„Voni fakt nevědi, jak moc jsou napřed“
Planeta Nova DJs jsou duo působící už nějaký ten pátek hlavně v Praze. Dva ironický študáci se smyslem pro krásno a s jediným cílem: oblažit o to krásno každýho, i kdyby nechtěl. Krásno v jejich podání zahrnuje Mr. President, Tic Tac Toe, Terezu Pergnerovou, džínový komplety. Možná legrace, možná i prostor k zamyšlení nad popkulturou, která nás obklopovala v době dospívání a dětství. Nicméně jejich večírky jsou zaručená zábava, která nemá v okolí konkurenci, já osobně jsem tedy tolik roztančených těl už dlouho neviěla. A už vůbec ne v nafrněný Praze.
Vice: Můžete se nějak představit pro ty, co vás neznají? Co děláte, jak vás to napadlo?
Anche: Jsme Planeta Nova DJs – držitelé Zlaté Medúzy za rok 1998 a ANNO Award 97’ winners. Těžíme z tradice Esa a Sosákovy pětky. V dobrém i ve zlém.
Tomáš: Skoro by šlo říct 90s guilty pleasure. Je to odpíraná neřest nebo hudební očistec? My máme jasno… Máme pocit, že těch deset let po skončení poslední dekády dvacátýho věku je ideální čas k osvěžení paměti, 80s party jsou klišé – teď přicházej 90s.
Anche: My ale nejsme žádnej DJ Jirka Neumann z Lucerny, kterej každej pátek smaží v Lucerna Music Baru Smells Like Teen Spirit pro sekretářky, co na to pak seriozně tancujou na stolech. 90s jsou krásný, když se berou s nadhledem. Snažíme se hrát tak nějak s příběhem.
Tomáš: Nekončíme u hudby. Ctíme všechny ty atributy jako boty Sandic, hokejový kartičky, BH 90210 a Pevnost Boyard, českou účast na Hrách bez hranic, kozy Markéty Hrubešový, klub televizních diváků Planeta Nova, Jurský park, Viktora Koženýho, šedivý triko Isostar, Duke Nukem, to vše pod slunečníkem Algida… a pes Novák, samozřejmě!
Anche: No a tady mi přijde zajímavý, že první verze psa Nováka od Adolfa Borna měla v tlamě cigáro! Vladimír Železný tehdy pohotově argumentoval “že jen švihácky drží tužku”, haha.
Tomáš: A v neposlední řadě jde o to, že na diskotékách na škole v přírodě (tedy naše devadesátky) bylo pouštění hudby výsadou sporťáckejch alfasamců, takže jsem se k tomu tehdá nedostal – je to svým způsobem kompenzace.
Kde jste všude hráli a jak vaše večírky probíhají?
Anche: Úplně poprvý jsme hráli na DesignSupermarketu v prosinci 2009, v Perlovce, hostovali nám tam tenkrát poprvé 2Singles, kterých si fakt vážíme pro ten autentický boyband feeling. Pak třeba ve Finalu na Vice party, Potrvá, DISK, Meet Factory na afterpartyCakebreak, NTK, …
Tomáš: Obecně vzato to jsou většinou místa zvyklý na „sofistikovanější“ hudební produkci. Přinášíme devadesátky i tam, kde by je čekal jen málokdo.
Anche: Většinou se nám stejně podaří vymyslet důvod, proč by na dané party měli hrát zrovna Planeta Nova DJs. Pokud teda vyloženě nejsme pozvaný někam, kde ty 90s nejdou tak úplně naroubovat… Taky děláme večery ve vlastní režii, snažíme se dělat tématické akce, třeba právě Škola v přírodě. Nakoupili jsme krepák a balonky, kolem tanečního parketu rozestavěli židličky, rozdávali diplomy a věcné ceny. Někdo dokonce přišel tancovat v pantoflích. Tomáš: Námětů je dost. Přemýšlíme o Windows 98 party, Čágo Bélo Tekno party a blíží se léto, ideální čas pro Baywatch Party…
Anche…s vykrojenejma plavkama a červeným plovákem!
Tomáš: V plánu bylo turné po vesnickejch diskotékách. Ale po zralé úvaze jsme se na to vysrali. Anche si z gymplu, kromě maturity, odnesla titul Školní kráska, takže by odlákala všechny místní plejboje, holky by ji nesnášely a just by nikdo netrsal.
Anche: Nebo naopak by holky zajímal jenom „ten dýdžej z Prahé“ a kluci by si pak na Tomáše počíhali za dydžinou… Ostatně na „exoty“, co nepouštěj Pa Pa Amerikáno, Davida Guettu ani Black Eyed Peas asi stejně nikdo neni zvědavej…
Jak tohle berou lidi? Myslím třeba náhodní účastníci, co vás neznají?
Tomáš: Náhodní účastníci jsou prostě nevyzptytaleným prvkem. Někdo postává na baru a trpí…
Anche: …nebo mu je trapný na tohle tancovat, žejo.
Tomáš: Někdo se tim nechá strhnout a zůstaneaž do konce. Někdo si k vlastnímu překvapení, nebo snad k vlastní hrůze, vybaví songy, na který by si sám nevzpomněl. Někdo přijde příště znova. Někdo nás nevydejchá a někdo nás nechápe.
Anche: To je třeba případ toho nedorozumění v Instinktu, v rubrice Skřípot. Scénarista Comebacku Jiří Vaněk nám dal, dnes již legendární, nálepku ubohopop a sám sebe se ptal, jestli si myslíme, že to nejvíc cool z devadesátek představují Haddaway a Twenty 4 Seven. Přes radost z toho, že jsme se dostali do tisku se teda musím zase ptát já: “Jirko, kdes nechal MC Hammera?!” Navíc se ukázalo, že Jiří miluje The KLF a The Shamen stejně jako my a že mu vlastně přijde dobrý, že hrajem cokoliv se nám zlíbí a že ignorujem‘ pomyslné kategorie kvalitní hudba –poklesláhudba.
Tomáš: Vděčný publikum jsme každopádně našli v barmanech. Nedávno nám dokonce na Malý scéně v Akropoli donesli panáky, protože prej “fakt hrajem supr”. Tenkrát za náma nicméně dorazil i pan Metalák a řek, že hrajem dost na hovno, ale že ví, že může odejít. Neodešel.
Anche: Vladimír Železný vždy říkával: “Pokud se vám nelíbí to, co vysíláme, můžete přepnout nebo vypnout.” Ten Saruman z Akráče ale asi nepatřil do cílovky Volejte řediteli…
Co ta obecná „kultura“ devadesátejch na kterou vlastně s ironií, ale i s nostalgií odkazujete, co vy a Bravíčko, Medúza, Eso?
Anche: Achjo. To je docela smutný, moji rodiče nebyli úplně fans tehdejší popkultury. Kromě penálu My Little Pony jsem neměla nic. Žádná Barbie, ani moc módních hadrů ani předplatný Brava a skoro žádný pogy tyvole! Ráda bych zde poděkovala mojí sestřenici, u ní jsem to všechno vždycky doháněla…Díky, Kačko, díky! Tvoje tamagoči a Bravíčka, resp. Láska, sex a trápení, do kterých jsem směla prezenčně nahlédnout! Tys byl na tom o dost líp…
Tomáš: No to je fakt, protože já členem klubu Planety Nova doopravdy byl, takže jsem měl časopis ANNO každej měsíc ve schránce… Akorát sem ztratil tu kartičku, tím pádem už mi nějakej pátek nic moc nechodí a můj pes Novák se zatoulal. Hudebně mě vzdělaly Popcorn s MTV. Tamagoči bylo pro amatéry. Já měl Playstation jedničku!
Anche: Ale tak povinné mixtejpy z rádia jsem si dělala taky, přece jenom. A moje babička měla, na rozdíl od mé alternativní rodiny, video a mohla sem si tam nahrávat videoklipy na VHSky.
Tomáš: Já hlasoval pro Šmoulí Brannej den do Sosákovy pětky s Bořkem Slezáčkem! Ale stejně sem netrumfnul svýho kámoše, kterej nám tvrdil, že poslouchal Šmouly rovných 8 hodin v kuse.
Jsem tu za módní redaktorku, takže bych s váma ráda probrala i tuhle stránku devadesátek, co jste nosili? Na co vzpomínáte rádi a míň rádi? A jak to máte s oblečením během vaší produkce?Mě takhle z voleje napadají takový ty elastický zvonáče, velký boty, květinový vzory, džínovina, značky jako HIS nebo William and Delvin, pozdějc Kenvelo…
Tomáš: Na kompletní šatník si fakt nevzpomenu, ale co mi zůstalo v paměti jsou fotbalový dresy, já sám byl hrdým vlastníkem min. 4 kousků. Ještě archivuju vysoutěžený triko Spice Girls a sbírku zvadlejch růží raritních mikin-triček s motivy jako Titanic, Nagano nebo Backstreet Boys, další se snažim lovit po sekáčích. Snažim…
Anche: Je to těžký sehnat poctivý 90s hadry, second handům stále ještě vládnou osmdesátky. Lidé se toho nechtějí zbavovat anebo tuší, že se jim to ještě bude hodit. Nebo je tam k dispozici jen obnošená současnost, která se často k těm 80s vrací. Příjemně se mi hraje v džínových kompletech nebo v triku I LOVE NYC, mám tílko RUN DMC a nebojím se ho použít. Praktické jsou čelenky do vlasů. Také sebou pro jistotu nosím šusťákovku, to když není topná sezona.
Tomáš: 90s dresscode většinou nikde nevyhlašujem. Ale tu a tam už (modří) vědí a dorazí v náležitém ošacení, to je fajn…
Vice: Já to zmiňuju i proto, že ve světě je už tak rok dva tendence k návratu devadesátek, hlavně v módě, ale i v hudbě, dá se říct, že vy jste naprostí trend-setteři nebo jak se teď rádo říká, coolhunteři. Vy jste prostě tak napřed, že si to asi vůbec neuvědomujete… Tradiční otázka na konec: Kde se na vás můžeme těšit v nejbližší době? Chystáte se obnovit plán na letní šňůru po vesnickejch diskotékách? Něco jako ekvivalent letních fesťáků?
Tomáš: Určitě budeme hrát 18. května (dneska – pozn. Vice) na zahájení festivalu ZLOMVAZ, rýsujou se i další akce… No, doporučuju to sledovat na našem facebooku.
Anche: A tak možná to s těma diskotékama přece jen zkusíme. Zkusila bych to třeba ve vyhlášeném Diskoráji Tuchoměřice, to je docela blízko Prahy, tak by se to možná obešlo i bez násilí.
Vice: Děkujeme za rozhovor. PN DJS: Vice Vice Baby
A tady máte perfektní planeťáckej mixtape:
Planeta Nova DJs jsou duo působící už nějaký ten pátek hlavně v Praze. Dva ironický študáci se smyslem pro krásno a s jediným cílem: oblažit o to krásno každýho, i kdyby nechtěl. Krásno v jejich podání zahrnuje Mr. President, Tic Tac Toe, Terezu Pergnerovou, džínový komplety. Možná legrace, možná i prostor k zamyšlení nad popkulturou, která nás obklopovala v době dospívání a dětství. Nicméně jejich večírky jsou zaručená zábava, která nemá v okolí konkurenci, já osobně jsem tedy tolik roztančených těl už dlouho neviěla. A už vůbec ne v nafrněný Praze.
Reklama
Anche: Jsme Planeta Nova DJs – držitelé Zlaté Medúzy za rok 1998 a ANNO Award 97’ winners. Těžíme z tradice Esa a Sosákovy pětky. V dobrém i ve zlém.
Tomáš: Skoro by šlo říct 90s guilty pleasure. Je to odpíraná neřest nebo hudební očistec? My máme jasno… Máme pocit, že těch deset let po skončení poslední dekády dvacátýho věku je ideální čas k osvěžení paměti, 80s party jsou klišé – teď přicházej 90s.
Anche: My ale nejsme žádnej DJ Jirka Neumann z Lucerny, kterej každej pátek smaží v Lucerna Music Baru Smells Like Teen Spirit pro sekretářky, co na to pak seriozně tancujou na stolech. 90s jsou krásný, když se berou s nadhledem. Snažíme se hrát tak nějak s příběhem.
Tomáš: Nekončíme u hudby. Ctíme všechny ty atributy jako boty Sandic, hokejový kartičky, BH 90210 a Pevnost Boyard, českou účast na Hrách bez hranic, kozy Markéty Hrubešový, klub televizních diváků Planeta Nova, Jurský park, Viktora Koženýho, šedivý triko Isostar, Duke Nukem, to vše pod slunečníkem Algida… a pes Novák, samozřejmě!
Anche: No a tady mi přijde zajímavý, že první verze psa Nováka od Adolfa Borna měla v tlamě cigáro! Vladimír Železný tehdy pohotově argumentoval “že jen švihácky drží tužku”, haha.
Tomáš: A v neposlední řadě jde o to, že na diskotékách na škole v přírodě (tedy naše devadesátky) bylo pouštění hudby výsadou sporťáckejch alfasamců, takže jsem se k tomu tehdá nedostal – je to svým způsobem kompenzace.
Kde jste všude hráli a jak vaše večírky probíhají?
Anche: Úplně poprvý jsme hráli na DesignSupermarketu v prosinci 2009, v Perlovce, hostovali nám tam tenkrát poprvé 2Singles, kterých si fakt vážíme pro ten autentický boyband feeling. Pak třeba ve Finalu na Vice party, Potrvá, DISK, Meet Factory na afterpartyCakebreak, NTK, …
Tomáš: Obecně vzato to jsou většinou místa zvyklý na „sofistikovanější“ hudební produkci. Přinášíme devadesátky i tam, kde by je čekal jen málokdo.
Anche: Většinou se nám stejně podaří vymyslet důvod, proč by na dané party měli hrát zrovna Planeta Nova DJs. Pokud teda vyloženě nejsme pozvaný někam, kde ty 90s nejdou tak úplně naroubovat… Taky děláme večery ve vlastní režii, snažíme se dělat tématické akce, třeba právě Škola v přírodě. Nakoupili jsme krepák a balonky, kolem tanečního parketu rozestavěli židličky, rozdávali diplomy a věcné ceny. Někdo dokonce přišel tancovat v pantoflích. Tomáš: Námětů je dost. Přemýšlíme o Windows 98 party, Čágo Bélo Tekno party a blíží se léto, ideální čas pro Baywatch Party…
Anche…s vykrojenejma plavkama a červeným plovákem!
Tomáš: V plánu bylo turné po vesnickejch diskotékách. Ale po zralé úvaze jsme se na to vysrali. Anche si z gymplu, kromě maturity, odnesla titul Školní kráska, takže by odlákala všechny místní plejboje, holky by ji nesnášely a just by nikdo netrsal.
Anche: Nebo naopak by holky zajímal jenom „ten dýdžej z Prahé“ a kluci by si pak na Tomáše počíhali za dydžinou… Ostatně na „exoty“, co nepouštěj Pa Pa Amerikáno, Davida Guettu ani Black Eyed Peas asi stejně nikdo neni zvědavej…
Jak tohle berou lidi? Myslím třeba náhodní účastníci, co vás neznají?
Tomáš: Náhodní účastníci jsou prostě nevyzptytaleným prvkem. Někdo postává na baru a trpí…
Anche: …nebo mu je trapný na tohle tancovat, žejo.
Tomáš: Někdo se tim nechá strhnout a zůstaneaž do konce. Někdo si k vlastnímu překvapení, nebo snad k vlastní hrůze, vybaví songy, na který by si sám nevzpomněl. Někdo přijde příště znova. Někdo nás nevydejchá a někdo nás nechápe.
Anche: To je třeba případ toho nedorozumění v Instinktu, v rubrice Skřípot. Scénarista Comebacku Jiří Vaněk nám dal, dnes již legendární, nálepku ubohopop a sám sebe se ptal, jestli si myslíme, že to nejvíc cool z devadesátek představují Haddaway a Twenty 4 Seven. Přes radost z toho, že jsme se dostali do tisku se teda musím zase ptát já: “Jirko, kdes nechal MC Hammera?!” Navíc se ukázalo, že Jiří miluje The KLF a The Shamen stejně jako my a že mu vlastně přijde dobrý, že hrajem cokoliv se nám zlíbí a že ignorujem‘ pomyslné kategorie kvalitní hudba –poklesláhudba.
Tomáš: Vděčný publikum jsme každopádně našli v barmanech. Nedávno nám dokonce na Malý scéně v Akropoli donesli panáky, protože prej “fakt hrajem supr”. Tenkrát za náma nicméně dorazil i pan Metalák a řek, že hrajem dost na hovno, ale že ví, že může odejít. Neodešel.
Anche: Vladimír Železný vždy říkával: “Pokud se vám nelíbí to, co vysíláme, můžete přepnout nebo vypnout.” Ten Saruman z Akráče ale asi nepatřil do cílovky Volejte řediteli…
Co ta obecná „kultura“ devadesátejch na kterou vlastně s ironií, ale i s nostalgií odkazujete, co vy a Bravíčko, Medúza, Eso?
Anche: Achjo. To je docela smutný, moji rodiče nebyli úplně fans tehdejší popkultury. Kromě penálu My Little Pony jsem neměla nic. Žádná Barbie, ani moc módních hadrů ani předplatný Brava a skoro žádný pogy tyvole! Ráda bych zde poděkovala mojí sestřenici, u ní jsem to všechno vždycky doháněla…Díky, Kačko, díky! Tvoje tamagoči a Bravíčka, resp. Láska, sex a trápení, do kterých jsem směla prezenčně nahlédnout! Tys byl na tom o dost líp…
Tomáš: No to je fakt, protože já členem klubu Planety Nova doopravdy byl, takže jsem měl časopis ANNO každej měsíc ve schránce… Akorát sem ztratil tu kartičku, tím pádem už mi nějakej pátek nic moc nechodí a můj pes Novák se zatoulal. Hudebně mě vzdělaly Popcorn s MTV. Tamagoči bylo pro amatéry. Já měl Playstation jedničku!
Anche: Ale tak povinné mixtejpy z rádia jsem si dělala taky, přece jenom. A moje babička měla, na rozdíl od mé alternativní rodiny, video a mohla sem si tam nahrávat videoklipy na VHSky.
Tomáš: Já hlasoval pro Šmoulí Brannej den do Sosákovy pětky s Bořkem Slezáčkem! Ale stejně sem netrumfnul svýho kámoše, kterej nám tvrdil, že poslouchal Šmouly rovných 8 hodin v kuse.
Jsem tu za módní redaktorku, takže bych s váma ráda probrala i tuhle stránku devadesátek, co jste nosili? Na co vzpomínáte rádi a míň rádi? A jak to máte s oblečením během vaší produkce?Mě takhle z voleje napadají takový ty elastický zvonáče, velký boty, květinový vzory, džínovina, značky jako HIS nebo William and Delvin, pozdějc Kenvelo…
Tomáš: Na kompletní šatník si fakt nevzpomenu, ale co mi zůstalo v paměti jsou fotbalový dresy, já sám byl hrdým vlastníkem min. 4 kousků. Ještě archivuju vysoutěžený triko Spice Girls a sbírku zvadlejch růží raritních mikin-triček s motivy jako Titanic, Nagano nebo Backstreet Boys, další se snažim lovit po sekáčích. Snažim…
Anche: Je to těžký sehnat poctivý 90s hadry, second handům stále ještě vládnou osmdesátky. Lidé se toho nechtějí zbavovat anebo tuší, že se jim to ještě bude hodit. Nebo je tam k dispozici jen obnošená současnost, která se často k těm 80s vrací. Příjemně se mi hraje v džínových kompletech nebo v triku I LOVE NYC, mám tílko RUN DMC a nebojím se ho použít. Praktické jsou čelenky do vlasů. Také sebou pro jistotu nosím šusťákovku, to když není topná sezona.
Tomáš: 90s dresscode většinou nikde nevyhlašujem. Ale tu a tam už (modří) vědí a dorazí v náležitém ošacení, to je fajn…
Vice: Já to zmiňuju i proto, že ve světě je už tak rok dva tendence k návratu devadesátek, hlavně v módě, ale i v hudbě, dá se říct, že vy jste naprostí trend-setteři nebo jak se teď rádo říká, coolhunteři. Vy jste prostě tak napřed, že si to asi vůbec neuvědomujete… Tradiční otázka na konec: Kde se na vás můžeme těšit v nejbližší době? Chystáte se obnovit plán na letní šňůru po vesnickejch diskotékách? Něco jako ekvivalent letních fesťáků?
Tomáš: Určitě budeme hrát 18. května (dneska – pozn. Vice) na zahájení festivalu ZLOMVAZ, rýsujou se i další akce… No, doporučuju to sledovat na našem facebooku.
Anche: A tak možná to s těma diskotékama přece jen zkusíme. Zkusila bych to třeba ve vyhlášeném Diskoráji Tuchoměřice, to je docela blízko Prahy, tak by se to možná obešlo i bez násilí.
Vice: Děkujeme za rozhovor. PN DJS: Vice Vice Baby
A tady máte perfektní planeťáckej mixtape: