VICE Guide to Karlovy Vary

Blíží se největší filmový festival u nás a mně jako každý rok reálně hrozilo, že během něj budu opět odkázaná na bageterii před Thermalem. Jak běžně vypadá město, které už brzy přijede na deset dní zkolonizovat půlka Prahy?

|
27 červen 2017, 2:25pm

Už zanedlouho se v Karlových Varech ukáže naprostá většina českých tzv. celebrit a hlavní módní kritička. Kam se ale chodí najíst, napít a zabavit místní? Neznala jsem ve Varech nikoho, kdo by nás provedl – intuitivně jsem hledala v kině Drahomíra, které na mě z minulých let působilo dojmem etablované kulturní instituce fungující po celý rok. Nakonec se nás ujal Dalibor Chum, který kino několik let provozuje se svým kamarádem Pavlem Pavlů. Během neuvěřitelně intenzivního dne vznikl seznam míst, která nám doporučil Dalibor, které mám ráda já i ta, která nás ten den zaujaly.

Vary jsou bez diskuze překvapivé místo – i když nutno říct, že k tomu znatelně přispělo letní počasí (to zimní vystihuje film Poslední prázdniny s Queen Latifah a Gerarden Depardieu v hlavních rolích). S fotografem Lukášem Havlenou jsme se shodli, že to tam nevypadá jako v České republice, ale ani jako nikde jinde. Nebyli jsme v současnosti, ale nevypadalo to ani na minulost s budoucností.

Stáli jsme před sochou T. G. Masaryka. Kousek od ní se město rozděluje na dvě půlky. Na té živější byla jedna zahrádka vedle druhé, vesměs zaplněná lidmi, kteří nemuseli z různých důvodů do práce. Čím byla atmosféra tak jedinečná? Zvláštním mixem socíku, devadesátek, hipster Prahy v roce 2013 a pozůstatky novověké říše, která nikdy neexistovala. Dojem z předchozího dne, že jsme se ocitli v Twin Peaks, přetrvával. Neustále jsme balancovali na hraně avizované až příliš silnými zvoláními, podezřelými dualismy a paradoxy. Hned na začátku jsme se rozhodli za ní nejít, protože bychom přepadli na druhou stranu a průvodce bychom nikdy nedokončili. Mimojiné.

DOPOLEDNE

MALÉ BISTRO

Grafik a designér Lukáš Helebrant otevřel bistro teprve před dvěma měsíci. Podnik se za zřejmě zaváděcí ceny snaží ve Varech nastavit snídaňovou kulturu. Malý, chytře uspořádaný prostor a dobře nastavená dynamika nekompromisně fungují stejně jako nabídka snídaní, obědů a take-away snacků. Dali jsme si tam třeba neuvěřitelný slávky za 85 a celou dobu si říkali, že cena musí být nejspíš v markách. Nebyla.

VICE: Kdo vám sem chodí?
Lukáš Helebrant: Skupina hostů je docela široká, nejvíce asi lidi, kterým není jedno, co jí.

Jaký je život ve Varech?
Mrzí mě, že na kolonádě není nic pro místní. Všechno je tam uzpůsobený pro cizince. Zvlášť, když centrum srovnáte třeba s Mariánkami. Ty jsou po všech stránkách lidštější. Tváříme se tu jako malý Monte Carlo, ale město prostě nemá svojí tvář. Malé Bistro jsem otevřel právě proto, že mi tu přesně něco takovýho chybělo.

ODKAZ / FACEBOOK / Jaltská 3


REPUBLICA COFFEE

Zřejmě nejlepší kafe ve Varech. Zbytek shrnují recenze na TripAdvisoru a hashtag #topaciditka. Na zahrádce palety. Ceny jako v Praze.

FACEBOOK / T. G. Masaryka 894/28


CAFÉ PICCOLO

Piccolo existuje. Poslal nás do něj majitel Malého bistra, že prý tam pracuje jeho bratr. Nachází se pár kroků pod Republicou. Takový highlight hned po ránu! Okamžitě jsme si na baru v interiéru se zrcadly objednali Vídeň s Alžírem. Venku jsme si přisedli ke skupině štamgastů. Na svých „poradách" se tu potkávají obden. Většina z nich dříve pracovala na různých pozicích v Puppu. Vzpomínali na Závod míru, který tu míval mezizastávku. Jezdci z Maroka si prý na pokoj nechali donášet několik porcí svíčkové: kusy masa si pak vycpali trikot, aby je při jízdě netlačilo sedlo.

„Po sedmdesátkách šlo všechno do kytek."

Prozřetelně jsme dopili a šli. Třída T.G. Masaryka je každopádně třídou pro lidi, co si chtějí dát kafe.

FACEBOOK / T. G. Masaryka 816/36


GASTRONOM

Ve Varech je každý místo svět sám pro sebe. Nejočividněji to platí pro gastro-obchod s ruskými potravinami Gastronom. Nakládaná zelená rajčata, sušené ryby a kaviár. Autentický výběr vodky i dalších věcí ve skle. Pelmeně na doma. Údajně si je tu navíc vyrábí sami. Pan majitel. Za nás ultimátní suvenýry z Varů.

ODKAZ / FACEBOOK / Dr. Davida Bechera 903/19


POLEDNE

BISTRO SLUNÍČKO

Pokud se zrovna nemáte rádi. Pokud se máte rádi, ale včera jste zapomněli, jak na to. Pokud vás nikdo nepozval na raut. Nejen smažený all stars se tu prodávají na váhu. Interiér Sluníčka dostává svému jménu. Z venku prozařuje ulici vrcholně devadesátkovou architekturou a sochou Olbrama Zoubka.

Stejně jako kavárny, i obě bistra se nachází jen pár kroků od sebe. Staré s novým se tu potkává v neuvěřitelné blízkosti nejen v případě kávy, ale i jídla.

HOT TIP blogu Vývařovna!

ODKAZ / Dr. Davida Bechera 2037/23


ODPOLEDNE

ČERNÁ PLZEŇ

Každý město má svou legendární čtyřku – v Černé Plzni, té karlovarské, se potkáváme s naším průvodcem Daliborem. Pokud pokračujete po Moskevské směrem z centra, nemůžete ji minout.
I když má tenhle druh hospod svůj víceméně neměnný folklór, zdejší frančíza vás jednou věcí příjemně překvapí: nánosem antifáckých a jiných, k toleranci vybízejících samolepek.

Jako další plusy musím vypíchnout oázoidní zahrádku a brzkou otevírací dobu, kterou ocení všichni, kdo chtějí (nejen během festivalu) snídat pivo.

Moskevská 50


KOUPALIŠTĚ ROLAVA U SÍDLIŠTĚ ČANKOVSKÁ

Po obědě a pivu jedeme na kraj města – koupaliště Rolava nabízí přírodní koupání, prolejzačky i výhled na paneláky zdarma. I když tu každý rok vzniká stanový městečko, byla pro nás existence celého areálu úplnou novinkou. Na přilehlém sídlišti Čankovská dále najdete ve vkusných panelových kulisách dotek Tyrolska v restauraci Novissimo, hned vedle kus Itálie a vinotéku Styl.

ODKAZ / Čankovská 30/1, Rybáře


POTRAVINY NA RŮŽKU

Večerka, kterou potkáte po cestě z Čankovské, vypadá nenápadně, ale sortimentem připomíná vybrané lahůdky a cenami diskont, ať už jde o uzeniny, sýry nebo italské těstoviny v akci. Poměr cena/výkon tu dosahuje naprosto neuvěřitelných rozměrů. Zákazníci i zaměstnanci kvůli tomu občas jdou až za úplnou hranu.

Žena před pultem: Chci tamtu slaninu
Žena za pultem: (natahuje se až na kraj vitríny, div nepřepadne)
Žena před pultem: Hm, asi máte krátkou ruku. Chci tuhle – ať je jakákoliv.

Sokolovská 268/90, Rybáře


KLUB PADEREWSKI

Pro pořádek se zastavujeme v divadelním klubu Paderewski v Husově divadle, kde se vedle představeních souboru D3 pořádají i koncerty. Mimo otevírací dobu navázanou na konání akcí se tu potkáváme s vedoucím technikem Karlem Loučkou.

Karel Loučka

VICE: Jaký je dělat kulturu ve Varech?
Karel: Jak to říct, abych nebyl sprostej?

Nám to vadit nebude.
Karel: Těžký. Můj pohled je naprosto specifickej. Stejně jako Vary. Dalibor vám může potvrdit, že tu je hodně zvláštní skladba lidí a tak nikdy neodhadnete, kolik vám jich přijde na koncert.
Dalibor: Když člověk dělá alternativu, občas se modlí, aby vůbec někdo přišel. Znám i mladý lidi, co mají rádi alternativní hudbu, ale takový ve Varech nejsou. Problém je, že odsud mladí odchází – a trochu bych to teď hodil na politiky, i když vím, že je to běh na dlouhou trať. Je pro ně těžký sehnat jak práci, tak bydlení.
Karel: Když se člověk podívá na mapu republiky a výšku platů, tady jsou nejmenší. Náklady na život přitom jedny z nejvyšších. Manželka dělala vedoucí prodejny na Variádě a brala o pět tisíc míň než prodavačka ve stejnym obchodě v Praze. A o 60 % míň než pražská vedoucí. Tady má vedoucí 13 nebo 14, prodavačka v Praze bere nejmíň 18 a půl.

ODKAZ / Husovo nám 270/2


ÚSTŘEDNÍ HŘBITOV

Z procházky po rozlehlém, honosném, udržovaném hřbitově se stala nečekaná meditace, ze které mě vytrhl až hrob Heinricha Mattoniho – který vypadal, a to neuvěříte – jako Alois Švehlík v seriálu Já, Mattoni.

Lidická 455/40


VEČER

DRAHOMÍRA

Na šestou hodinu míříme do multifunkčního prostoru Drahomíra: vedle kina tu funguje i galerie a kavárna se zahrádkou. V den naší návštěvy se tu odehrává ukázková kulturní přehlídka: zatímco na projekci filmového klubu trhá lístky primátor, nahoře v galerii probíhá pravidelná akce Jazz & Poezie. Po pár básních S. K. Neumanna následuje velmi přívětivý all-inclusive servis: k tapas z obchodu na Růžku dostáváme pivo, domácí pálenky a insight od místních kulturních ikon. První na řadě je Leon, který pracuje po různých kulturních institucích.

VICE: Jak bys zhodnotil kulturu v Karlových Varech?
Nic moc. S troškou nadsázky lze říct, že tu od 90. let nefunguje žádná kulturní politika. Peněz je málo a podpora nesystematická, takže se všechno v podstatě vrací do undergroundu, ale to asi nebude problém jen tady.

A v čem ten problém vlastně je?
Není tu vysoká škola, takže tu nejsou mladý. Ti jdou studovat dál na vejšku a sem už se nevrátí, protože tu nenajdou uplatnění v oboru. Jsou tu nejmenší výdělky v celý Český republice. Výdaje jsou srovnatelný s Prahou, ale vyděláš si půlku.

Místní básník Daniel alias Jahoda

Depku naštěstí rozhání místní básník Daniel alias Jahoda:

Z matiky měl jsem vždycky čtverku
ale to nevadí
protože hodlám věnovat se twerku
rozvrtim pozadí ukážu nářadí
všechny rozdovádim
povaha hovadí
že nezajímá to příliš dámy
až založím mužský twerk
tak zvlhnou jim jámy
a já udělám z nich mámy

Sebrání zdejší poezie: CHECK

ODKAZ / FACEBOOK / Vítězná 627/50


NOC

SLASH BAR

Naší poslední zastávkou se stává hardcorový Slash bar, který bychom v obytné zóně určitě nečekali. Podnik tu nicméně funguje neuvěřitelných 24 let. Za tu dobu stal spolehlivou zárukou nejen piva po půlnoci – otevřeno je do 2 a to i ve všední dny, ale i exkluzivním dovozem hardcoru z Německa, přes Francii až po Indonésii. V backstage na nás čeká Daliborův společník z Drahomíry, Pavel Pavlů. Zjišťujeme, že místní hardcorová scéna je početná, maskulinní a velmi přívětivá. Dostáváme další a další rundy domácích pálenek a taky trika Slash Bar Hardcore Family.

„Dřív tohle město ovládali veksláci a číšníci…"

Dozvídáme se toho spoustu, ale už to bohužel moc nezvládáme pobírat. Částečně i proto, že tu jsou lidi přívětivý až moc. Loučíme se u panáku teď už fakt poslední meruňkovice a odcházíme po čtyřech spát, aniž bychom naplno využili velkorysé otevírací doby.

ODKAZ / FACEBOOK / S. K. Neumanna 345/2


MAPA MĚSTA:


VÍCE FOTEK Z KARLOVÝCH VARŮ:

Hrobka rodiny Pupp.
Vedle Ústředního hřbitova najdete hřbitov pro dřevo.
Idylické dospívání na koupališti Rolava.
Sídliště Čankovská místy připomíná Bibione.
Pán ve své škodovce hledající cosi v batohu před návštěvou hřbitova.
Technické okénko v klubu Paderewski.
Kinař a klubař Pavel Pavlů v backstage.
A nakonec – náš průvodce Dalibor.