Gang marockých motorkářek

Snad každý vám dneska řekne, že městem nejvíc napěchovaným koly, mopedy a motorkami je Kodaň nebo Amsterdam. Ale co taková Marrákeš? Londýnský umělec Hassan Hajjaj, který vyrostl v Maroku, si posvítil právě na tamní motorkářskou kulturu a jeho poslední série fotek je tak jakousi anabázi k slavnému gangu Hells’s Angels. Série se ostatně také jmenuje Kesh Angels.

A protože se nám tyhle snímky, ve kterých arabské holky vypadají trochu jako ty v našem oblíbeném klipu Bad Girls od M.I.A., líbí, chtěli jsme o nich zjistit něco víc. A taky se nám to povedlo. O fotkách, i o holkách.

Videos by VICE

VICE: Jak tě vůbec napadlo fotografovat svoje kamarády takhle oblečené?

Hassan Hajjaj: Pracuju tímhle způsobem už dlouho. Chci ukázat něco, co je Marrákeši vlastní, ale udělat to tak, abych i přes všechny kulturní a náboženské rozdíly ukázal, že jako lidé toho sdílíme opravdu hodně. Na fotkách je skupina žen, které se jinak živí tím, že na hlavním náměstí malují hennou turisty. Velkou inspirací mi byla právě jedna z nich, Karima, která nosí závoj a různé další úžasné hábity do práce a jezdí v nich i na kole. Je to úplně normální žena, která pracuje osm až deset hodin denně. Mluví čtyřmi nebo pěti jazyky, doma má dvě děti a snaží se postavit si vlastní dům.

Celé to vypadá jako nějaký americký fashion shoot, to ses tomu formátu snažil udělat nějakou poctu?

V devadesátých letech jsem v Marrákeši pracoval jako fotograf pro módní časopis, ale pak jsem si uvědomil, že všechno – modelky, fotografové i oblečení – jsou ze Západu a Maroko pro nás bylo jenom pozadí. Od té doby jsem si říkal, že by bylo skvělé, kdybych mohl ukázat marocké lidi v jejich vlastním prostředí, v jejich tradičním oblečení a pohrávat si s médiem fashion shootu jako takového.

Jaká je vůbec motorkářská kultura v Marrákeši? Jako obecně, existují tam vůbec nějaké gangy? A jak jsou velké?

Marrákeš je velké město a snad každý tam nějaký bike používá. Ženy, děti, staří lidé, rodiny, kdokoliv. Je to způsob dopravy a zpravidla ho lidé využívají, aby se dostali do práce. Jenom pár motorek na fotkách je půjčených, ale jinak jsou ve většině případů vlastní. Opravdové motorkářské gangy ale tady nejsou.

Oblékají se tvoje kamarádky takhle často? A dají se tyhle fajnový, barevný outfity nějak lehce koupit?

Maročané mají silný cit pro tradici a je to hodně barevný národ. Ale tyhle konkrétní obleky jsem navrhnul já a dají se dneska koupit v Londýně a v Marrákeši. Také jsem si udělal ty rámečky na fotky z věcí, co jsem našel na trhu – z plechovek od Fanty, z lahví nebo z různých krabic. Napadlo mě, že když jsem vyrůstal v Maroku, tak jsme spoustu věcí recyklovali a znovu používali pořád dokola. Chtěl jsem tyhle repetice znovu použít v nějakém humorném kontextu, často aby se ještě propojily s něčím přímo ve fotce, ale taky jsem chtěl, aby vzorek rámečku vypadal jako marocké mozaiky zasazené do moderního kontextu.

Co bylo cílem celé série a co se ti na ní nejvíc líbí?

Ohromila mě síla těch žen, doopravdy jsem se snažil ukázat jejich nezávislost v každodenním životě. Kdyby tyhle fotky vznikly v Paříži nebo v Římě, dokážu si představit, že by se mě spoustu lidí ptalo, co je tak zvláštního na ženské motorkářské kultuře.

Kdybys někdy sám založil motorkářský gang, koho by sis do něj pozval?

Můj gang by zahrnoval ženy, které vidíte v téhle sérii – tedy takové, které mají od přírody sílu, kuráž a jsou doopravdy svobodné.

Abyste viděli další fotky, stačí scrollovat stránkou dolů: