První šťastné týdny opíjení jsou za náma. Vítejte na akademické půdě. Není to úplně ideální čas začít. Univerzita už dnes není to, co bývala. Standardy klesly tak hluboko, že dnes existují soukromé vzdělávací instituce, které vydělávají peníze lidem z velkých fondů. A co je horší, neustále pokračují ve válce s akademickou obcí, protože si univerzity chtějí udržet svou reputaci za použití menších prostředků. Dokonce i samotná myšlenka vzdělávání klesla na význam „cesty k práci” místo „cesty ke tvorbě kritického myšlení”.

Jenže, co když se někdo, v tomhle nepříjemném prostředí, chce stát akademikem a hnát se za obrovskými znalostmi sporného praktického využití, místo toho, aby jen zaškrtával okénka v hodině kvůli tomu, že na konci čeká pracovní příležitost?

Videos by VICE

Vysoká škola je velmi stresující, je to sociální a politické minové pole, a může to být ta nejdražší chyba vašeho života. Když to poděláte, nedostanete nic nazpátek. Když se vám bude dařit, ale vaše zaměření nevede k přepychové výplatě a bohatému důchodu, vyžerete si to. Univerzitu nemůžete vzít zpátky. V této době byste měli být obezřetní. Stojí vejška za studování? Každý, kdo na to má definitivní odpověď kecá, ale dole je pár rad, jak se vyhnout potenciální katastrofě.

Nebojte se o svůj „nepoužitelný” titul

Jeden strašný mýtus vyššího vzdělání zní: užitečný titul = to, co vám zaručí práci, zatímco neužitečný titul = to, co vám práci nezajistí. To je špatná zákonitost. Nenechte si od nějakého vypaseného měšťáčka v levném obleku namluvit, že nikdy nebudete mít práci, protože jste studovali arabskou filozofii.

Tituly s jasným uplatněním vám často zajistí přímou cestu od úspěšně zdolaných zkoušek až k výplatě. Ty nepřímočaré vám nedají nic krom schopnosti bavit se s jinými obeznámenými lidmi o to, co řekli Judith Butlerová nebo Michel Foucault. Ale víte co? Existuje mnoho odvětví, která jsou domovem vychytralých pseudofilozofů , kteří rádi tráví čas se sobě rovnými.

Nepodvolte se chamtivcům

Oproti tomu, co jsem právě řekl, vysokoškolská studia jsou vyučována lidmi, kteří nikdy nedokončili přechod z univerzity do reality, čímž pádem nemají absolutně žádné ponětí o tom, jak vám titul z humanitního studia pomůže získat práci, která není v nějakém zapadlém baru nebo kavárně.

Ale nenechte se tím odradit od toho, co milujete. Každá ulička univerzity je řízena lidmi, kteří mají magisterský titul z obchodní správy a myslí si, že vědomosti jsou komodita jako každá jiná – sériově vyráběná a zabalená v průhledném obalu, která se přirozeně kazí. Pokud se na to chcete v tuhle chvíli vykašlat, tak dáte těm hajzlům za pravdu. Oproti tomuhle depresivnímu vhledu, pořád je pod těmi byznysáky pár dalších podřízených. Nenechte se od nich sejmout.

Tvrdá práce #1

Každý ale musí mít na paměti při i po studiu, že musí něco dělat. Až na pár výjimek je vysoká škola jedinou chvílí vašeho života, kdy si budete moct celý den číst knihu o něčem, co doopravdy milujete – nebo alespoň za těch dní, kdy nemáte kocovinu. Tak ten čas netravte koukáním na seriál – to, co děláte o kocovinách vy.

Tvrdá práce #2

Pokud nemáte rodiče, kteří by vám posílali nějakou almužnu, budete muset dělat mizerné práce po celou dobu vašeho studia. Znám příměstský zeměpis, koloniální dějiny, modernistickou poezii a lidi, co mají magistra ze sociologie a trávili 20 hodin týdně za barem. Pracoval jsem v kavárně, kde jsme byli tři magistři a dva, co se o ten titul snažili a pracovali jsme na stejné směně.

I lidé, kteří mají studia plně dotovaná z domova, si často musí přivydělávat doučováním nebo nějakou jinou únavnou prací. Znám hodně doktorandů, kteří pracovali v barech, kavárnách, hospodách a restauracích po celou dobu jejich studia. A někteří tam ještě studují a přebíhají mezi námezdním doučováním v týdnu a míchání koktejlů o víkendu. A pokud nechcete pracovat v pohostinství nebo veřejné službě, budete ve studiu čím dál více vidět akademickou budoucnost jako svou jedinou kariéru. Je těžké pocítit to znova, když dokončíte doktorát a začnete pracovat na něčem neznámém.

Sebemotivace

Když tvrdě pracujete, budete toho vědět víc než všichni ostatní o něčem, o kterém většina lidí ani neví, že existuje. Kdo by to nechtěl? Kdyby toho nebylo málo, být v něčem takovém expert vás trochu vylučuje ze společnosti, až vás to od ní může izolovat. Ujistěte se, že se chcete učit předtím, než se na tu cestu vydáte pro znalosti samotné.

Pokud míříte výš než na bakalářský titul, budete to muset dělat pro něco víc, než je kariéra. Pradávné Nory, renesanční umění, Plačky nad Finneganem, Djunu Barnes, Frantze Fanona nebo Rosu Luxemburg musíte milovat víc než kdo jiný. A budete muset soupeřit se stovkami jiných lidí, kteří také chtějí pracovat někde, kde si jejich zájmy budou libovat.

Nemějte vyučujícím za zlé jejich „konzultační hodiny”

Jelikož studenti jsou dnes v podstatě zákazníky, často budete slýchat, proč platíte bůhvíkolik za nájem kvůli třem přednáškám a dvěma seminářům týdně. Nedejte se. Příspěvky jsou bez debaty na nic, ale nesvádějte na toho přednášejícího doktoranda, který vede váš seminář. Pracují běžných 70 hodin týdně, do kterých se snaží vměstnat dost času na četbu, výzkum, psaní, přípravu hodin, přípravu semináře, organizování konferencí, organizovaní školních akcí, přidělování administrativních úkolů, plnění administrativních úkolů a nakonec vás bude učit a pak oznámkuje vaší práci, kterou jste zpatlali za čtyři hodiny během noci před uzávěrkou.

A co je důležité, a to si pamatujte: pokud se chcete stát akademikem, může se tohle dít i vám.

Buďte k lidem milí

Nepřátelé dovedou ničit kariéry. Pokud někoho nemáte rádi, a vyhýbáte se to dotyčnému prozradit do doby, kdy budete mít zajištěnou kariéru, nedělejte to. Všichni kolem vás můžou být vašimi kolegy a soky. Nedávejte jim důvod k tomu, aby vás podělali. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá a nemusíte mít doktorát z Marxistické dialektiky, abyste to pochopili.

Trh práce je v podstatě omluvenka na vysokou. Připravte se na konec racionality a tu nejnápadnější protekci. Mimochodem, je o dost těžší sehnat práci v anglické historii, filozofii, politologii nebo sociologii, než třeba právech, nebo finanční vejšce, kvůli sociální struktuře hodnot a jak jsou obory platově ohodnocené.

Tohle všechno vám musí připadat dost otřesný, ale je lepší začít bez iluzí. Hodně štěstí.