S Bet Orten jste se mohli mimo jiný setkat v našem foto čísle. Těsně před zítřejší vernisáží fotek Bet a Jana Trnky o kérkách jiných lidí jsme za ní zašli do ateliéru a požádali ji, jestli by si špatným kompaktem vyfotila svoje kérky a odhalila jejich příběh. Takže tady je chronologický přehled, jak se na jejím těle objevovaly za sebou:

Moje první. Bylo mi 13 a šla jsem s mámou do salónu, která si šla udělat kérku. Tak jsem ji ukecala, že chci taky.

Japonský motiv. To mi bylo asi 16 a jen jsem chtěla něco většího. Nijak domyšlený to nebylo.

Tento obrázek jsem našla v knize od japonskýho grafika. Připomínal mi české motivy, třeba takový, co byly použity ve Zpívánkách.

Tohoto ptáka mi vytetoval Francouz Lionel v Tribu. Mělo k němu být ještě město, ze kterého odlítá, ale pak jsem si rozmyslela, že ho nechci.



To bylo vtipný. Potřebovala jsem do souboru fotek, který jsem dělala, nějaký cheesy motiv s láskou. Ale nesehnala jsem nikoho, kdo by ho měl. V Londýně jsem pak oslovila umělkyni Aukje Dekker, aby mi udělala návrh na kérku na téma láska. A ono přišla s tímhle jasným nápisem, který jsem si později nechala vytetovat.

Vlk je taky od Lionela. A mám ho kvůli lásce k vlkům.

Maskerův návrh. Dlouho jsem od něj chtěla nějakou kérku.

V jako Vincent. Můj syn.

Jestřábí pírko. Z lásky k Indiánům. Myslete si třeba, že jsem v minulým životě byla Indián.

Liščí srdce. Návrh od Veroniky Vlkový. Všimla jsem si toho motivu někde u ní na webu a úplně jsem se do něj zamilovala. A ona mi ho věnovala.

Výstava Choděj do Triba probíhá od 8.4. do 27.5. ve studiu Tribo (Lidicka 8, Praha 5) a pořádá ji Tribo a CzechOriginalFashion.cz. Vernisaz zacne v 19 hodin.