Tento obraz bazénu na Marsu vytvořila francouzská filmařka a umělkyně Zoe Le Ber jako součást série, v níž kombinuje obrazy krajiny s nečekanými elementy vytvářejícími fantaskní situace. Zeptali jsme se Zoe na pár otázek, abychom zjistili více o kontextu její práce, a rychle jsme přešli k otázkám mnohem zásadnějším jako například, jak bude vypadat budoucnost, jaký význam má spiritualita v umělecké tvorbě a jak nalézá nové dimenze.
VICE: Takže Zoe, řekni mi něco málo o své umělecké minulosti.
Videos by VICE
Zoë Le Ber: Začala jsem fotit, když mi bylo 14. Patřím do generace, která začala s focením na prvním digitálním foťáku na trhu. Jsem samouk, i když mám za to, že moje vzdělání pochází od fotografů, jejichž práce mě obklopovala. Byla jsem náruživou návštěvnicí všech možných muzeí. Co se týče digitální fotografie, práce s ní mi dovoluje snáz transformovat nebo alespoň nabourávat realitu prostřednictvím manipulace. Fotografie a filmařina jsou pro mně dvě neoddělitelné věci. Jedna vede k druhé.
Zdá se, že máš zálibu vytvářet ve svých filmech i v kolážích fantaskní situace. Jeden ze způsobů je, že kombinuješ běžné krajiny s nečekanými elementy. Máš pro to nějaký vnitřní popud?
Ráda vytvářím jiné dimenze světů, jako návrh něčeho jiného, jako alternativu tomu, co běžně chápeme jako „pravdu“. Lidé jí až příliš věří. Vždycky si říkám, jak jinak by všechno mohlo být. Pátrám po neviditelném. Kvůli sérii fotek z pouště jsem v Maroku projela úplně pusté oblasti. Byly nepopsatelně prázdné a obrovské a přemýšlela jsem o moři, které tam kdysi bylo, o podzemní energii, která byla připravená vyhřeznout, a jak by se vše po staletí vyvíjelo. Prostě jsem si představila jiný scénář. Proč neuvažovat o bazénech na Marsu? Kdybych vám ukázala obrázek New Yorku za dvě stě let, taky byste pravděpodobně řekli, že jde o fantaskní představu.
Takže jsou pro tebe dějiny důležité?
V jakém slova smyslu?
Pokládáš vedle sebe pozůstatky různých civilizací do jednotné scenérie.
Ano, tahle představa se mi líbí. Umění je skvělou spojnicí mezi civilizacemi; je také tím, co po nich zůstává. Ráda zaměňuji a kombinuji zdánlivě nesouvisející okamžiky dějin.
Co myslíš, že nás čeká do budoucna? Je tvá práce vyjádřením různých možností?
Ano, přesně tak, možností. Přemýšlím, v čem se asi tak budoucnost skrývá. Opravdu existuje? Je legrační, že zrovna mám rozpracované něco o zlé předtuše, úkladnosti.
Chtěl jsem se zeptat, jestli si myslíš, že je v tvé práci nějaký nadpřirozený element.
Ano, myslím, že je důležité uvažovat i o nadpřirozeném, o spiritualitě, přestože je to podivný koncept. Je to únik od reality.
Dovedeš si představit, že bys vytvořila umělecké dílo týkající se nadpřirozena? Umělecká díla jsou ve své podstatě návrhem pro potenciální existenci něčeho, co má být teprve zrealizováno.
To je pravda. Ještě předtím, než se něco vůbec stane, zvažujete různé možnosti. A ty jsou rozsáhlé. Zajímavé na tom je, že zahrnete pokud možno co nejvíc možností do materiální existence vaší práce. Ve finále je to otázka interpretace, přičemž každá interpretace vyvstává z minulosti, současnosti a budoucnosti.
Povíš mi, jaké umění tě ovlivnilo?
Nedávno jsem objevila filmy Alejandra Jodorowskyho a měla jsem to štěstí setkat se s ním osobně. Řekl mi o svých nezrealizovaných nápadech ohledně produkce filmové adaptace Duny, velmi zásadního sci-fi románu. Řekl mi: „Vytvořil jsem si ve své hlavě Dunu, je úplná, existuje.“ Ta myšlenka mi přišla krásná.
Zastávám přesvědčení, že práce umělce spočívá v konstrukci nemateriálních idejí a jejich převádění do materiální podoby, fotografie, je až druhotné. Podle čeho se rozhoduješ, jakou formu tvé nápady získají?
Souhlasím, je to druhotné, ale je to také jediné, co zbyde, co nakonec opravdu existuje. Vlastně mě teď napadá, jak úžasný by byl svět, ve kterém by bylo možné vidět nebo číst duše ostatních lidí.
Duchovno je pro tebe evidentně velmi důležité. Mohla bys mi popsat, co pro tebe znamená?
Je to vítr, který fouká uvnitř každé duše, vnitřní podstata. Je to něco, co zachrání lidstvo.
Podívejte se na filmovou tvorbu Zoe Le Ber na Vimeu.