K VEČEŘI BUDOU ROZMRAŽENÍ BROUCI.

Z leva do prava: larvy, červi, tři týdny staří cvrčci, sarančata a tarantule z Chile.

Komise OSN pro populaci a rozvoj odhaduje, že kolem roku 2050 se bude po naší přeplněné planetě potulovat 9,1 miliardy lidí. Miliony z nich už nyní hladoví a s klimatickými změnami, které přicházejí, budou zničeny nebo znehodnoceny zemědělské oblasti a číslo hladovějících lidí poroste. Takže není na škodu, abychom se už teď začali seznamovat s „novým” příjmem bílkovin.

Je prokázáno, že asi 1500 druhů jedlého hmyzu obsahuje více bílkovin, vitamínů a mastných kyselin než je ve většině druhů masa. A co je důležitější… chovat tyhle věci na jídlo vyžaduje jenom zlomek přírodních zdrojů potřebných k produkci hospodářských zvířat a plodin.

Když už tohle máme v budoucnu jíst, tak jsem se rozhodla, že vyzkouším svůj západní smysl pro znechucení a společně se svými přáteli ochutnám tyhle vybraný lahůdky. Pořád jsem si říkala: „Žádnej problém, tyhle malý zvířátka se žerou na celým světě – Francouzi už několik staletí žerou mravence a hlemýždě!” Pořád jsem si to opakovala, ale moc to nepomohlo.

Neměla jsem ponětí, jestli mám koupit brouky živý nebo mrtvý a věděla jsem úplný hovno o tom, jak je mám uvařit. Tak jsem požádala o radu známého kuchaře a autora knihy The Eat-a-Bug Cookbook, Davida George Gordona. David strávil posledních 15 let cestováním po Státech a pořádáním kurzů, v nichž vyučoval vaření brouků. Na svých kurzech nosí bílý šéfkuchařský klobouk s tykadly a podává své pokrmy s úsměvem a s veselým „Broučím chutnáním.”

Je důležité odstřihnout tykadélka. Protože, pokud jsou delší jak čtvrt palce, a vy je sežerete, bude vám to připadat jako byste spolkli vlasy.

David mi řekl, že pro většinu Západňáků, je pojídání brouků nechutný z jedinýho důvodu – protože s tím nevyrostli. „Kdyby mi někdo nabídl vejce a já ho nikdy předtím neměl, taky by mi přišlo divný jíst to.” Vezmeme-li v úvahu, že vejce jsou produktem slepičí menstruace, je to bod pro Davida. Poté, co mi důkladně vysvětlil jak vařit brouky, jsem se ho zeptala, jak si myslí, že se budou lidi adaptovat na konzumaci hmyzu. „Budeme pravděpodobně jíst bílkovinné produkty z brouků, které budou podobné těm sójovým, které jíme dnes,” odpověděl. „Krávy, kuřata a prasata, která dnes jíme, jsou produktem stovek let šlechtění. Když to řeknu zjednodušeně, mohli bychom vypěstovat mega velký brouky, kteří budou mít hodně masa a slabou tělní skořápku.” Představte si, že si jdete koupit pytel švábů chovaných pro maso, stejně jako si v dnešní době chodíte kupovat brambůrky. Možná si říkáte, že je to kravina, ale za pár let to uvidíte na vlastní oči.

CHILI, HMYZ A PEČENÍ ČERVI S ČEDAREM

1 hrníček rozmražených červů

2 plátky čedaru

½ lžičky chilli

Předehřejeme troubu na 200°. Posypeme brouky všemi přísadami a pak je necháme 10 minut péct.

David mi prozradil nejjednodušší způsob, jak brouky, které musíte koupit živé v nějaké zverimexu, kde je prodávají jako krmivo pro jiná zvířátka, zabít. Nejhumánnější způsob jak sejmout tyhle chladnokrevný potvory je dát je na 48 hodin do mrazáku, kde se pokojně uloží k zimnímu spánku, ze kterého se už nikdy neprobudí.

Na cestě do zverimexu, jsem se snažila přijít na nějakou smysluplnou výmluvu, proč potřebuju tolik různých druhý hmyzu a tu největší tarantuly, jakou mají. Když jsem tam přišla, ženská za pultem se nad mojí žádostí vůbec nepozastavila a brala to jako nejnormálnější věc pod sluncem. Nasměrovala mě k policím v zadní části. Ale cesta tam vedla kolem plazů. S hrůzou jsem pozorovala mloka, jak během vteřiny slupnul celou kobylku a pak na mě začal zírat tím svým mrtvým ksichtem přitisknutým na sklo.

SARANČATA S TARANTULÍ                                      

1 vejce

1 hrníček studené vody

1 hrníček mouky

1 lžička soli

10-15 rozmražených sarančat

1 rozmražená tarantule

Rozbijeme vejce do misky a smícháme se studenou vodou moukou. Obalíme sarančata a tarantuly v misce a smažíme asi 2 minuty. Podáváme s omáčkou dle libosti.

Pokračovala jsem dál k policím s plastovými potravinářskými krabicemi, které byly naplněné červy, cvrčky, sarančaty, a larvami, které se povalovaly v pilinách. Snažila jsem se být klidná a soustředěná, abych si vybrala ty nejčerstvější krabice, tak jak to dělám, když nakupuju ovoce a zeleninu, ale bylo to odporný. Nakonec jsem sebrala jednu krabici s každým druhem a valila ke kase. „Vezmu si tohle a tu velkou tarantuly vpravo,” řekla jsem prodavačce. Dala mi vizitku a řekla, abych jí zavolala, pokud bych měla nějaké otázky nebo potřebovala s chovem té tarantule pomoc, z čehož jsem měla trochu pocit viny. Na zpáteční cestě autobusem, jsem seděla a tašku s červama jsem měla u nohou… a sváděla jsem tvrdý boj se svými iracionálními myšlenkami. Představovala jsem si, že se mi ten hmyz plazí po nohách a snaží se mě sežrat…

Když jsem přišla domů, skoro jsem brečela. „Pojďme se na ně nejdřív podívat,” řekl můj přítel, když jsem se ty krabice chystala schovat do mrazáku. Položila jsem krabice na lavici v kuchyni. Tarantule asi začala tušit svůj osud, protože se snažila schovat svoji tvář za svými ochmýřenými končetinami… a najednou vypadala roztomile a křehce. Dali jsme mu jméno Jeff a chvíli si pohrávali s myšlenkou, že si ho necháme a budeme chovat jako domácího mazlíčka.

TĚSTOVINY S CVRČKY                                                                   

1 hrneček těstovin
3 hrnečky zeleninové vývaru
½ hrnečku strouhané mrkve
½ hrnečku malých kostiček červené a žluté papriky
1 lžička másla
1 stroužek česneku, rozdrtit
½ hrnečku nakrájené cibule
1 hrneček dva nebo tři týdny mražených cvrčku
2 lžička nasekané petržele

Vývar přivedeme k varu, přimícháme těstoviny a 10 minut vaříme. Vylijeme zbytečnou tekutinu a vmícháme mrkev a papriku. V samostatné pánvi rozpustíme máslo a přidáme česnek, cibuli a cvrčky. Smažíme, dokud není cibule do zlatova. Vše smícháme dohromady, posypeme petrželkou a podáváme.

LARVY S ČOKOLÁDOU A JAHODAMI V ŠAMPAŇSKÉM

20 rozmražených larev
½ tabulky hořké čokolády
1 hrníček jahod, nasáklých šampaňským
½ sklenice šampaňského
1 lžička máty

Larvy pečeme v předehřáté troubě na 350° asi 10 minut. Rozpustíme čokoládu v misce s vroucí vodou. Ponoříme larvy do rozpuštěné čokolády a v lednici necháme alespoň půl hodiny vychladnout. Namočíme jahody a mátu v šampaňském a servírujeme s larvami.

Dva týdny později nastal čas připravit broučí hostinu. Když jsem nakoukla do mrazáku, byli ti malí kluci pokrytí námrazou, ale když jsem je rozmrazila, vypadali jako živí, jenom nehybní. Dvojice zvědavých přítel přišla pomoci a nabídla mi morální podporu, a přinesla lahev sauvignon blanc, která jde stejně dobře k broukům jako k mořským plodům. Po počáteční nevolnosti a rozdejchávání se na podlaze, jsme začali vyndávat brouky z krabiček a omývat je ve dřezu. To, že jsem na ně musela hrabat, mi v krku způsobovalo zvláštní, vtipný pocit znechucení. Některá sarančata byla okousaná… zdá se, že než umřely, snažily se ještě udržet na živu tím, že žraly jedna druhou. Pořád jsme si říkali: „kobylky jsou jenom krevety žijící na souši, jen míň nechutný, protože nežerou vlastní hovna,” ale stejně nás to nepřesvědčilo.

Před vařením musíte tarantuly spálit chloupky, jinak vás to bude šimrat v krku a to je hnus. Tarantule má zvláštní chuť – chutná jako žralok. Její zadek je plný chutného masa, ale nohy jsou trochu gumové a naplnění lepkavou tekutinou.

Jídla podáváme v tomto pořadí: začneme pečenými červi a sarančaty, pak pavouka jako hlavní chod a čokoládové larvy jako dezert.

Jako každé jiné jídlo i brouci musejí být správně uvaření, abychom se vyhnuli různým parazitům atd. Když jsme dopekli a já ty červi vyndala z trouby, kroutili se teplem (buďte v klidu, byli mrtví), lekla jsem se a málem jsem ten pekáč vysypala na podlahu. Kamarád Tobiáš si vzal jednoho červa, a když udělal „Mňam!”, přesvědčil i nás, abychom udělali to samé. Tyhle děsivě vypadající mrchy měly zajímavou, téměř bramborovou chuť a s těmi všemi přísadami chutnali skvěle.

Povzbuzeni chutnou červí svačinou, jsme si už ze sarančat nic nedělali – bylo to jako jíst krevety v těstíčku, jenom s jedlou skořápkou. David Gordon doporučuje jako další chod tarantuly, zeleninu a cvrčky. Bohužel tohle nebylo tak chutné, hlavně proto, že jsme tohle jídlo opomíjeli tak dlouho, až jsme si mysleli, že je zamořené hmyzem. Rozlišit chuť cvrčka bylo těžké, chutnalo téměř jako kuře, bylo jenom dost měkké až kašovité. Jo, a dejte si bacha na nohy… mají tendenci uvíznout mezi zuby!

Než jsme se pustili do našeho dezertu v čokoládě, ochutnali jsme pečené larvy bez čokolády. Když se dostanete přes jejich nevábný vzhled, je to jako jíst sladké pistáciové oříšky. Jsou mnohem chutnější samotné.
Celkově lze říct, že tarantule a pečení červi byli nejlepšími položkami na našem menu. No, tak teď už víme, co máme čekat, až se žraní brouků stane nezbytností.

Recepty přidané z The Eat-a-Bug Cookbook, kuchařky od Davida George Gordona, kterou vydalo nakladatelství Ten Speed Press.