda, Maniak a další. Co vlastně člověk potřebuje, aby se mohl stát součástí IAH?

„Pravda je taková, že každý se může stát součástí IAH. Stačí si koupit naše oblečení, nechat si natočit klip a nebo dojít do SKULL CAFFÉ na čaj. Ne každý se může stát členem týmu, protože jsme spolu už pár let a nechceme aby lidí hned véděli, co přesně chystáme a kam míříme. Snažím se vytvořit vlastní svět ve kterém máme vlastní pravidla. Vlastní prostor pro nás a mladé lidi k tomu abychom mohli tvořit."

Pojí je tři věci: umění, hudba a móda, tři písmena a znak lebky. Proč zrovna to?

"Hlavním prvkem IAH jsou kosti a lebka. Začínal jsem s jednou návrhářkou dělat na jejím brandu a po dvou letech úspěšné práce, jsme se rozpadli. IAH vzniklo na základě toho, že jsem chtěl po rozpadu hned něco vytvořit. Kostra je hlavním prvkem, protože je to poskládaní nás všech dohromady, skloubení dalších talentovaných lidi. Tvoříme jeden celek a dáváme dohromady to nejlepší, co v nás je. Cílem je asi svoboda, posouvání umění u nás."

Oblečení navrhuje a vyrábí sám Ibrahim, vzorové kousky vznikají pod dohledem v rukách vybraných místních švadlen a pak při troše štěstí pokračuje návrh do tovární výroby. Není to tak ale u kousku nazvaném páteř, jehož koncept se takovému způsobu výroby vymyká.

"Páteř se dělala mimo továrny a švadleny. Dělal jsem na ní já a jedna umělkyně z Prahy, Tereza Munnighová. Kousek je nastříhaný z koženky a našitý na věci, které jsme dělali. Nejdřív se vybere látka, udělá střih oblečení u švadleny a v našem atelieru dodáváme na ty věci páteře."

Motiv lebky už známe jako symbol punku, emo kultury, mexickýho dne smrti Día de Muertos, (mohla bych pokračovat v tomhle výčtu asi tak do nekonečna?) a hlavně smrti obecně. A co si vlastně IAH myslí o smrti? Jak vnímají "muertos" v Brně?