Planetu Zemi už jsme zprznili, v budoucnu bychom tak mohli žít třeba tady

Ve studii publikované ve vědeckém časopise Nature a vypracované 25 vědci z celého světa se tvrdí, že lidstvo se na klimatické změně podílelo mnohem déle, než jsme si mysleli.

Situace je vcelku na nic. Díky výzkumu, který mapuje stav klimatu od doby před 500 lety, přišli vědci na to, že lidé se na globálním oteplování začali podílet ještě před třicátými léty 19. století. Jen deset let poté, co vypukla průmyslová revoluce. Jakmile se začalo znečišťovat ovzduší, docházelo k oteplování planety. Není snadný tuhle souvislost připisovat pouhý náhodě, co?

Jiná studie publikovaná v tomtéž časopise naštěstí popsala úplně novou planetu, kterou jsme ještě nezprznili*. Na té by se dalo v budoucnu možná žít.

Tato planeta, nazývaná Proxima b, se nachází v blízkosti hvězdy Proxima Centauri. Na vesmírné poměry leží hvězda celkem nedaleko od sluneční soustavy, a to ve vzdálenosti 4,2 světelných let. Proxima b je velká asi jako naše Země. Díky vzdálenosti mezi Proximou b a hvězdou je pravděpodobné, že se tato planeta nachází v tzv. „obyvatelné zóně" (prostoru kolem hvězdy, v němž by se mohl vyskytovat život). Znamená to, že není ani moc horká, ani moc studená, a teoreticky se na jejím povrchu vyskytuje voda. Ještě před jejím objevením byla teoreticky vhodnou k životu planeta Wolf 1061c, která je vzdálená asi 14 světelných let od sluneční soustavy.

Co by to znamenalo pro nás? Nejrychlejší objekt vyrobený člověkem – kosmický robot Solar Probe Plus , jehož chce NASA vyslat do vesmíru v červenci roku 2018 – dokáže dosáhnout rychlosti 720 000 kilometrů za hodinu. I kdyby si tohle těleso dokázalo svoji závratnou rychlost udržet, trvalo by mu stále 6 000 let, než by přiletěl k Proximě b. A i kdybychom měli technologii, která by nám umožnila opustit svou modrou planetu navždy a začít vládnout na Proximě b, neexistují stoprocentní důkazy, že tahle planeta bezvýhradně splňuje podmínky k životu.

„Podmínky k životu na Proximě b, jako je atmosféra a voda v tekutém skupenství na povrchu, jsou stále záležitostí intenzivní debaty," píše se ve studii.

„Nejčastější argumenty proti obyvatelnosti planety jsou vázaná rotace, silná hvězdná magnetická pole, exploze a vysoké hodnoty ultrafialového záření a radioaktivity; nic z toho však nebylo zcela potvrzeno."

Jinými slovy, na své oteplující se a znečištěné planetě jsme prozatím víc v bezpečí. Avšak jak ukazuje první studie, vše, co jsme jako lidstvo od počátku 19. století dělali, naší planetě zásadně škodilo.

Zkrátka, zatímco jsme považovali klimatickou změnu za fenomén 20. a 21. století, vědecké závěry o stavu klimatu za posledních 500 let pocházející např. ze zkoumání korálů, letokruhů a ledovců ukazují, že naše neuhasitelná žízeň po technickém pokroku zaplála už tenkrát a do ovzduší se vypouštěly skleníkové plyny, čímž se planeta pozvolna oteplovala.

Je nutné doplnit, že tohle se děje pořád a zatím to moc nevypadá, že by se to mělo nějak zásadně změnit.

*Upřímně, Proximu b bychom nejspíš zprznili taky.