VICE Guide to Znojmo

Víno, okurky a nostalgie po Rakousku-Uhersku.

|
14 září 2017, 8:30am

Jihomoravské Znojmo proslulo kyselými okurkami a vínem. Každé září tu probíhá vinobraní, o jehož legendárnosti asi nejlépe vypovídá 80 tisíc pravidelně dorazivších návštěvníků. S fotografem Lukášem Havlenou nás zajímalo, jak vypadá město, které se na sklonku léta promění v absolutní bakchanálie, a tak jsme vyrazili směrem na Brno a zastavili až těsně před rakouskými hranicemi.

Průvodce nám dělal Jiří Ludvík, který vedle toho, že založil Znojmo Jazz Fest, učí na místním gymnáziu hudební výchovu a dějepis. Obě aprobace se ukázaly jako více než vhodné – záhy jsme zjistili, že se Znojmo může pochlubit neuvěřitelně cenným a rozsáhlým historickým centrem, které je neprávem opomíjeno. Znaim platilo za dob Rakouska-Uhersko za metropoli a místní dodnes rádi fantazírují, jak by to ve městě vypadalo, kdyby hranice vedla o kousek jinde. Znojmo je svět sám pro sebe. Každý si údajně vyrábí vlastní víno a okurky a když už se lidé někde schází, tak ve svých vinných sklepech.

RÁNO

BUFET ESO

Den začínáme na Divišově náměstí. Od chvíle, kdy jsem spoluzaložila blog Vývařovna, jsou samoobslužné bufety jídelny nedílnou součástí mého života už neuvěřitelných šest let – a pořád jsem za to ráda. Někdy prostě chcete začít den hemenexem, míchanými vajíčky a opečenou klobásou na hnědém podnose. Maggi jsme použili jen jako dekoraci.

Divišovo nám. 167/1


MARMELÁDY ZNOJMO

Hned po snídani nás průvodce Jiří bere ke svým známým, manželům Boudovým. Informace, že se na Znojemsku průmyslově nenakládají žádné znojemské okurky, nás popravdě řečeno dost zaskočila. Tím spíš jsme chtěli vidět jedinou výjimku. Boudovi vedle klasických okurek produkují i neuvěřitelné množství džemů, dalších nakládaček, a dokonce i kyselookurkovou marmeládu. K prodeji jsou na vybraných místech po celém městě.

VICE: Jak dlouho už své marmelády a nakládané okurky vyrábíte?
Otto: Amatérsky od nepaměti, profesionálně zhruba pět let.

Kdy se to zlomilo?
Když jsem přemýšlel, co dělat s meruňkami ze zahrady, protože všechno se vypálit nedá. Tak jsem si řekl, že bychom mohli zavařit marmeládu a prodávat ji.

Opravdu jste jediná firma, která vyrábí znojemské okurky přímo ve Znojmě?
Ano, a navíc vše děláme ručně.

Co je pro poctivou znojemskou okurku typické?
Znojemská okurka má být vypěstována tady, mít sladkokyselou a kořenitou chuť a také musí správně křupat. Každá rodina má svůj vlastní recept, podle kterého si zavařuje.

Kde se vzal nápad na okurkovou marmeládu?
V podstatě vzešel od zákazníků – dělali si legraci z toho, že zavařujeme úplně vše a vyžádali si i okurkovou marmeládu. O Vánocích jsem začal vymýšlet recepturu a po šesti pokusech jsem se dostal k té finální. Výrobní postup je skutečně stejný jako u marmelády.

ODKAZ / FACEBOOK


BUTIK BRUSINKY & UMĚNÍ DO ZNOJMA

Andrea Krejčí svou působnost přesunula na Kollárovu ulici. V domě č. 3 funguje už třetím rokem její designový obchod Brusinky a v domě č. 27. v současné době probíhají stavební práce na nově vznikající galerii, o kterou se zasadila se svým spolkem Umění do Znojma.

VICE: Jaké je mít designový obchod ve Znojmě?
Andrea: Je to boj, investice stále ještě není splacená. Zachraňují to turisté. I Znojmáci se tu postupně učí nakupovat, chodí si především pro knihy.

Nabízíš i něco skutečně lokálního?
Ano, třeba krasohledy od Adély Grosmanové, šperky a kravaty od Kláry Šteflové nebo mramorové podtácky pod víno, ty jsou také odsud.

Co děláte s Uměním do Znojma?
Pecha Kucha večery a také otevíráme galerii. Čtyři roky jsem chodila na město přesvědčovat zastupitele, že je takový prostor potřeba. Povedlo se to až letos na jaře. Nakonec dopadl prostor v Kollárově ulici, otevíráme příští rok v květnu. Kultura je na malém městě bohužel až na x-tém místě. Lidé řeší především to, že nemají před domem chodník anebo své nízké platy. Kultura? Že tam visí obraz na stěně? Co z toho budu mít? Obecně bych ale řekla, že to je problém všech menších měst.

ODKAZ / FACEBOOK / Kollárova 3


CHARITATIVNÍ SECOND HAND BALTAZAR

I když po zaplacení absolvoval Lukáš dost depresivní výměnu názorů s paní prodavačkou ohledně jejího hlasu pro Andreje Babiše, nesmíme zapomínat, že si tu pořídil svůj první baloňák, což prohlásil za naprostý mezník ve svém životě. Přála bych vám vidět, jakou měl radost.

FACEBOOK / Divišovo nám. 9


OBĚD

CHEZ MARTINE

Bistro, kterému všichni přezdívají U Martiny, nabízí každý všední den polévku a jedno hlavní jídlo. Zájem je tak obrovský, že je potřeba si oběd dopředu rezervovat. To za nás vyřídil Jiří, takže se na nás s krémovým risottem s krůtím masem také dostalo. V následujících týdnech bistro čeká stěhování do větších prostor, větší nabídku majitelka Martina přesto neplánuje. „Radši budu vařit jen jedno jídlo, ale z čerstvých surovin," říká a my souhlasíme.

FACEBOOK / Malá Michalská 198/6


ODPOLEDNE

ORA – ORIGINÁLNÍ REGIONÁLNÍ ARCHITEKTURA

Andrea nám narychlo domluvila schůzku s mladými architekty, kteří navrhli její obchod, galerii a třeba i vinný bar Chatka, který máme v plánu večer navštívit. Už jako studenti zpracovali vinný sklep rodičů jedné ze zakladatelek, následovaly další zakázky v okolí Znojma, a proto se rozhodli založit studio právě tady – navíc v domě, který pro svou neteř nechal postavit Franz Josef.

ODKAZ / FACEBOOK


HRADBY

Po návštěvě u architektů nás Jiří bere na procházku městem – kolem dokola jím prochází tzv. zelený prsten. „Líbí se mi, že člověk může strávit v přírodě celý den, aniž by musel vyrazit z města. 300 metrů odsud navíc začíná národní park Podyjí," vypráví, zatímco míříme k hradbám: „Podél prstenu najdete spoustu zákoutí, což musí být fajn hlavně pro mladé lidi," dodává. Jako učitel o tom rozhodně musí něco vědět.


VLKOVA VĚŽ

Ve věži najdete informační centrum, kde se můžete informovat o víně a vzápětí si ho z automatu poučeně objednat. Budoucnost.

ODKAZ / Kollárova ul.


CAFFÉ PANORAMA

Guy de Maupassant tolik nesnášel Eiffelovu věž, že v jejím prvním patře každý den obědval, aby ji alespoň chvíli neměl na očích. To samé lze aplikovat i na Obchodní dům Dyje. V názorech na něj jsme se s naším průvodcem Jiřím rozcházeli. Zatímco on by uvítal, kdyby ho nikdy nepostavili, nás kontrast normalizační, ale přesto vkusné architektury s historickým centrem uchvacoval, takže jsme si zašli do kavárny v prvním patře. Využila jsem toho, že Lukáš zrovna fotí a objednala vídeňskou kávu i jemu. Byla to ta největší, co jsem kdy dostala. Vídeň tu místní berou skutečně vážně. Alespoň má člověk při konzumaci abnormálního množství šlehačky dostatek času na to, aby si prohlédl výhled na náměstí – který je mimochodem i dost zvláštním způsobem duplikovaný na točitém schodišti pomocí fototapety.

ODKAZ / Obroková 16


VESELKA (RIP)

Konečně jsme našli jsme hospodu, ve které není televize. Bohužel koncem měsíce zavírá a je to velká škoda. Veselka funguje jako klub, před vstupem tedy musíte nejdříve zaklepat. Naštěstí jsme prošli. Minimalistický koncept s jedním pivem a limonádou na čepu mě vážně baví, stejně jako neuvěřitelně precizní dekorace sestávající z portrétů všech našich prezidentů. Chyběl akorát Miloš Zeman, který prý neustále padal, a tak místo něj visí terč na šipky. Snad poprvé se mi stalo, že bych v nějaké čtyřce slyšela argument zastávající se uprchlíků – aspoň geneticky osvěží „degenerovaný národ pedofilů", jakým Němci bez diskuze jsou. V takových momentech je dobré si připomenout, že názory jsou jako zadek – každý má nějaký.

Rooseveltova 32


VEČER

HLADOVÁ OKNA

Protože nám bylo jasné, že před sebou máme ještě hodně vína, rozhodli jsme zastavit u dvou hladových oken na Dolní České ulici. Nejdříve jsme si dali pizzu v Cantině a pak se dorazili bramborákovými kroketami o pár domů níže. Byly absolutně top.

ODKAZ / FACEBOOK / Dolní Česká 22


CHATKA WINE BAR

Jakmile jsme vstoupili, připadali jsme si, jako bychom se teleportovali do New Yorku. To jsme nečekali. Čisté a bílé pojetí interiéru v historickém domě se architektům z ORA vážně povedlo. Na začátek zkoušíme víno z Jiřího produkce. Je skvělé, pochopitelně, stejně jako ta další, co následovala. Zahrádku ve vnitrobloku navíc nesvazuje desátá hodina kvůli porušování nočního klidu, a tak na ní můžete popíjet mnohem déle.

ODKAZ / FACEBOOK / Masarykovo nám. 14


KEBAB MEZOPOTÁMIE

Vnitřek i venek působí velmi honosně – i tady se zřejmě uctívá stará říše, jen jiná. Škoda jen, že tomu neodpovídal i důvod naší návštěvy – v kebabu nebylo moc salátu, který tam logicky být musí, protože ho jinak nemůžete považovat za zdravé jídlo.

FACEBOOK / Kollárova 387


NA VĚČNOSTI

Nesmíme vynechat ani alternativní klub, který přes den funguje jako vegetariánská restaurace. Vím už jen, že byl v podzemí a že tam měli skvělé nakládané blaťácké zlato. Ve Znojmě jsme byli ve čtvrtek, a to prý není den, kdy by se lidé chodili večer bavit, na rozdíl od středy, pátku a soboty, kdy bývá otevřená další legenda, klub Gogo. Tak třeba příště.

ODKAZ / FACEBOOK / Velká Mikulášská 463/11


JIŘÍHO SKLÍPEK

Den nekončíme podle našich zvyklostí v herně, ale v Jiřího vinném sklepě. Být na Moravě pozvaná do soukromého sklípku byl tak neuvěřitelně dospělácký pocit. Zpětně mi ani nevadí, že si vůbec nedokážu vybavit, kde to bylo.

VICE: Jak vnímáš Znojmo?
Jiří: Jako krásné a historické město, které má své kladné i stinné stránky. Trpí všemi bolestmi malého města, které mohlo být metropolí. Lidé tu radši sedí u televize, než aby vyrazili do centra. Také je to jedno z kunsthistoricky nejcennějších měst u nás. Třeba svým podzemím nebo rotundou. Navíc je to vinné město. Prostě na něj nedám dopustit, jsem patologický Znojmák a takových je nás tu hodně.

Co se tu bude dít?
Patologičtí Znojmáci musí ještě trochu máknout, aby se potenciál města využil.

Dokázal bys říct nejvýznamnější zářez z poslední doby?
Žádný takový nevnímám, mimo otevření hranic. To Znojmu pomohlo, ale také mu ublížilo, jmenovitě třeba bordely a kasiny u hranic. Na druhou stranu, Rakušáci čekají, až se Znojmo zase vzchopí. Někteří z nich vzpomínají, že sem jejich dědečkové chodili do školy a jezdilo se sem za nákupy. Čekají, až bude Znojmo zase kulturním centrem.

A kdy to bude?
Až trochu dozraje a zahojí se rány, co tu napáchali komunisti.

Víš, fascinuje mě, že tu večer kolem šesté nikdo není…
To ale třeba v Praze nezažiješ. Můžeš si město projít a mít ho sama pro sebe.


PŘED ODJEZDEM

VINOTÉKA VÍNOVÍN

Ještě před odjezdem se zastavujeme na Jiřího doporučení v obchodě s vínem. Místní víno nás nepřekvapivě vážně nadchlo, a tak si chceme nějaké zabalit i na cestu. Jakmile jsme viděli honosný štít domu inspirovaný historií města, bylo nám jasné, že tu jsme správně.

ODKAZ / Pražská zahrádky A, 3737/102


MAPA ZNOJMA:


VÍCE FOTEK ZE ZNOJMA:

Znojmo v noci.
Znojmo ve dne.
Fototapeta zobrazující výhled z Obchodního domu Dyje.
Na týpka, který nám ve Veselce točil pivo, jsme narazili v noci ještě jednou – za DJským pultem. O zuby prý přišel v armádě.
Wine-making in progress.
Náhodný vhled do veterinární ordinace v přízemí historického domu. Pejsem měl nádor na noze, ale prý bude OK.
Sousoší na téma vinobraní.
Výhled na Národní park Podyjí.
Tímhle bychom rádi poděkovali kamarádovi Jeničkovi. Jen díky jeho fiátku je zbytek republiky náš!
Ještě více VICE
Vice Channels